Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Článek

Vytvořeno:  04.05.2010 23:29  uživatelem tondakolik .
Festival komplexních her Halahoj 2010
Tentokrát se nejednalo o klasický Festival her, tak jak jej všichni znáte. Již název akce je trochu jiný. Tentokrát nešlo o "den otevřených dveří herny", kdy si každý přijde na hodinu zahrát jednu hru. Šlo o setkání skutečných hráčů, kteří se nebojí složitých a dlouhých her.

První hra, do níž jsme se pustili, byla česká novinka od Vládi Chvátila: Through the Ages: Příběh civilizace. Zdeněk i Vašek už hru hráli, ale já ji neznal, proto jsme se rozhodli pro výukovou verzi hry. I přesto byla poměrně složitá. Velmi často se mi stávalo, že jsem nevěděl, co dělat. Když už jsem začal mít pocit, že se moje civilizace pomalu rozjíždí, byl konec hry. Výuková verze je totiž proti plné velmi zkrácená a zjednodušená. Přesto, že konec přišel takto nečekaně se mi nějakým záhadným způsobem podařilo získal o jeden bod více než druhému Zdeňkovi! Nevím, kdo z nás byl z tohoto výsledku překvapen více. I s vysvětlováním pravidel nám tato hra netrvala déle než dvě hodiny, ale jak dlouhá musí být plná verze, to si netroufám vůbec odhadovat.

Mezitím se do herny dostavili další dva hráči, kteří se přidali k další hře: Caylus. Pravidla jsem vysvětloval já, neboť jde o moji hru a ostatní ji neznali. Průběh hry samotné byl překvapením i pro mne, neboť ji hrávám převážně ve dvou hráčích, ale v pěti jsem ji ještě nehrál. Měl jsem samozřejmě velkou výhodu v tom, že hru znám, ale i tak jsem byl dosti zmatený z toho, že nás hrálo tolik. Než se člověk rozkoukal, už byly všechny budovy obsazené. Po celou dobu hry byly naše výsledky poměrně vyrovnané, jen Zdeněk se nám snažil zpočátku utéci, naopak oranžového Honzu jsme nechávali poměrně daleko za sebou. Celá hra nám mohla zabrat tak tři hodiny i s vysvětlováním pravidel. Když jsme tedy po půlnoci skončili, byl jsem před Zdeňkem nejúspěšnějším stavitelem hradu. Hra v pěti hráčích mne utvrdila v mém přesvědčení, že jde o nejlepší deskovou hru všech dob. Caylus je pro mne skutečně "král mezi deskovými hrami".

Po uklizení hry Caylus jsme řešili, zda spát nebo hrát. Moc dlouho jsme neváhali a vytáhli jsme podle mne nejlepší českou deskovou hru - Šestiměstí. Bylo už dost hodin, proto jsme se rozhodli pro tuto kratší hru. Hra nám zabrala možná tak jednu a půl hodiny. Šestiměstí je hra, kterou mám moc rád, ale zatím jsem nepřišel na to, jak ji hrát. V mé strategii je někde veliká mezera, neboť hru vždy končím mezi posledními, dnes jsem byl dokonce poslední úplně. Nejúspěšnějším výběrčím daní se naopak stal Žabák, který získal největší přízeň krále.

Po skončení této hry jsme se rozhodli udělat přestávku. Vytáhli jsme spacáky a spokojeně usnuli.

Ráno, když Žabák otevřel oči, spatřil mne a Zdeňka při chystání hry Le Havre od Uwe Rosenberga (autor Bohnanzy). Po zkušenostech s jeho předchozí hrou Agricola jsem od této hry moc neočekával, ale musel jsem ji přece zkusit. Hráli jsme pouze základní zjednodušenou verzi. Hra je to poměrně zajímavá. Pravidla nejsou až tak složitá, horší je zjistit, co je výhodné, promyslet, co dělat. Na začátku hry jsem měl pocit, že jsem docela pochopil, jak hrát, ale v dalším průběhu jsem zjistil, že nevím, co dělat. Snažil jsem se samozřejmě hrát co nejlépe, ale neměl jsem ze své hry dobrý pocit, v tom je hra podobná zmiňované Agricole. U nových Rosenbergových her mi přijde, že člověk je musí chvíli "objevovat", aby mohl zjistit, co je dobré a co ne, co je potřebné a co může počkat. Na konci hry měl Zdeněk asi 150 franků, ale já měl zajímavější číslo - 111 franků. Le Havre hodnotím po této jedné hře lépe než Agricolu. Samozřejmě bych chtěl zkusit plnou verzi, abych mohl hru skutečně hodnotit. Rozhodně se tato hra nezařadí k mým nejoblíbenějším, ale rád si ji klidně zahraji znovu.

Když se Vašek vrátil se snídaní, vytáhl Žabáka ze spacáku a pustili se do starší hry Vládi Chvátila: Galaxy Trucker. Nevím, jak hra probíhala, kdo vyhrál, kdo prohrál, neboť tuto hru začali hrát, když jsme se Zdeňkem hráli Le Havre a když jsem musel odcházet, ještě hru nedokončili.

Festival komplexních her sice neměl mnoho účastníků, celkem nás hrálo pouze pět, ale pro nás pět byl velmi kvalitní akcí. Tyto "velké" hry nejsou pro každého. Za těch deset hodin, co jsem se akce účastnil, jsme sice zahráli pouze čtyři hry, ale byly to skutečně hry, které stojí za to. Hry, v nichž nevyhrává náhoda, ale hry, v nichž hráči taktizují, snaží se najít ideální cestu k vítězství. Hry, do nichž se člověk může skutečně vžít.

Zdeňkovi patří velký dík za to, že tuto akci naplánoval a uskutečnil. Rád jsem se jí zúčastnil a rád bych pozval každého, koho tyto komplexní hry zajímají a kdo je ochotný strávit nad jednou hrou třeba i tři hodiny, na případné další konání podobné akce.

Tonda Kolík
(24. 4. 2010)


 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |