Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Detail hry


Název: Carcassonne - základní hra
Originální název: Carcassonne
Rok vydání: 2001
Autoři: Klaus-Jürgen Wrede
Výrobci: HANS IM GLÜCK, MINDOK
Dovozci: MINDOK
Věk hráčů: Od 8 let («»)
Počet hráčů: 2 až 5
Doba hraní: Středně trvající hra – asi 30 až 70 minut 
Stupeň náhody: 2 - střední podíl náhody («»)
Interaktivnost: 3 - ustálená komunikace («»)
Humor: 2 - spíše seriózní hra s prvky humoru («»)
Složitost: 2 - jednoduchá («»)
Herní systém: Pokládání kartiček («»), Spolupráce («»)
Počeštění: Kompletně česká hra dostupná v ČR («»)
Doporučení pro hráče: Asi nebudete zklamáni, ale také vás asi nenadchne. («»)
Doporučení pro rodiny: Určitě vyzkoušejte, neměla by uniknout vaší pozornosti. («»)

Stručný popis:

Jihofrancouzské město Carcassonne je pověstné svým jedinečným opevněním, které se vyvíjelo od římských dob až po časy rytířů. Hráči se vydávají se svou družinou na cesty a louky, do měst a klášterů, aby hledali štěstí kolem Carcassonne. Vzhled krajiny je v jejich rukou a strategické rozmístění družiníků, ať už sedláků, lupičů, mnichů nebo rytířů, určuje cestu k úspěchu. Hráči vykládají jeden po druhém karty s motivem krajiny. Vznikají cesty, města, louky a kláštery, na které mohou hráči umístit své figurky, aby sbírali body. Body se započítávají jak v průběhu hry, tak na jejím konci, a proto je vítěz znám až po konečném sčítání. Tak jako je jihofrancouzské město Carcassonne pověstné svým jedinečným opevněním, tak se hra Carcassonne stává pověstnou svou úspěšností. Od jejího uvedení na trh v roce 2001 se prodalo již několik milionů kusů.



Varianty hry pro pokročilé

Nabízíme Vám několik variant pro ty, kteří si chtějí Carcassonne zahrát v nové podobě a většinou také s menším podílem náhody. Jednotlivá pravidla můžete hrát buď samostatně, nebo je můžete kombinovat. Záleží na Vás, co Vám bude nejvíce vyhovovat.

  • 3 kartičky ze společné zásoby jsou otočeny lícem nahoru. Hráč na tahu si může vybrat některou z nich místo náhodné ze společné zásoby. Po odebrání se kartička doplní jednou náhodnou.
  • 3 kartičky v ruce každého hráče. Hráč má neustále 3 kartičky v ruce, jednu vždy odehraje a dolosuje si do tří ze společné zásoby.
  • Na začátku každý hráč obdrží jeden klášter. Ten může kdykoliv odehrát místo svého běžného tahu.
  • Hráč oproti základním pravidlům nesmí položit figurku na právě odehranou kartičku. Může ji položit na kteroukoliv již dříve zahranou (při dodržení pravidel o jedné figurce v jednom objektu).
  • Objekty, které nejsou do konce hry uzavřeny, nepřinesou hráči žádné body (kromě sedláků).
  • Boj o kláštery – Hráč na tahu má na výběr ze dvou kartiček. Na konci hry se neuzavřený klášter počítá ve prospěch protihráče. (V případě hry více hráčů se postupuje po směru hodinových ručiček.) Výhodu protihráče tak můžete otočit ve svůj prospěch.
  • Všechny karty se na začátku rozdělí mezi hráče, kteří na ně mohou kdykoliv nahlížet a vybrat si ze své zásoby kartu, kterou chtějí hrát. Jedná se o velmi strategickou variantu, proto je dobré spravedlivě mezi hráče rozdělit kláštery.
  • Jeden rozdává – Tato varianta vyžaduje dodatečný předmět označující, kdo je právě na tahu. Tento hráč naslepo vybere tolik kartiček, kolik je ve hře hráčů. Podívá se na ně a rozdá je dle svého uvážení ostatním a jednu si ponechá.
    Varianta 1: Kartičky se rozdávají lícem dolů.
    Varianta 2: Kartičky se rozdávají lícem nahoru, takže hráči vidí, kdo má jakou kartičku.
    Hráči dokola pokládají kartičky, pokládají figurky... vše jako v normální hře. Začíná ten, který rozdával a má tedy ten identifikační předmět (například kostku). Poté hráč předá kostku dalšímu a hra pokračuje, dokud se nevyloží všechny kartičky.
    Poznámka: Ne vždy je dobré poslat "špatnou" kartičku protihráčům. Mohou ji totiž použít tak, jak byste vůbec nechtěli, že?
  • Přestavba – Po odehrání kartičky si hráč může odečíst na počítadle určitý počet bodů, za každý bod si vzít jednu volnou kartičku z hrací plochy a ještě v tomtéž tahu ji použít. Braná kartička nesmí ale s ostatními sousedit více než 2 stranami. Jejím odebráním se také nesmí rozdělit město, louka ani cesta na dvě a nesmí být "znovuotevřen" žádný už uzavřený objekt. Na posledně položenou kartičku smí hráč umístit figurku a v případě uzavření objektu též bodovat.
  • A na závěr varianta, která by měla platit téměř vždy, pokud Vám jde opravdu o spravedlivé rozdělení: protože je v zásobě pro všechy hráče 71 kartiček, měly by se na začátku podle počtu hráčů  odstranit jedna až tři kartičky, aby se každý hráč dostal na řadu stejný počet kol (2 hráči =1 kartička, 3 hráči = 2 kartičky, 4 hráči = 3 kartičky, 5 hráčů = 1 kartička).
 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |