Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Profil hráče ikri

Místo, kde hraje pravidelně: Praha / Praha 4
Místo, kde hraje občas: Středočeský kraj / Příbram


Oblíbené hry hráče

Název hryHraji rádK dispoziciMoje hodnocení
Aktivity 2 Ne Mám a nechci prodat
Arne Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Blafuj Ne Mám a nechci prodat
Blesk a hrom Ano Mám a nechci prodat
Blue Moon City Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Cabo da Roca Ne Mám a nechci prodatNehodnoceno
Caesar & Cleopatra Ne Mám a nechci prodat
Carcassonne - základní hra Ne Mám a nechci prodat
Carcassonne: Kupci a stavitelé (2. rozšíření) Ne Mám a nechci prodat
Carcassonne: Lovci a sběrači Ano Mám a nechci prodat
Citadela Ano Mám a nechci prodat
Citadela -temná země Ano Mám a nechci prodat
Cluedo Ano Mám a nechci prodat
Černé historky: Skutečné příběhy Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Dobyvatelé vesmíru Ne Mám a nechci prodat
Dračí zlato Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Esians Ano Mám a nechci prodat
Fantom Ano Nemám a nechci koupit
Fazole Ano Mám a nechci prodat
Hrad Ne Mám a chci prodat
Jambo Ano Mám a nechci prodat
Kozí války Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Královské rošády Ano Mám a nechci prodat
Land unter Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Ligretto červené Ne Mám a nechci prodat
Ligretto modré Ne Mám a nechci prodat
O korunu a límec Ano Nemám ale chci koupitNehodnoceno
Othello Ano Mám a nechci prodat
Poštovní kurýr Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Scrabble Ne Mám a nechci prodat
Střelené kachny Ano Mám a nechci prodat
Time's up! Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Toskánsko Ano Mám a nechci prodat
Vikingové Ne Mám a nechci prodat
Vrhcáby Ne Mám a nechci prodat
Zeus na útěku Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno
Ztracená města Ano Mám a nechci prodatNehodnoceno


Oblíbené kategorie her hráče

moderní společenské hry válečné figurkové hry
abstraktní hry hry na hrdiny (RPG)
standardní karetní hry počítačové hry
sběratelské karetní hry


Recenze uživatele

 Od uživatele ikri je k dispozici celkem 7 recenzí.

Vytvořeno: 22.04.2012.  Recenze hry: Český film: Otázky a odpovědi Hodnocení:
Černobílá maturita
Tato hra pro milovníky filmu je založena na principu všech her z rodiny "Otázky a odpovědi". Figurky cestují po herním plánu a podle toho, kde se zastaví, se určí okruh, ze kterého se bere karta s otázkami.

Protože je zde otázek opravdu hodně, nedá se předpokládat, že by se jednalo o samé známé a jednoduché věci. To se dalo celkem čekat. Na druhou stranu však, přestože by hra měla být určena pro širší hráčskou veřejnost, se zde objevují opakovaně otázky, dotazující se na filmy méně známé, možná u autorů hry olíbené, kdo ví. Přestože se nepovažuji jen za průměrného znalce filmu, přejít třeba přes kategorii pohádek je skoro nemožné. Zpočátku se tedy hra může natáhnout daleko za uváděnou časovou hranici. Pomůže snad, když se už otázky opakují, nebo když nám zrovna "sednou".

Vítězem se stane ten, kdo jako první zodpoví správně jednu otázku z každého ze šesti okruhů (film do roku 89, po roce 89, pohádky a večerníčky, tvůrci a herci, filmové hlášky a různé) a navíc jednu závěrečnou.

Hra rovněž obsahuje plán a pravidla k párty verzi, která pracuje s kresbou, pantomimou apod., tu jsme však zatím nezkoušeli. Herní deska i komponenty jsou, dle mého názoru, ztvárněny pěkně, i když jednoduše. Ladění do odstínů černobílého filmu byl dobrý nápad a výsledek se povedl.

Závěr: Pokud máte aspoň jednou za čas chuť na nějakou vědomostní hru a zároveň jste fanoušky českého filmu, "Český film" určitě užijete. Nečekejte ale snadné otázky a počítejte s delší herní dobou.


Vytvořeno: 22.04.2012.  Recenze hry: Sequence Hodnocení:
Celovečerní piškvorky
Sequence je zvláštní kombinací abstraktní karetní a deskové hry. Je určena pro 2 - 12 hráčů, pokud je však hráčů více než 3, hrají na týmy. Počet hráčů musí být dělitelný dvěma nebo třemi.
Hra totiž obsahuje kromě hrací desky žetony ve třech barvách (červená, modrá, zelená). Hrací deska je poměrně velká, ale nenajdete na ní nic jiného, než obrázky klasických žolíkových karet v deseti sloupcích a deseti řadách. Každá z karet se na plánu vyskytuje na dvou různých místech.

Průběh i cíl hry jsou velice prosté. V každém tahu odhodíte jednu z karet, které máte v ruce a na obrázek této karty na herním plánu umístíte žeton své barvy. Potom si doberete jednu kartu do ruky a takto se střídáte, dokud se jednomu hráči nebo týmu nepodaří vytvořit řadu pěti žetonů vlastní barvy v jakémkoli směru - svisle, vodorovně nebo šikmo.

Je to hra spíš pro klidnější společnost, moc se u ní nenasmějete. Spíš si zanadáváte, protože vám nejspíš budou chodit samé nepoužitelné karty, zatímco soupeři budou obsazovat vaše vyhlédnutá místečka. Hra by byla nedohratelná, nebýt zvláštní funkce Jacků neboli Kluků, jeden typ funguje jako žolík, tedy umožní obsadit kterékoli volné místo, druhý typ dokonce umožňuje odstranit kámen soupeře.

Herní doba se uvádí sice 10 - 30 minut, ale dohrát partii pod půl hodiny je spíše výjimka. Doporučila bych tedy do společnosti, která se chce klidně, nenáročně a nehlučně bavit. Třeskutou zábavu nečekejte, herní zážitek bych přirovnala k Žolíkům.

Bohužel jsem zatím nezkoušela týmovou variantu, ale sázím se, že bude podstatně dobrodružnější a nejspíš i rychlejší, než hra ve dvou či třech hráčích.

Sehnat se dá i Sequence pro děti, kde místo symbolů najdete na kartách zvířátka, dále cestovní verze a také kostková verze s menším plánem.



Vytvořeno: 14.02.2011.  Recenze hry: Ticket to Ride Europe Hodnocení:
Nastupte do evropského expresu
Pokud se rozhodnete pořídit si evropskou variantu hry Ticket To Ride, po otevření majestátní krabice na vás vykoukne slušné množství herního materiálu, který se navíc musí líbit snad každému.

Najdete zde:
- 110 karet s lokomotivami a vagónky v osmi barvách – bílé, černé, červené,
žluté, modré, zelené, fialové a oranžové
- karty tratí - 6 dlouhých a 40 běžných
- hrací plán - velká mapa Evropy (přibližně 50 x 80 cm) – která znázorňuje barevné trasy a vlakové stanice
- bodovací kameny v pěti barvách
- 45 vláčků v každé z pěti barev – červené, zelené, modré, žluté, černé
- 3 náhradní vagonky od každé barvy pro případ ztráty
- 3 železniční stanice v každé z pěti barev
- pravidla hry a přístupový kód pro hraní online

Tvůrci mysleli i na ty, kteří mají potíže s rozlišováním barev a kromě barevného označení používají i značky jak na mapě, tak na kartičkách vozů – u nás je toto vylepšení hojně využíváno.

Základní přehled pravidel:
Každý hráč má za úkol propojit vlastní tratí konkrétní města, která jsou uvedena na kartách, které jsou mu rozdány na počátku hry, nebo si je dobere během hry, pokud chce. Vyhrává ten, kdo má na konci hry nejvíce bodů. Přitom body se získávájí dvěma způsoby – v průběhu hry propojením dvou měst a na konci hry za splněné karty tratí.
Propojení dvou měst a postupně tak celé trati provede hráč takto:
Mezi dvěma sousedícími městy je na mapě vždy vyznačen určitý počet políček pro vagonky v určité barvě (někde je možné použít libovolnou barvu, nebo se musí použít lokomotiva – žolík). Odhození daného počtu karet vozů v této barvě potom hráči umožňuje obsadit trať svými vagonky.

Ve svém tahu má hráč 4 možnosti:
- líznout si dvě karty vozů
- dobrat si karty tratí
- umístit vagónky na mapu
- umístit jednu stanici do města (umožňuje využít jeden úsek soupeřovy trati, ale není to zadarmo)

Hráči se střídají po jednom tahu a když jednomu zbývají dva poslední vagónky, dohrává se poslední kolo. Hráč, který má nejdelší souvislou trať (nejvyšší počet vagónků v řadě), si připočte ještě deset bodů za “Evropský expres”.

Hodnocení hry:
Hra odsýpá poměrně rychle, protože hráči mají dost času na přemýšlení během tahu ostatních. Bývá napínavá a tato vlastnost se stupňuje s počtem hráčů.

Ticket to Ride - Europe je vydavatelem určena pro 2 – 5 hráčů.
Hru ve dvou doporučuji jen po promyšleném omezení hrací plochy (vyřazení určitých tratí). Podle běžných pravidel bych to raději nezkoušela, protože princip je postaven na konkurenci mezi hráči a pro dva je mapa příliš veliká.
Ve třech hráčích se dají hrát vyrovnané, pohodové partie, je to vhodný počet pro ty, kteří nemají rádi škodící prvek ve hře. To, že by hráč nemohl splnit své tratě, se v tomto počtu nestává moc často. Přesto už ale dochází k roztomilým konfliktům.
Ve čtyřech hráčích už to je opravdu napínavé a všichni mají co dělat, aby se „nacpali“ kam pořebují dřív než soupeři.
V pěti hráčích už je skoro nemožné, aby všichni splnili svoje úkoly. Hra se stává opravdovým soubojem „kdo s koho“.
Ve všech případech ale hraje roli jak štěstí, tak strategie. Když karty nechodí, tak je těžké uspět.

Tato hra si podle mého názoru najde příznivce ve všech věkových kategoriích, mezi hráči, nehráči i fajnšmekry. Může hodně nadchnout, ale určitě neotráví. Strávíte nad ní tak něco mezi 60ti a 90ti minutami. Pravidla nejsou nijak složitá, po první hře jsou jasná. Ke hře si můžete pořídit několik dalších variant a rozšíření.
U nás doma je to zatím jediná hra, která se dočkala titulu: „Kdy si zase zahrajeme?“



Vytvořeno: 30.08.2010.  Recenze hry: Pandemic Hodnocení:
Nebezpečně nakažlivé
Po světě se šíří 4 typy nákazy, úkolem hráčů je vynalézt na tyto nemoci léky (pomocí potřebných karet). Hráči tvoří tým odborníků, nejsou tedy soupeři, ale spoluhráči, a jejich cílem je zvítězit nad hrou, která na mapě šíří čím dál tím víc nebezpečných virů (barevných kostiček). Z tohoto principu vyplývá i to, že pro jednotlivé hráče nejsou ve hře žádné pauzy, na nic nečekají. Každý z hráčů si zpočátku vylosuje jednu z pěti rolí, (např. medik, vědec…) a každý z nich má určitou schopnost, kterou smí v každém tahu použít. Hra je určena pro 2 – 4 hráče, ale je možné ji hrát i jako solitér (mně se tak skoro pokaždé podaří vyhrát, je vidět, že spolupráce je opravdu to nejdůležitější :-D ).

Nemohu říct, že by byla pravidla snadná a rychle zapamatovatelná – především to, jak postupuje obvyklý tah hráče a k tomu tah při epidemii (těch je v průběhu hry 4 - 6 podle toho, který stupeň obtížnosti zvolíte), se mi pár her pletlo a určitě jsem to párkrát udělala špatně. Naštěstí pro tah hráče je na hrací desce „tahák“ a pokyny jsou i přímo na kartách epidemie. Také chvíli trvalo, než jsem si zapamatovala a začala využivat všechny možnosti přesunu figurky. Několikrát se také stalo, že jsme přišli na to, že něco hrajem špatně. Pravidla jsou ale srozumitelná a moc pěkně vyvedená.

Co mně osobně na hře prapůvodně upoutalo, je krásná hrací deska a barevné komponenty. Škoda jen, že už v základní hře nejsou misky na kostičky nákazy (ale čekají na nás v rozšíření). Při hře se pak válejí neorganizovaně po stole :-) a při uklízení je musíte sypat do nemožně malých pytlíčků, takže vám padají všude kolem.

Nevýhodou herního systému zase je, že nováčci mohou mít problém prosadit se vůči zkušenějšímu hráči. Kouzlo hry je mimo jiné i v tom, že když hru hrajete poprvé, podruhé atd., postupně objevujete dobré a špatné strategie, přemýšlíte, co děláte špatně, když nevyhráváte. Zkušenější hráč už leccos ví a špatné strategie předem zamítne nebo má tendenci hru řídit, takže si třeba moc neškrtnete. Řekla bych, že tím může docela pokazit to kouzlo objevování, které je vlastně magnetem této hry. Řešením je nechat nováčky navrhovat řešení a souhlasit i s nepříliš vhodnými návrhy, možná vás pak dokonce překvapí. Nakonec každá partie potřebuje trochu jinou strategii a co jindy předem zamítnete, se najednou může hodit.
Hra je skutečně chytlavá a bude vás nutit přemýšlet o správné strategii i před spaním nebo v autobuse. Je tak nakažlivá, že vás přinutí i zahrát si ji vždycky několikrát za sebou. Pozor, hra je nakažlivá i přes internet, okouzlí vás neotřelým designem.Do hry jsem vtáhla postupně několik dalších lidí a všechny chytla, i málo nadšeného hráče.

Pandemic je správnou volbou pro toho, kdo hledá intenzivní zábavu, která netrvá déle než hodinu. Jakmile vám pravidla přejdou do krve, nebudete se nudit ani chvilku. Pokud by se vám základní hra přece jen ohrála, není problém si pořídit rozšíření Nové hrozby, které vypadá velice slibně.


Vytvořeno: 30.08.2010.  Recenze hry: Castel Hodnocení:
Chaos a intriky u dvora
Hra Castle/Castel/Hrad je určena pro 2 – 5 hráčů. Sama jsem dosu hrála hru vždy jen ve dvou. A nebyla to náhoda (o tom dále).
Krabice obsahuje 56 kartiček postav, hrací plán v podobě hradeb, 115 dřevěných žetonů v pěti barvách a látkový sáček na žetony.Krabice a karty postav myslím tvoří polovinu kouzla, protože jsou jedním z půvabných děl autora Bruna Faiduttiho (viz. např. Citadela).
Myšlenka hry se mi zdá poměrně originální, se stejným principem jsem se nesetkala. Vaším cílem je totiž zbavit se karet z ruky a „kupky“ dřív než soupeř, což se vám může podařit jedině tak, že pomocí účinku svých karet vracíte soupeři karty do ruky.
Ve hře je 5 druhů karet – postav – a každá má své místo.
Červené – panovník, královská rodina a dvořani, ale např. i vrah – patří na nádvoří hradu.
Modré – čarodějnice a jiné osoby, které vládnou kouzlům – samozřejmě do věží
Hnědé – vojáci – patří na hradby
Zelené – víla, druid a další obyvatelé lesů - patří mimo hrad
Fialové – rytíři – se umisťují na jiné karty, které jsou tím chráněny
Každá z postav má nějakou speciální vlastnost či účinek na jiné karty. To někdy pomůže, někdy ale také docela naštve – některé karty se smí položit jen na přesně dané místo (např. vedle princezny nebo na poslední volné místo na nádvoří) a proto bývá obtížné se jich „zbavit“. Naštěstí si karty můžete vyměnit za jiné „ze zásoby“. Jiné kartičky ale, a to je důležité, mají třeba zase schopnost vracet soupeři karty do ruky. Aby se odlišilo, které karty kdo položil na hrací plán, a kdo si je tedy má brát do ruky, umisťuje každý hráč na karty žetony své barvy. Ale i s těmi se dá potom „kouzlit“, takže nic není definitivní.
Hra tedy probíhá tak, že se hráči střídají a v každém tahu provádějí tři akce (tažení karty, umístění karty, nebo výměna – to vše v libovolné kombinaci), což má nakonec vést ke zmíněnému cíli – zbavit se všech karet. Hra ve dvou je dost taktická (prý ve větším počtu hráčů se přiklání spíš k náhodě), u nás většinou o vítězi rozhoduje pár karet, je potřeba mít se na pozoru. Některé karty jsou opravdu šikovné, ale mám často pocit, že jejich schopnosti ani plně nevyužiji, když nenastane ve hře správná situace.
A nyní k nevýhodám hry. Karty postav mají určité vlastnosti, které je třeba znát a několik her trvá, než se vám dostanou do krve. Sice jsou vlastnosti stručně popsány na kartách (a blíže v návodu), ale prvních pár her se dost protáhne, protože většinu času studujete, co která karta znamená. Proto hrajeme pouze ve dvou, protože učit zase někoho dalšího, co znamená asi 30 druhů karet, to se nám moc nechce a raději vybereme jinou hru.
Hrad je k dostání pouze v cizím jazyce (většinou v němčině), ale dá se k němu stáhnout návod i polepky v češtině.
A shrnutí na závěr: hra má jednoduchý princip, ale funkce karet je třeba si osvojit, proto doporučuji tam, kde se bude hrát často a ne tedy do větší sbírky her, kde se na ni dostane jen občas. Není složitá, ale je potřeba u ní přemýšlet. A v neposlední řadě krásně vypadá. Ideální pro dva.


Vytvořeno: 30.08.2010.  Recenze hry: Toscana Hodnocení:
Toskánské piškvorky
Toscana je hrou pro dva hráče. Obsahuje 16 hracích destiček ve dvou barvách – nejedná se o klasické barvy, ale jeden hráč je vlastníkem destiček chodníků a druhý střech dvoubarevného Toskánska. Herní materiál příliš neuchvátí, ale pokud koupíte zalevno, odpovídá ceně. Kromě trochu mdlých destiček už krabice obsahuje jen divně zelený menší hrací plán (že by tráva?), 30 umělohmotných sčítacích žetonů a dva dřevěné žetony „veta“.
Hra spočívá v tom, že jeden po druhém přikládáte zamíchané destičky ve snaze vytvořit z těch svých co největší území. Na každé destičce se ale vyskytují jak chodníky, tak střechy, pouze jednotliví hráči vlastní destičky, na kterých převažuje jejich „barva“. Jakožto hráč chodníků (náměstí) se snažíte tedy přiložit tak, abyste rozšířil spleť ulic a při tom pokud možno nepřiložil tak, abyste střechou pomohl soupeři. Nakonec poskládané destičky vypadají, jako byste se dívali shora na plánek městečka.
Ve hře se nedá příliš taktizovat, protože vždy smíte přiložit jen destičku, kterou máte na vrchu hromádky, maximálně proti soupeřově vrchní destičce můžete jednou za hru použít „veto“. Z těchto důvodu prakticky není možné získat ve hře nějakou větší převahu (což může být pro někoho výhoda, pro jiného nuda).
Pokud si ale pravidla poněkud upravíte, mohlo by vzniknout několik zajímavějších variant, například pokud byste si mohli vybírat ze všech svých kartiček (=destiček), nebo úplně ze všech kartiček apod. Pak by se hra asi poněkud natáhla, ale stala by se více taktickou, nicméně, vzhledem k podobě kartiček, i pokud byste se přidali k soupeři, tak o moc neprohrajete.
O vítězi rozhoduje to, kterému z nich se podařilo utvořit větší celek, tedy spojit více kartiček v jednu souvislou mapu chodníků či střech.

(Ne)náročnost hry bych přirovnala k Piškvorkám nebo Dámě – ale i tyto hry se hrají, že? Pokud chcete ale menší změnu v této rovině, Toscana ji může nabídnout.
Nerada bych, aby recenze vyzněla negativně. Pro děti nebo nenáročné hráče, kteří nechtějí moc utrácet a jsou unaveni po celodenní dřině, je myslím Toscana tak akorát.







Vytvořeno: 27.02.2010.  Recenze hry: Othello Hodnocení:
Geniálně jednoduché
Othello je abstraktní hrou pro dva hráče. Cílem hry je mít nakonci hry převahu kamenů své barvy (černá/bílá) na herním plánu 8 x 8 polí. Pravidla jsou velice jednoduchá a nevyvolávají sporné situace. Vysvětlíte je za minutu.

Herní kameny jsou dvoubarevné a otáčejí se nahoru tou barvou, jejíž hráč kameny získal. To se ovšem často mění. Na svou stranu získáváte kameny zajímáním soupeřových kamenů dvěma svými kameny na obou koncích řady. V každém tahu otočíte jeden kámen tak, abyste zajali alespoň jeden soupeřův (otočíte kámen soupeřovy barvy, který vytvoří přímku s některým vaším kamenem a všechna pole mezi těmito dvěma kameny připadnou v tuto chvíli vám - aspoň na chvilku). Velkou výhodou je získat rohy hracího plánu, zkušenější hráči bojují hlavně o ně. Hra končí po naplnění všech polí kameny.

Provedení je velmi prosté, ale dostačující a krásné.

Trochu zklamáním pro mne bylo, když jsem promýšlela taktiku několik tahů dopředu a osmiletá holčička táhla tak, aby v tom kterém tahu pouze zajala co nejvíce kamenů a měla jsem co dělat, abych ji porazila.
Co je naopak na hře pěkné je to, že prakticky nikdy nekončí nějakou drtivou porážkou, každým tahem se vedení "přelévá" z jedné strany na druhou a končí často velmi těsně, někdy i remízou, takže prohra není žádná tragédie a navíc ji může hrát dospělý s dítětem a oba se pobaví. Hra bývá velice napínavá.

Hodnotím pěti body, tato hra má vše, co se dá od ní očekávat.
Othello je v současnosti bohužel těžko k sehnání. Podobá se však hře Rolit, která se běžně prodává.


Zpět na předešlou stránku

 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |