Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Profil hráče pogo

Rok narození: 1981
Webová stránka: http://www.moorboyz.com
Telefon: 731145652
Místo, kde hraje pravidelně: Jihomoravský kraj / Brno
Místo, kde hraje občas: Praha / Praha 8
 
Další informace: Bližší informace lze nalézt na webu Moorboyz v sekci "o členech". Tady snad stačí napsat, že jsem blázen ztracený ve světě stolních her a že si kdykoliv rád zahraju v podstatě jakoukoliv z nich... V seznamu mých oblíbených her jsou jen ty, které jsem hrál a snad jsem schopen o nich povídat, určitě je vysvětlit, stačí říct... Organizuji Mistrovství republiky v Osadnících z Katanu, takže i ohledně tohoto tématu jsem k dispozici...


Oblíbené hry hráče

Název hryHraji rádK dispoziciMoje hodnocení
... ty krávo! Ano Nemám a nechci koupit
6 bere! Ano Nemám a nechci koupit
7 divů světa Ano Nemám a nechci koupit
Abalone Ano Nemám a nechci koupit
Acquire Ano Nemám a nechci koupit
Agricola Ano Nemám a nechci koupit
Agricola: Balíček X Ano Nemám a nechci koupit
Agricola: Rozšíření Ano Nemám a nechci koupit
Agricola: Sedláci z Blat Ano Nemám a nechci koupit
Aktivity 2 Ano Nemám a nechci koupit
Alea Iacta Est Ano Nemám a nechci koupit
Alexandros Ano Nemám a nechci koupit
Alhambra Ano Nemám a nechci koupit
Amun-Re Ano Nemám a nechci koupit
Anti Virus Ano Nemám a nechci koupit
Atlantic Star Ano Nemám a nechci koupit
Attika Ano Nemám a nechci koupit
Attila Ano Nemám a nechci koupit
Babylon Ano Nemám a nechci koupit
Babylonská věž Ano Nemám a nechci koupit
Bang! Ano Mám a nechci prodat
Barvínek Ano Nemám a nechci koupit
Batik Ano Nemám a nechci koupit
Benátky Ano Nemám a nechci koupit
Bláznivá křižovatka Ano Nemám a nechci koupit
Blesk a hrom Ano Nemám a nechci koupit
Blood Bowl Ano Nemám a nechci koupit
Bluff Ano Nemám a nechci koupit
Caesar & Cleopatra Ano Nemám a nechci koupit
Can´t stop! Ano Nemám a nechci koupit
Canal Grande Ano Nemám a nechci koupit
Candamir - První osadníci Ano Nemám a nechci koupit
Carcassonne - řeka I. Ano Nemám a nechci koupit
Carcassonne - základní hra Ano Nemám a nechci koupit
Carcassonne Jubilejní vydání Ano Nemám a nechci koupit
Carcassonne: Hostince a katedrály (1. Rozšíření) Ano Nemám a nechci koupit
Carcassonne: Hrad Ano Nemám a nechci koupit
Carcassonne: Kupci a stavitelé (2. rozšíření) Ano Nemám a nechci koupit
Carcassonne: Lovci a sběrači Ano Mám a nechci prodat
Carský posel Ano Nemám a nechci koupit
Cartagena Ano Nemám a nechci koupit
Cesta kolem světa za 80 dní Ano Nemám a nechci koupit
Cink! Ano Nemám a nechci koupit
Citadela Ano Mám a nechci prodat
Citadela -temná země Ano Nemám a nechci koupit
Cluedo Ano Nemám a nechci koupit
Coloretto Ano Nemám a nechci koupit
Černé historky: Filmové příběhy Ano Nemám a nechci koupit
Čínský Měsíc Ano Nemám a nechci koupit
Dáma Ano Mám a nechci prodat
Dědictví Ano Nemám a nechci koupit
Demokracie Ano Nemám a nechci koupit
Den a Noc Ano Nemám a nechci koupit
Děti z Carcassonne Ano Nemám a nechci koupit
Die goldene Stadt Ano Nemám a nechci koupit
Doba kamenná Ano Mám a nechci prodat
Doba ledová Ano Nemám a nechci koupit
Dodge City Ano Nemám a nechci koupit
Dostihy a sázky Ne Nemám a nechci koupit
Dračí zlato Ano Nemám a nechci koupit
Duch! Ano Nemám a nechci koupit
Duchová v koupelně Ano Nemám a nechci koupit
Dvonn Ano Nemám a nechci koupit
Edel, Stein & Reich Ano Nemám a nechci koupit
El Grande Ano Nemám a nechci koupit
El Grande: Král & intrikán Ano Nemám a nechci koupit
Elfenland Ano Nemám a nechci koupit
Emerald Ano Nemám a nechci koupit
Euphrat & Tigris Ano Nemám a nechci koupit
Evo Ano Nemám a nechci koupit
Fantom Ano Nemám a nechci koupit
Fauna Ano Nemám a nechci koupit
Fazole Ano Nemám a nechci koupit
Formule D Ano Nemám a nechci koupit
Giganti Ano Nemám a nechci koupit
Goa Ano Nemám a nechci koupit
Gouda! Gouda! Ano Nemám a nechci koupit
Hansa Ano Nemám a nechci koupit
Heckmeck z žížalek Ano Nemám a nechci koupit
Hrad Ano Nemám a nechci koupit
Hrst dračích kamenů Ano Nemám a nechci koupit
Iglu Pop Ano Nemám a nechci koupit
Inkognito Ano Nemám a nechci koupit
IQ Twist Ano Nemám a nechci koupit
Jaguáří pyramidy Ne Nemám a nechci koupit
Jambo Ano Nemám a nechci koupit
Java Ano Nemám a nechci koupit
Jenga Ano Nemám a nechci koupit
Jungle Speed Ano Nemám a nechci koupit
Jurasik Ano Nemám a nechci koupit
Kahuna Ano Nemám a nechci koupit
Kaleidoskop Ano Nemám a nechci koupit
Kapitol Ano Nemám a nechci koupit
Kardinál a král Ano Nemám a nechci koupit
Karel Veliký Ano Nemám a nechci koupit
Kathai Ano Nemám a nechci koupit
Kde leží Kotěhůlky? Ano Nemám a nechci koupit
Kde leží Uppsala? Ano Nemám a nechci koupit
Klany Ano Nemám a nechci koupit
Knížata florentská Ano Nemám a nechci koupit
Kocourkov Ano Nemám a nechci koupit
Koňský trh Ano Nemám a nechci koupit
Královské rošády Ano Nemám a nechci koupit
Land unter Ano Nemám a nechci koupit
Le Havre Ano Nemám a nechci koupit
Ligretto červené Ano Nemám a nechci koupit
Linka č.1 Ano Nemám a nechci koupit
Lotti Karotti Ano Nemám a nechci koupit
Lovci noci Ano Nemám a nechci koupit
Lví srdce Ano Nemám a nechci koupit
Mafie Ano Nemám a nechci koupit
Magellan Ano Nemám a nechci koupit
Maharaja Ano Nemám a nechci koupit
Mamma Mia! Ano Nemám a nechci koupit
Manhattan Ano Nemám a nechci koupit
Měděný kotlík s.r.o. Ano Nemám a nechci koupit
Merry Men of Sherwood Ano Mám a nechci prodat
Město Ano Nemám a nechci koupit
Metro Ne Nemám a nechci koupit
Mezinárodní kavárna Ano Nemám a nechci koupit
Mini Hazard Ano Nemám a nechci koupit
Mississippi Queen Ano Nemám a nechci koupit
Mondo Ano Nemám a nechci koupit
Mořeplavci Ano Nemám a nechci koupit
Na ledové kře Ano Nemám a nechci koupit
Obchodníci z Janova Ano Nemám a nechci koupit
Odyseus Ano Nemám a nechci koupit
Oltre Mare Ano Nemám a nechci koupit
Osadníci z Katanu Ano Mám a nechci prodat
Osadníci z Katanu: Historické scénáře II: Trója & Velká čínská zeď Ano Nemám a nechci koupit
Osadníci z Katanu: Karetní hra Ano Mám a nechci prodat
Osadníci z Katanu: Námořníci (rozšíření hry) Ano Nemám a nechci koupit
Osadníci z Katanu: Rozšíření Města a rytíři Ano Nemám a nechci koupit
Osadníci z Katanu: Rozšíření pro 5-6 hráčů Ano Nemám a nechci koupit
Othello Ano Nemám a nechci koupit
Paris Paris Ano Nemám a nechci koupit
Pompeje Ano Nemám a nechci koupit
Poštovní kurýr Ano Nemám a nechci koupit
Proroctví Ano Nemám a nechci koupit
Přes poušť Ano Mám a nechci prodat
Příběhy z kostek Ano Nemám a nechci koupit
Příliv a odliv Ano Nemám a nechci koupit
Příšerky z podzemí Ano Nemám a nechci koupit
Psí život Ano Nemám a nechci koupit
Pueblo Ano Nemám a nechci koupit
Puerto Rico Ano Nemám a nechci koupit
Ra Ano Nemám a nechci koupit
Rallye robotů Ano Nemám a nechci koupit
Richelieu a královna Ano Nemám a nechci koupit
Sáčky s pepřem Ano Nemám a nechci koupit
Safari: Schovej a najdi Ano Nemám a nechci koupit
Samurai Ano Nemám a nechci koupit
San Gimignano Ano Nemám a nechci koupit
San Marco Ano Nemám a nechci koupit
Scrabble Ano Nemám a nechci koupit
Shangrilské Mosty Ano Nemám a nechci koupit
SMART: Metro Ano Nemám a nechci koupit
Souboj gladiátorů Ano Nemám a nechci koupit
Squeeky Ano Nemám a nechci koupit
Stratego Ano Nemám a nechci koupit
Studená válka Ano Nemám a nechci koupit
Šachy Ano Mám a nechci prodat
Šiki Miki Ano Nemám a nechci koupit
Tamsk Ano Nemám a nechci koupit
Terra Mystica Ano Nemám a nechci koupit
Through the Ages Ne Mám a nechci prodat
Tikal Ano Nemám a nechci koupit
Time´s up! Junior Ano Nemám a nechci koupit
Time's up! Ano Nemám a nechci koupit
Titanic Ano Nemám a nechci koupit
Torres Ano Mám a nechci prodat
Trans America Ano Nemám a nechci koupit
Údolí králů Ano Nemám a nechci koupit
Union Pacific Ano Nemám a nechci koupit
Urozenost zavazuje Ano Nemám a nechci koupit
Valdora Ano Nemám a nechci koupit
Válka a ovce Ano Nemám a nechci koupit
Vikingové Ano Mám a nechci prodat
Villa Paletti Ano Nemám a nechci koupit
Vinci Ano Nemám a nechci koupit
Viva il Re! Ano Nemám a nechci koupit
Viva Topo! Ano Nemám a nechci koupit
Vrhcáby Ano Nemám a nechci koupit
Yspahan Ano Mám a nechci prodat
Záhadný hrad Ano Nemám a nechci koupit
Záchranáři - Boj s ohněm Ano Nemám a nechci koupit
Zajíc a želva Ano Nemám a nechci koupit
Zapp Zerapp Ano Nemám a nechci koupit
Závod čarodějnic Ano Nemám a nechci koupit
Závod losů Ano Nemám a nechci koupit
Zertz Ano Nemám a nechci koupit
Ztracená města Ano Mám a nechci prodat


Oblíbené kategorie her hráče

moderní společenské hry válečné figurkové hry
abstraktní hry hry na hrdiny (RPG)
standardní karetní hry počítačové hry
sběratelské karetní hry


Recenze uživatele

 Od uživatele pogo je k dispozici celkem 21 recenzí.

Vytvořeno: 01.12.2010.  Recenze hry: 20. Jahrhundert Hodnocení:
20. století Vládi Suchého

Recenze převzatá z webu www.spolocenskehry.sk. Autory jsou Dilli a Eklp.

Čas se naplnil. Prázdniny jsou nenávratně pryč a opět začíná vát podzimní, essenský vítr. Z CGE tentokrát zavání kouřem továrenských komínů, výkřiky greenpiece, rozvážným plánováním, budováním krajiny typu sim city a dražbou, tedy dražbami. Přichází k nám 20. století od Vládi Suchého - hra, která rozhodně nepatří do smetí.

Co se za lehce obšírným názvem skrývá? Velice povedená dražební hra s výrazným podílem budování a plánovaní, v níž téma vytvořilo až neuvěřitelnou symbiozu s herním mechanismem.

Šest kol.... Dražba kartiček krajiny.... Vybrání pomocné technologie... Opět dražba, tentokrát o odpad....  Těžba... A za tím vším se skrývá neskonalá touha nasbírat co nejvíce bodů.  Jde to lehce, stačí jen velmi dobře přemýšlet nad dražbou krajin a jejich postupnému co nejefektivnějšímu umisťování na fiktivní hrací plán, a abych nezapoměl nenechte si přerůst odpad přes hlavu.  Kartičky krajiny získáváte v klasické dražbě, kdy hráči licitují, kdo dá více. Kartičky představují krajinu s jedním až třemi městy. Každé město obsazené dělníkem produkuje v různé kombinaci jednu až tři „suroviny": vědu, peníze a vítězné body, příípadně likviduje v čističce odpad. Je možné vydražit i více než jednu kartičku, do hry však vstupuje první z neotřelých nápadů - odpad. Čím rychleji expandujete, tím více odpadu se válí na vašich kartičkách krajiny. Zavání to tady greenpeaceáky, kteří vám to na konci hry zajisté sečtou. Tak raději licitujete jenom o jednu nebo dvě kartičky. První odstupivší hráč z dražby si může vybrat jednu z x nabízených technologií, které mu usnadní hru. Tato výhoda je lehce sražena tím, že za technologii se platí. Čím více krajin se už vydražilo, tím jsou technologie levnější. Na rozdíl od kartiček krajiny, může každý hráč získat za kolo jen jednu technologii. Po těchto dvou fázích přichází docela nečekaně další dražba - o znečištění. Odpad a znečištění nás provází v celé hře a jen tak lehce se jich nezbavíme. Dvacáté století má totiž kromě stavění ještě další prvek - zbavování se odpadu. To na konci hry upravuje výši vámi získavaných bodů. Naštěstí jako svědomití investoři jste schopni se ho v průběhu hry zbavit, stačí pořizovat kartičky, na nichž je vyobrazena čistička. Takže s chutí do toho a půl je hotovo.

Recyklované nápady... Očividný vzestup Vládi Suchého od Šestiměstí, které dostalo tu správnou šťávu až s rozšířením, přes loděnici, která nastínila, co jde dělat dál, je alespoň pro mě velice zdařilý příklad zrecyklovaných nápadů, hodné mistra Chvátila. Z prototypu mám pocit, že 20. století je pocitově hodně podobné loděnici, ale některé věci, hlavně díky motivaci jsou pro mě lépe odvedeny a spojuje v sobě klady obou předešlých her. Pokud jste zaměřeni na složitější, středně dlouhé hry, a nevadí vám dražba, asi nemusíte s pořízením 20. století vůbec váhat.



Vytvořeno: 30.09.2008.  Recenze hry: Ausgerechnet Buxtehude Hodnocení:
Vydejte se na cestu po Česku!
Dostává se k nám hra, kterou je možné zařadit především do segmentu tzv. vzdělávacích her, tedy her, které se snaží hráčům zábavnou formou přinést zajímavé vědomosti. V tomto případě se jedná o znalost zeměpisu České republiky. Rozhodně se ale nejedná pouze o nějaké suché učení. Sice se po celou hru pohybujete po různých městech a zajímavých místech naší země, ale hra zároveň nabízí herní mechanismus, který se postará o slušnou porci zábavy a nabízí prostor i pro zajímavé blafování.
V krabici najdete 200 karet a jsou to především karty rozličných českých, moravských a slezských měst a turisticky zajímavých míst. Na každé z těchto karet najdete, kromě dalších zajímavých údajů, především zeměpisné souřadnice daného města či místa. A právě tyto zeměpisné souřadnice hrají ve hře klíčovou roli. Kromě pravidel hry jsou v krabici ještě dřevěné žetony, které ve hře představují vítězné body.
Pravidla jsou velmi jednoduchá, zorientujete se v nich za chvíli. Pro jednotlivou hru použijete 45 z celkových 200 karet a mezi ně zařadíte ještě 2 karty, které ve hře spouštějí bodování (vždy po 15 kartách měst). Jednu z karet měst položíte doprostřed stolu, na kartu ukazující světové strany. Hráč, který je na tahu, si vždy vezme horní kartu z balíčku a pokusí se ji umístit na správné místo na stole vzhledem ke kartám, které tam již leží. Například když leží na stole jako první karta města Liberec a hráč umisťuje kartu Praha: Pokud si myslí, že Praha leží jižněji než Liberec, umístí kartu Prahy dolů pod kartu Liberce (jižním směrem). Tímto způsobem se z karet tvoří "kříž" měst seřazených v severojižním (shora dolů) a ve východozápadním (zprava doleva) směru. Ostatní hráči mají v tuto chvíli možnost umístění karty zpochybnit. Pokud si některý z nich bude myslet, že Praha leží severněji než Liberec, může obě karty otočit. V tomto případně nebude mít pravdu a bude muset dát jeden ze svých žetonů tomu hráči, který kartu správně umístil. Pokud by pravdu měl, naopak od tohoto hráče jeden žeton získá.
Navíc se třikrát v průběhu hry (Když se v balíčku dostanou ke kartám bodování a ještě na konci hry) hráči pokusí odhadnout, kolik v danou chvíli leží na stole karet, které jsou umístěny nesprávně. Komu se to podaří, získá další žetony. Zvítězí hráč, který má po odehrání všech karet nejvíce žetonů.
Hra Kde leží Kotěhůlky rozhodně patří ve své kategorii mezi ty nejvydařenější. Na rozdíl od většiny jiných vzdělávacích her se neomezuje jen na tahání kartiček s otázkami a odpovídání na tyto otázky, ale dobře umožňuje i "hráčský přístup" a blafování. Pokud nemáte ani tušení, kde přesně město, které jste si právě vytáhli, opravdu leží, stejně můžete získat. Pokud se vám podaří svojí jistotou "přesvědčit" všechny spoluhráče o tom, že jste si polohou tohoto města naprosto jisti, nikdo se neodváží váš názor zpochybnit. Každopádně se nejedná o žádnou "suchou" vzdělávací hru, ale o hru, která může přinést velkou porci zábavy. Především se ale dozvíte velkou spoustu informací o městech a zajímavých místech naší země, nejen jejich zeměpisnou polohu, ale i jejich erby, počty obyvatel a roky založení jednotlivých měst. Pokud se chcete o zeměpise České republiky něco dozvědět, určitě tuto hru vyzkoušejte. Pokud vás český zeměpis nezajímá, raději si vyberte jinou hru.
A pokud vás stejně nebo více zajímá zeměpis Evropy, vyzkoušejte i hru Kde leží Uppsala.


Vytvořeno: 30.09.2008.  Recenze hry: Ausgerechnet Uppsala Hodnocení:
Vydejte se na cestu po Evropě!
Dostává se k nám hra, kterou je možné zařadit především do segmentu tzv. vzdělávacích her, tedy her, které se snaží hráčům zábavnou formou přinést zajímavé vědomosti. V tomto případě se jedná o znalost evropského zeměpisu. Rozhodně se ale nejedná pouze o nějaké suché učení. Sice se po celou hru pohybujete po různých městech a zajímavých místech Evropy, ale hra zároveň nabízí herní mechanismus, který se postará o slušnou porci zábavy a nabízí prostor i pro zajímavé blafování.
V krabici najdete 200 karet a jsou to především karty rozličných evropských měst a turisticky zajímavých míst. Na každé z těchto karet najdete, kromě dalších zajímavých údajů, především zeměpisné souřadnice daného města či místa. A právě tyto zeměpisné souřadnice hrají ve hře klíčovou roli. Kromě pravidel hry jsou v krabici ještě dřevěné žetony, které ve hře představují vítězné body.
Pravidla jsou velmi jednoduchá, zorientujete se v nich za chvíli. Pro jednotlivou hru použijete 45 z celkových 200 karet a mezi ně zařadíte ještě 2 karty, které ve hře spouštějí bodování (vždy po 15 kartách měst). Jednu z karet měst položíte doprostřed stolu, na kartu ukazující světové strany. Hráč, který je na tahu, si vždy vezme horní kartu z balíčku a pokusí se ji umístit na správné místo na stole vzhledem ke kartám, které tam již leží. Například když leží na stole jako první karta města Stockholm a hráč umisťuje kartu Praha: Pokud si myslí, že Praha leží jižněji než Stockholm, umístí kartu Prahy dolů pod kartu Stockholmu (jižním směrem). Tímto způsobem se z karet tvoří "kříž" měst seřazených v severojižním (shora dolů) a ve východozápadním (zprava doleva) směru. Ostatní hráči mají v tuto chvíli možnost umístění karty zpochybnit. Pokud si některý z nich bude myslet, že Praha leží severněji než Stockholm, může obě karty otočit. V tomto případně nebude mít pravdu a bude muset dát jeden ze svých žetonů tomu hráči, který kartu správně umístil. Pokud by pravdu měl, naopak od tohoto hráče jeden žeton získá.
Navíc se třikrát v průběhu hry (Když se v balíčku dostanou ke kartám bodování a ještě na konci hry) hráči pokusí odhadnout, kolik v danou chvíli leží na stole karet, které jsou umístěny nesprávně. Komu se to podaří, získá další žetony. Zvítězí hráč, který má po odehrání všech karet nejvíce žetonů.
Hra Kde leží Uppsala rozhodně patří ve své kategorii mezi ty nejvydařenější. Na rozdíl od většiny jiných vzdělávacích her se neomezuje jen na tahání kartiček s otázkami a odpovídání na tyto otázky, ale dobře umožňuje i "hráčský přístup" a blafování. Pokud nemáte ani tušení, kde přesně město, které jste si právě vytáhli, opravdu leží, stejně můžete získat. Pokud se vám podaří svojí jistotou "přesvědčit" všechny spoluhráče o tom, že jste si polohou tohoto města naprosto jisti, nikdo se neodváží váš názor zpochybnit. Každopádně se nejedná o žádnou "suchou" vzdělávací hru, ale o hru, která může přinést velkou porci zábavy. Především se ale dozvíte velkou spoustu informací o evropských městech a zajímavých místech, nejen jejich zeměpisnou polohu, ale i státy, ve kterých leží, vlajky těchto států a počty obyvatel jednotlivých měst. Pokud se chcete o evropském zeměpise něco dozvědět, určitě tuto hru vyzkoušejte. Pokud vás evropský zeměpis nezajímá, raději si vyberte jinou hru.
A pokud vás stejně nebo více zajímá zeměpis České republiky, vyzkoušejte i hru Kde leží Kotěhůlky.


Vytvořeno: 08.11.2007.  Recenze hry: Carcassonne: Abtei & Bürgermeister Hodnocení:
Předběžný popis

Toto rozšíření slibuje velice zajímavé herní zážitky. Bere si věci, které už ze hry dobře známe a přidává k nim něco navíc. Co ve hře najdeme a co to vlastně umí...

- 12 nových kartiček krajiny - další zajímavé variace. Křížící se města, cesta jdoucí kolem města, která se města dotýká atd.
- 6 kartiček opatství (každý hráč dostane 1) - fungují podobně jako kláštery, ale je možné je umístit pouze do "díry v krajině", která je alespoň ze čtyř stran (sousedících hranami) obklopená již dříve umístěnými kartičkami. Opatství uzavírá cesty a města, které jsou neuzavřené na těchto čtyřech hranách. Na opatství lze umístit figurku, ta je hodnocená stejně jako mnich na klášteře.
- 6 dřevěných figurek statků (každý hráč dostane 1) - Statek položíte na louku (na průsečík čtyř kartiček, kde je pouze louka) a tato louka je okamžitě vyhodnocena. Vyhodnocena je louka i v té chvíli, kdy se  na louku se statkem napojí další louka (tady ovšem jen 1 bod za každé uzavřené město!). Na konci hry dostane statek 4 body za každé uzavřené město na louce.
- 6 dřevěných figurek vozů (každý hráč dostane 1) - Vůz funguje jako běžná figurka, při vyhodnocení se ovšem nemusí vrátit zpět do zásoby, ale může se přesunout na sousedící neobsazené a neuzavřené město nebo cestu.
- 6 dřevěných figurek starostů (každý hráč dostane 1) - Starosta se ve městě počítá za tolik figurek, kolik je ve městě erbů.



Vytvořeno: 10.04.2012.  Recenze hry: Colori Duo Hodnocení:
Barvínek
Je podle našich zkušeností milována předškolními dětmi (3,5 - 7 let; obstála na výbornou nejen doma, ale také ve smíšeném kolektivu v mateřské škole).

Hru mohou děti hrát i solitérně. Kunterbunt Duo nabízí rovné šance na výhru jak dětem, tak jejich dospělým spoluhráčům. Varianta Kunterbunt je skvělá; varianta Duo, kde hledáte rovnou dvojice identických obrázků, je dle slov dětských hráčů "přímo mazec" :-) . Vejde se do každého výletnického batůžku a lze ji hrát doslova "na koleně", např. i v autě nebo ve vlaku.

Hledáte-li časově nenáročnou - avšak chytlavou - hru pro předškoláka, která "nenápadně" procvičí kdeco (od barev přes slovní zásobu, komunikaci, postřeh, vysvětlování pravidel novým hráčům, počítání až po smysl pro zdravou soutěživost), sáhněte sem.

Převzato z www.svet-deskovych-her.cz


Vytvořeno: 04.11.2009.  Recenze hry: Through the Ages Hodnocení:
Through the Ages: Příběh civilizace
Autorem recenze je Ládinek pro www.svet-deskovych-her.cz

Pro autory i hráče asi neexistuje asi větší výzva než hra, která věrně sleduje vývoj lidstva. Hráči si v ní hrají tak trochu na bohy, tak trochu na nesmrtelné vládce jednotlivých zemí. Začínají s malou osadou, ale mohou si časem podmanit celý svět. Kam by dospěl Egypt, kdyby v jeho čele dosud stála Kleopatra? Udržel by Caesar velikost Říma až do dneška?

Kousek Historie

Snad každý hráč počítačových strategií zná Civilizaci od Sida Mayera. Nejeden z nás strávil hodiny zakládáním a rozvojem osad, rozšiřováním znalostí svého národa, stavbou divů světa, budováním cest a železnic, zavlažováním a dalšími činnostmi typickými pro tuto skvělou hru. Málokdo již ví, že Sid Mayer se inspiroval deskovou hrou Civilizace, kterou vymyslel Francis Tresham již v roce 1980.

Kruh se opět uzavřel v roce 2007, kdy Vláďa Chvátil dokončil svoji deskovou či přesněji řečeno karetní Civilizaci (vydaná pod názvem Through the Ages) inspirovanou naopak počítačovou hrou Sida Mayera.

Říkáte si, že taková desková Civilizace musí být pekelně složitá a časově náročná záležitost pouze pro pár nadšenců? Vláďa Chvátil jako obvykle dokázal jít svoji cestou a vytvořil originální hru, která přináší to nejlepší z civilizačních her a přesto si na každou partii nemusíte brát celodenní dovolenou.

Rozvoj pomocí karet

Pojďme se ale konečně podívat na samotnou hru. První, co vás po otevření krabice překvapí, je absence jakékoliv mapy a ohromné množství karet.

Ano, Through the Ages je ve své podstatě karetní hra a hrací plán slouží pouze pro ukazatele bodů a jejich přírůstků a jako zásobník karet.

Celá hra probíhá napříč čtyřmi věky, každý z nich má své balíčky civilních a vojenských karet, které obsahují karty typické pro dané období vývoje lidstva. Karet je ve hře poměrně velké množství různých druhů, protože zajišťují veškerý rozvoj národů. Ale nemusíte se bát, lze se v nich dobře orientovat. Často jde o karty jednoho druhu, jejichž efekt se stupňuje s věkem, do kterého karta náleží.

Druhy karet

Vojenské karty obsahují události, taktiky, agrese a války. Většina civilních karet symbolizuje vědecké poznatky a technologie, které hráčům buď přinášejí nějaký přímý užitek nebo umožňují stavět budovy, těžit suroviny, produkovat jídlo, verbovat vojenské jednotky, ale i zvyšovat vědeckou kapacitu národa a v neposlední řadě přírůstek kultury. Právě kultura je totiž měřítkem úrovně národa. A upřímně, kdo z vás by nechtěl být vládcem nejkulturnějšího národa na Zemi?
Státní zřízení a tah hráče

Stejně jako ve zmiňované Civilizaci Sida Mayera má každý národ své státní zřízení, které může během hry měnit. Státní zřízení především určuje počet civilních a vojenských akcí, které má hráč v každém tahu k dispozici. Pomocí akcí probíhá veškeré dění v hráčově tahu včetně získávání nových karet do ruky i jejich zahrání.

Asi vás nepřekvapí, že hru začínáte jako starověký despotický vládce. Despocie a některé další karty jsou přímo předtištěné na kartě národa, kterou má každý hráč před sebou. Do začátku národ dostává také pár základních objevů umožňující mu produkovat jídlo, těžit nerostné suroviny a také další rozvoj. Vždy na konci tahu v rámci tzv. údržby národa hráč mimo jiné vyprodukuje jídlo a natěží suroviny, které pak může spotřebovat v dalších kolech.

Osobnosti

No uznejte sami, co by to ale bylo za národ bez svého vůdce? Ve hře máte v každém věku na výběr hned z několika osobností. Můžete tak nechat svůj lid vést Alexandra Velikého, Napoleona, ale také třeba Homéra, Einsteina nebo Billa Gatese. Žádný vůdce ale není nesmrtelný a nejpozději na konci dalšího věku vás nechá na holičkách, takže si musíte včas sehnat nějakého dalšího.

Divy světa

Stejně jako v Civilizaci, také v Through the Ages můžete pro větší slávu svého národa postavit nějaký architektonický zázrak. Nabídka je opět pestrá, každý věk přináší výběr z těch největších a nejzajímavějších divů světa.
Through the Ages - nabídka karet

Přísun karet

Jak se dostat k novým technologiím, divům a dalším zajímavým kartám? Právě způsob práce s kartami je jedním z geniálních nápadů uplatněných v této hry. Všechny civilní karty „volně plynou“ po speciální hrací desce. Deska je rozdělena na tři části, které určují cenu karet. Většinou se hráči spokojují s těmi nejlevnějšími, za které utratí pouze jednu akci. Naopak nejdražší jsou samozřejmě nejčerstvější karty, každá z nich hráče stojí hned tři civilní akce. Jsou ale okamžiky, kdy přesto nezaváháte a bez ohledu na cenu sáhnete po vytoužené kartě jen, aby vám ji soupeři nevyfoukli, než se dostanete znovu na tah.
Through the Ages - nabídka karet

Vždy na konci tahu hráče se karty z prvních pozic odstraní a všechny zbylé karty se posunou a doplní novými. Po vyčerpání zásoby karet daného věku tento věk končí a začíná další epocha v dějinách lidstva.
Vojenské akce

Jestli jste z předchozího popisu nabyli dojmu, že vás čeká veskrze mírumilovná hra, musím vás bohužel vyvést z omylu. Hned od začátku máte v každém kole kromě civilních také vojenské akce. Za ně si můžete brát vojenské karty, najímat si armádu a případně také poškádlit své soupeře. Pokud jste na tom vojensky lépe, můžete na soupeře zapůsobit nějakou tou agresí, případně později během hry mu i vyhlásit válku. Zatímco agresí soupeři nanejvýš zbouráte budovu nebo šlohnete pár surovin, taková válka o kulturu už je zcela jiný tabák.

Through the Ages - vojenské karty

Mezi vojenskými kartami jsou také karty událostí. S jejich pomocí si můžete opravdu zahrát na bohy. Události se připravují na tzv. balíček budoucích událostí. Těm, které jednou připravíte, už nikdo neunikne. Netušíte ale v jakém pořadí a kdy události z balíčku nastanou! Klidně se vám může stát, že událost, na kterou jste se tak těšili, poškodí nejvíce právě vás.
Koupit nebo nekoupit?

Pokud jste článek poctivě dočetli až sem, pak bude asi rozhodování jednoduché. Než ale poběžíte do nejbližšího hračkářství, uvědomte si, že to není oddychovka na půl hodiny. „Civka" je komplexní hra a žádá si tedy od hráčů značnou časovou investici. Na druhou stranu jim tuto investici vrací maximálně zhodnocenou ve formě skvělé zábavy.

Autor vás kolo co kolo nutí provádět důležitá rozhodnutí. Co teď? Vylepšit vědu dostavěním univerzity, zlepšit ekonomiku dalším dolem nebo raději řešit sílu? Pokud máte rádi budovací hry a dokážete si na svůj koníček vyšetřit čas, je pro vás Through the Ages jasná volba.


Vytvořeno: 04.11.2009.  Recenze hry: Tinners´ Trail Hodnocení:
Tinners´ Trail
Autorem recenze je Gally pro www.svet-deskovych-her.cz

Přemýšleli jste někdy o_tom, že byste chtěli být vlastníkem nějaké dobře výdělečné fabriky či třeba dolu? To byste pak mohli být přeci již „za vodou“, že ano?. Ale pozor, při těžbě a dolování není voda zrovna vaším přítelem! Pokud máte rádi industriální témata her, tak to byste určitě měli zkusit deskovou hru s ne zcela obvyklým názvem Tinners‘ Trail.

Přenesme se tedy do 19.století do období těžby mědi a cínu, kdy tyto suroviny nabývaly na významu, do anglického hrabství Cornwall, které na základě těžby těchto surovin vzkvétalo. Základem hry je herní plán s poloostrovem. Zde vše bude probíhat, a překvapivě jen 4 kola.

Stavíme doly

V každém tahu lze provést vždy jednu z několika akcí. Na začátku hry půjde zejména o vydražení nového území, kde si založíte svůj nový důl. A pokud se stanete majitelem území, kde jsou nějaké ty zásoby surovin, lze přemýšlet o tom, jak nejlevněji a v nejvhodnější dobu suroviny vytěžit.
Boj s vodou

Pozor ale na všudy přítomnou vodu. Jakmile kdekoliv začnete kopat, očekávejte její přívaly. Ano, těžbu vám pořád stěžuje, a hlavně prodražuje voda, která po každé těžbě natéká do těžební jámy. Takže je vhodné ji pomocí různých prostředků odčerpat co možná nejvíce. K tomu nejlépe poslouží pumpy, stavba železnice či přístavu a nebo i stavba štol.
Vylepšení těžby

Kromě akcí s odčerpáváním vody, je také možné zvýšit kapacitu těžby (přijmutím dělníků, postavením přístavu a nebo výstavbou železnice) , což se vyplatí především před začátkem těžby . Dokonce lze i zvýšit zásoby nevytěžených surovin (zbudováním štoly v dole).

Všechny uvedené prostředky jsou ale pro každé kolo omezené, takže se po nich jen "zapráší". Na druhou stranu většina z nich poslouží „na více frontách“, takže např. postavení přístavu zvýší kapacitu těžby a zároveň odčerpá trochu vody.

Pokud se rozhodnete k akci samotné těžby, počítejte s tím, že budete muset v daném kole všechny vytěžené suroviny prodat, a to za aktuální kurzy na burze.
Nové doly

Když se časem dané území vytěží, tak jen problematicky lze zde najít další suroviny. Jedinou možností je vlastně postavit další štolu, ale těch je ve hře k dispozici jen velmi málo. Takže většinou vytěžené území je vlastně k ničemu. Obvykle zde zbudou těžební věž a další prostředky a hlavně jezero vody. Pořízené prostředky nelze přesunout jinam, takže nezbývá prostě nechat vše jak je a jít plundrovat další území.

Zelení by zřejmě Tinners' Trail nedoporučili, nám to ale nebude kazit dobrý pocit ze hry a hlavně z radosti získaných peněz. Chceme přeci být „za vodou“; alespoň tedy na chvíli – ve hře.

Prodej na burze

Na konci každého kola nastává fáze výměny peněz získaných z prodeje vytěžených surovin za body. Každý se rozhodne, kolik peněz promění (zainvestuje) za body a kolik si ponechá (v bance) do dalšího kola. Peníze jsou potřeba do dalšího kola, jednak pro dražbu nových území (dolů), a také při těžbě – čím více vody v dole je, tím je potřeba více zaplatit.
Čas jsou peníze

Každá akce "stojí" určitý daný čas (1 až 3 dny). Ten kdo spotřebuje nejméně dnů, hraje další tah dříve než ostatní. Kdykoliv je možné ukončit své akce pro dané kolo. Ten kdo pasuje v daném kole první, v příštím kole začíná, což je velká výhoda při výběru prostředků. Tento mechanismus je obdobný jako ve hře Théby. Liší se pouze tím, že z hráčů s aktuálně stejnou spotřebou času, hraje jako první ten, který čas spotřeboval nejdříve.
Herní komponenty

Hra obsahuje skvělé dřevěné komponenty, no trochu jsou vlastně až velké, zejména těžební věže. Takže z důvodu přehlednosti je lepší věže pokládat na plán vodorovně (naplacato). Což ale pak bohužel tak hezky nevydá. Grafika herního plánu je sice strohá, ale postupně jak se umisťují herní komponenty na herní plán, tak se hra i graficky oživí.

Zajímavostí, či spíše znakem této hry je, že hra neobsahuje žádné kartičky, žetonky ani peníze. A není zde ani klasická bodová stupnice. Body se sice zaznamenávají na herním plánu, ale do tabulky, a odděleně pro každé kolo. Tabulek na hracím plánu je hned několik. Kromě tedy té bodové, tak je zde stupnice na peníze (ano, žádné peníze se v ruce nepletou a každý vidí kolik jich protihráči mají), dále pak tabulka spotřebovaných tahů (dnů), tabulka počátečního pořadí a tabulka poptávky surovin (ceník).

Poznámka: Popis grafiky hry se vztahuje k jejímu prvnímu vydání.

Hodnocení

Veškeré informace ve hře jsou známy předem. Náhoda přichází ke slovu pouze při určení ceny surovin na trhu pro příští kolo a při otevření nového dolu. Kdo má rád hry z prostředí průmyslu, věřím že ho hra zaujme nejen její atmosférou ale i svou hratelností. Hráč zde může uplatnit své strategickoplánovací vlastnosti, ale i umění odhadnout protihráče při dražbě.


Vytvořeno: 11.05.2009.  Recenze hry: Le Havre Hodnocení:
LAHŮDKA SERVÍROVANÁ PRO NÁROČNÉ HRÁČE
Autorem recenze je Láďa Smejkal pro www.svet-deskovych-her.cz

PRVNÍ KRŮČKY
Le Havre mne velmi příjemně překvapil již při vysvětlování pravidel. V porovnání s obrovským množstvím různého herního materiálu jsou pravidla směšně jednoduchá a po pár minutách vysvětlování můžete začít hrát. Zpočátku jsem přesto měl obavy, jak se s tolika různými typy kartiček a údajů na nich vypořádám.

DEJ CIHLU K CIHLE ...
Ve hře totiž existuje osm různých základních komodit, které všechny mají ještě vylepšené verze. Fakticky tedy ve hře existuje 16 různých druhů surovin, zboží a jídla. Dále je v každé partii postupně k dispozici několik desítek karet budov (kartičky i karty navíc obsahují různé ikonky a čísla) a čtyři druhy lodí. Naštěstí vše do sebe logicky skvěle zapadá. Po pár kolech máte mechanismy zažité a můžete se soustředit na svůj výsledek.
Le Havre je námořní přístav a ve hře se hráči pohybují svými loděmi kolem mol, na kterých se shromažďuje zboží. Každé je určeno pouze pro jeden druh. Na první molo se ukládá herní oběživo (franky) a šest dalších slouží pro uložení surovin (ryby, dřevo, jíl, železo, obilí a krávy). Lodě všech hráčů plují pěkně v šiku za sebou. Hráč, který je na tahu, popojede svojí lodičkou na první volné políčko před ostatní lodě a doplní obě suroviny zobrazené na žetonu umístěném na políčku. Nyní si může naložit všechny kusy z jednoho mola nebo využít jednu z volných budov a provést odpovídající akci.

POSTAV TŘEBA DŮM ...
Na začátku hry hráči nemají sami žádné budovy a mohou využívat pouze veřejné stavby. Pomocí nich mohou stavět další. Každá budova má svoji cenu, za kterou ji může hráč ve svém tahu kdykoliv koupit, a stavební náklady (počet a druh surovin), za které ji lze pomocí akce stavění postavit.
Postavená či koupená budova sice patří hráči, který ji získal, využívat ji mohou také ostatní hráči. Zadarmo ovšem ani kuře nehrabe a také u většiny budov se za jejich použití platí majiteli drobný poplatek ve francích nebo jídle. Před partií musíte nejprve z balíčku budov vybrat ty správné dle počtu hráčů a zvolené varianty hry (plná nebo zkrácená). Budovy určené pro stavbu jsou před začátkem partie náhodně rozděleny do tří hromádek a v jejich
rámci seřazeny vzestupně do řady dle svého čísla. Hráči tak mají kompletní přehled o budovách, ale stavět mohou vždy jen budovy na vrcholu každé řady (ty s nejnižším číslem). V plné verzi se kromě standardních budov vyskytuje ještě celý balíček speciálních. Z nich se do hry ale dostanou pouze čtyři. Tyto budovy nelze stavět, pouze koupit a jejich hlavním smyslem je zvýšení variability hry. Najdeme mezi nimi stavby přinášející jídlo (např. Farma), výnosy z prodeje (Rybí restaurace) a spoustu dalších.

UPEČ TŘEBA CHLEBA ...
Vypadá to jako pohodička, že? Už žádné problémy s jídlem jako v Agricole. Chyba lávky! Marně jste doufali, že tentokrát se shánění jídla vyhnete a budete si v klidu užívat stavění budov. Po každém průjezdu přístavem musívšichni hráči nakrmit svoji posádku a nejspíše nejen tu, protože kolo co kolo hladových krků přibývá. Brzy vám na jejich uživení ryby stačit nebudou, budete je muset alespoň vyudit (vyuzené jsou 2x výživnější) nebo upéci chleba, případně poslat své stádo krav na jatka. Všechny suroviny, které lze sníst, mají na sobě ikonku hrnce obsahující číslo určující hodnotu pokrmu. V případě nutnosti lze potřebné jídlo také zakoupit.

POSTAV TŘEBA LOĎ ...
Ono by to s uživením bylo všelijaké nebýt záchrany v podobě lodí. Vlastnit loď je v Le Havre velice užitečné. Každá loď vám totiž nějaké to jídlo doveze ze zámoří a nemusíte ho tolik shánět. Samozřejmě čím lepší loď, tím více jídla uveze. Lodě lze postavit v loděnici (což znamená, že nejprve musí některý z hráčů postavit budovu loděnice) nebo koupit. Kupní cena lodi je sice výrazně vyšší než její hodnota na konci hry, přesto se tato investice často vyplatí. Čím dříve loď získáte, tím více jídla vám ušetří. Samozřejmě nemusí zůstat u jedné, ale klidně si postupně pořiďte celou flotilu.
Lodě lze ve hře použít ještě k vývozu zboží do zámoří, čímž lze vydělat slušný balík. Zejména v závěru hry jde tedy o akci velmi oblíbenou. Samozřejmě i tato akce probíhá prostřednictvím odpovídající budovy. Každá surovina má svoji hodnotu. Ty nejobyčejnější s hodnotou pouhý frank za kus se ani nevyplatí nakládat. Oblíbeným vývozním artiklem jsou krávy (každá za 3 franky) a největší zisk (celých 8 franků za kus) vám přinese prodej oceli. Každá loď má svoji kapacitu a naplnit můžeme najednou klidně celou svoji flotilu. Jen musíte všem dodat dostatek energie na plavbu.

OD DŘEVA KE KOKSU
Část surovin má na sobě ikonku žárovičky s číslem, které znamená, kolik jednotek energií tato surovina dokáže poskytnout. Některé akce na budovách energii spotřebovávají. Například k vyuzení ryb budete potřebovat alespoň jeden kus dřeva, na kterém jich vyudíte hned šest kousků (víc se jich ani do udírny nevejde). Pečení chleba je už energeticky náročnější, na každé dva bochníky potřebujete jednu jednotku energie. Pokud jich pečete šest, vyplatí se vám možná spíše zatopit jedním uhlím než spotřebovat tři kusy dřeva.
Během hry probíhá postupně taková malá průmyslová revoluce, kdy hráči postupně zvyšují efektivitu svých akcí a budovy hojně navštěvované z počátku hry ke konci zejí prázdnotou. Na začátku hry čerpají hráči energii především ze dřeva a jedí syrové nebo vyuzené ryby, ke konci hry spalují koks při výrobě železa a jídlo dováží nebo si pochutnávají na hovězích steacích.

HODNOCENÍ
Peníze hýbou světem a také v Le Havre rozhodují o konečném pořadí. Kromě hotovosti se hráčům započtou také jejich aktiva ve formě budov a lodí. Nevyužité suroviny jim jsou naopak na konci k ničemu. Tak co, kdo z vás dokáže na přístavním ruchu vydělat nejvíce a odjet na zasloužený odpočinek třeba jednou z luxusních lodí ve hře?
Zatím jsem pěl na hru samou chválu. Skvělý dojem trochu kazí půjčky. V běžném životě nás finanční instituce spíše odírají, v Le Havre se chovají k zákazníkům velmi přívětivě. Každý dlužní úpis vám přinese 4 franky, vrácení stojí o frank více. Dokud půjčku nevrátíte, platítekaždé kolo úrok 1 frank nezávisle na počtu půjček. Konstantní úrok umožňuje doslova se vykašlat na shánění jídla v úvodních kolech a věnovat se rozvoji (braní surovin a stavbě
budov). Díky tomu se možnosti hráčů rozvíjí rychleji než při hře bez půjček a budovy rostou jak houby po dešti. Závěrečná kola pak mohou být ve znamení mohutné těžby uhlí, zpracovávání železa a opakovaného odvozu.

ZAČNI S TÍM HNED TEĎ
Le Havre patří mezi opravdu hráčské hry. Různé pořadí políček v přístavu, náhodné rozdělení karet budov a existence speciálních budov dělají každou hru odlišnou. Variabilita hry a široké možnosti hráčů garantují, že se vám hra hned tak neohraje. Budete řešit stále nové a nové problémy a svoji taktiku a strategii vylepšovat a uzpůsobovat aktuální situaci.
Nejsem zrovna příznivec delších her a partie Le Havre ve čtyřech hráčích se klidně může protáhnout i na tři hodiny. Přesto mi to u této hry z nějakého podivného důvodu nevadí a rád si ji zahraju téměř kdykoliv. Hra výborně funguje ve dvou, ve třech hráčích a pokud nebudete hrát hledmýždím tempem, tak vás nepochybně bude bavit i ve čtyřech a pěti.


Vytvořeno: 13.11.2008.  Recenze hry: Agricola Hodnocení:
AGRICOLA
Recenze vyšla v časopise Pevnost č. 9/2008, autorem je Filip Gotfrid

AGRICOLA

Koncem sedmnáctého století byla práce na statku těžká, špinavá, jednotvárná a jen málokdy svobodná. Její herní podoba sice není pro začínající nejjednodušší, avšak množství špíny závisí čistě na hráči, a v otázce svobody rozhodování a variability bude Agricola jen velmi těžko hledat soupeře.

Oficiální premiéru si Agricola odbyla na Festivalu fantazie 2008 v Chotěboři, kde byli zástupci firmy Mindok takřka nepřetržitě připraveni ji na požádání předvést, vysvětlit a/nebo si ji se zájemci zahrát. I to patří k vysoce profesionálnímu přístupu, se kterým byla tato hra (jinak vydaná v soutisku celkem osmi jazykových verzí) uvedena na náš trh.

Když jsem já sloužil...

Na samém začátku má hráč dva členy rodiny, dřevěnou chýši a farmu. A před sebou 14 kol, během kterých si může dělat téměř co chce, než dojde na závěrečné bodování. Jeho tahy jsou omezeny toliko počtem členů rodiny, jejichž prostřednictvím provádí jednotlivé akce, a materiálem (dřevo, jíl, kámen a rákos), který musí získat na rozšiřování bydlení, stavbu ohrad a podobně. A ještě musí na konci každého kola, během tzv. sklizně, „nakrmit“ každého člena rodiny dvěma žetony jídla. Ale jinak je čistě na něm, jestli bude obdělávat pole a pěstovat na nich obilí a zeleninu, nebo jestli se soustředí na živočišnou výrobu a bude chovat ovce, krávy a divoká prasata a své rodině bude předkládat k jídlu výhradně maso, najezte se, chaso.
Samozřejmě, i zjednodušený herní život má svá pravidla. Nemůžete proto například zhltat ovci syrovou, nýbrž si za tím účelem musíte postavit ohniště. To je v nabídce velkého vybavení, které získáte za náležitý počet žetonů stavebního materiálu a které vám pomůže v přeměně obilí či zvířat na tolik důležité jídlo.
Hráč má navíc v ruce karty profesí a malého vybavení, které mu po vyložení přinášejí různé bonusy, ať už v průběhu či na konci hry. Členy rodiny je také možno rozmnožovat a tím vykonat více akcí v jednom kole, ale větší rodina zase spotřebuje více jídla při sklizni.

...to poslední léto

Minusové body při závěrečném hodnocení přinášejí nevyužité plochy farmy a absence nějakého druhu plodiny či zvířete, plusové v podstatě všechno ostatní. Je proto dobré mít ode všeho něco a na konkrétní zemědělskou oblast se specializovat, a také zvážit přínosy karet vybavení.
Vlastními možnostmi hry však v úvodu zmíněná pestrost zdaleka nekončí. Jednak může Agricolu hrát i jediný hráč coby takový test svých schopností, druhak si lze dokoupit rozšíření v podobě dalších karet profesí a vybavení (učiníte-li tak ve specializované prodejně, obdržíte jako bonus další balíček doplňkových karet). Celá hra je navíc kompletně převedena do češtiny a vybavena detailními pravidly obsahujícími i slovníček pojmů a přehled akcí. Za jediný zápor by se tak dalo označit množství informací, které musí hráč na začátku první hry vstřebat, za což však bude odměněn opravdu spoustou hodin zábavy, která může být pokaždé trochu jiná.

100%


Vytvořeno: 12.11.2008.  Recenze hry: In 80 Tagen um die Welt Hodnocení:
CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ
Recenze vyšla v časopise Pevnost č. 11/2008, autorem je Filip Gotfrid

CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ

Jseš Willi Fogg, všem známý, máš dobrodružné plány, velkou cestu chystáš. Máš pověst gentlemana, tvůj život, to je změna, důkaz hned nám dáš. Dál to znáš: Barnabáš, pak Čiko šampion, a malá Romy, princezna, vždy půvabná a líbezná...

Snad mi Jules Verne odpustí, ale přiznejme, že málokdo udělal pro popularizaci jeho románu tolik, jako tenhle španělský seriál a jeho kongeniální český dabing. Nyní se velká rodina adaptací dobrodružství Philease Fogga rozšiřuje o deskovou hru - a dělá dobře.

Jdeš, ať tmou noční či dnem,

cíl svůj máš pouze ten, projít Zem za osmdesát dnů... nebo dřív. Přitom paradoxně neplatí, že kdo se vrátí zpátky do Londýna jako první, vyhraje. Ale o tom později. Nejprve vás čeká deset etap cesty, které musíte absolvovat prostřednictvím cestovních karet znázoňujících vlak či loď, potažmo za pomoci bonusových akcí ‘balón’ a ‘slon’. Každý přesun trvá určitý počet dnů a je zčásti na vás, zčásti na náhodě, jak dobře se vám podaří zkombinovat dopravní prostředky, aby vás časově vyšla cesta co nejlevněji. Výběr cestovní karty, kterým hráč povinně zahajuje svůj tah, navíc přináší vždy nějakou výhodu, ať už v podobě mince, další karty dopravního prostředku či události, nebo již zmíněného balónu.
Přesun do další destinace není povinný - občas hráč pokračovat nemůže, neboť nemá k dispozici karty patřičných dopravních prostředků, občas nechce, protože mu to nepřijde výhodné, nebo naopak proto, že to výhodné je. Na prvního a posledního návštěvníka každého města totiž čekají zvláštní žetony, které mu pomohou k dalšímu bonusu, nebo uškodí protihráčům ztrátou jednoho dne.
Kartami - tedy těmi osudovými, na ty herní nemá pražádný vliv - může také zamíchat detektiv. Ano, starý dobrý Fix (nebo Dicks a Bally, chcete-li). Sejdete-li se na konci svého tahu s černou figurkou v jednom městě, stojí vás to dva dny, a protože právo postavit vám toho čmuchala do cesty mají všichni hráči, je třeba mít se na pozoru.

Svět je kulatý jak míč,

stačí přečíst si klíč a kouzlo hry pochopíš... opravdu snadno a rychle. Pravidla i patnáct karet událostí (většinou kladných, ale občas také přinášejících zpoždění a potíže padni komu padni) je pečlivě vyvedeno v češtině včetně názorných popisků; žádný rychlokvašený překlad na cáru papíru, při jehož čtení pořád koukáte do originálu na obrázky. Snad jen určování vítěze mohlo být jednodušší, ale Phileas Fogg si koneckonců taky nejprve myslel, že prohrál.
To nejlepší na celé hře ovšem je, jak věrná je duchu románu. I ve více lidech je příjemně svižná, klade rozumně umírněné nároky na taktiku, nepřehání to s náhodou a dovoluje vám napomoci svému štěstí penězi. Prostě vás vrátí v čase do chvíle, kdy jste dočetli poslední stránku Vernovy knihy a říkali jste si: tohle bych chtěl zažít. Nyní máte příležitost.

90%


Vytvořeno: 12.11.2008.  Recenze hry: Wikinger Hodnocení:
VIKINGOVÉ
Recenze vyšla v časopise pevnost č. 10/2008, autorem je Filip Gotfrid

VIKINGOVÉ

Pro většinu z nás symbolizuje pojem „Viking“ drsného až bezohledného nájezdníka v rohaté přilbě, který kolem sebe válečnou sekerou vytváří krvavou auru. Jenže tuto podobu zužitkují hlavně filmaři a ilustrátoři – pro deskovou hru se mnohem víc hodí fakt, že Vikingové byli nejen dobyvatelé, ale i objevitelé.

Základní předností hry Vikingové je, že nemůžete říct: „Je to něco jako...“ Kdyby mě mučili, připustil bych, že je to něco jako Carcassonne, ale vzápětí dodal: „Jenže tak docela úplně vlastně skoro ani vůbec ne.“ No posuďte sami: do začátku obdržíte něco jako zeměpisný úhelník, jednu startovní kartičku a nějaké ty peníze – a snaž se, zrzavý Orme.

Půda, lidi, lodi

Hraje se na šest kol. Zčásti pomocí náhody, zčásti prostřednictvím svých peněz získává hráč z nabídky otočného kola vždy jednu figurku a jednu kartičku ostrova nebo lodi. Zatímco lidi a půda když nepomohou, tak alespoň neuškodí, lodě jsou v tomto ohledu dvojbřité jako vikinská sekera a jejich pořízení se občas budete snažit vyhnout – a občas marně, protože kde nic jiného není, tam ani Viking holt nic jiného nebere. Vše navíc komplikuje fakt, že za půdu, lidi i ty zatracené lodě se platí, a jelikož peněz vám v průběhu hry nic moc nepřibyde, měli byste pečlivě zvažovat všechna pro a proti (tím spíše, že cena se v průběhu kola mění).
Figurky představují námořníky, bojovníky, šlechtice, zvědy, zlatníky a rybáře. Každé z řemesel přináší jiné výhody v jiné části hry. Bojovníci například ruší negativní vliv lodí, zlatníci přinášejí hráči peníze a námořníci mu pomáhají s umisťováním získaných figurek na kartičky ostrovů. Přesněji řečeno, na kartičky částí ostrovů, ze kterých se celé ostrovy skládají po vzoru - na mučidlech zmíněného - Carcassonne.

Mnoho cest k cíli

Značnou část pravidel zabírají jednotlivá vyhodnocování a rozdělování bodů. Znamená to sice poměrně dost údajů, které si musíte nacpat do hlavy, ale na druhou stranu to celou hru variuje a vám dává větší šanci na palmu vítězství (nebo vavřínový věnec... nebo jakou to zeleninu Vikingové vlastně uznávali). Když totiž soupeř získá více bodů za ovládnuté lodě, vám může totéž přinést nejdelší složený ostrov nebo prvenství v jejich počtu vůbec. Jestliže si protivník nahrabe spoustu peněz díky množství zlatníků, může mu značnou čáru přes rozpočet udělat fakt, že je při závěrečném zúčtování prostě neuživí. A tak dále, a tak podobně.
Obavy ze složitosti ovšem nejsou na místě, pro první hry lze pravidla shrnout do poučky „Snaž se, abys měl nejvíc lodí, ostrovů a figurek na nich, a vyhraješ.“, a naopak pro zkušené hráče je přiložena nadstavba pro pokročilé. Celá pravidla jsou navíc pečlivě převedena do češtiny a opatřena řadou doprovodných obrázků a přehledných nákresů (včetně barevného odlišení jednotlivých povolání přímo v textu!), takže nepochopit je by dokázalo tak maximálně děcko školou nepovinné. S jemným, ale nikoliv určujícím prvkem náhody a v příjemném modrozeleném provedení tak Vikingové futrují nabídku her typu Carcasonne, aniž by o nich bylo možno říct: „Je to něco jako...“

80%


Vytvořeno: 05.09.2008.  Recenze hry: In 80 Tagen um die Welt Hodnocení:
Cesta kolem světa za 80 dní
Autorem recenze je Láďa Smejkal, Zdroj: www.svet-deskovych-her.cz/cesta-kolem-sveta-za-80-dni-a-94.html.

Cesta kolem světa za 80 dní je zábavná hra, ve které hráči napodobují hrdinu románu Julese Verna Philease Fogga v jeho souboji s časem na cestě kolem světa. Hra vychází v českém vydání snad symbolicky v roce, ve kterém uplynulo 180 let od narození geniálního francouzského spisovatele.

Zpoždění vlaků, nespolehlivost lodní dopravy, rozmary počasí a jiné nečekané události zde přebírají karty. Ve hře se vyskytují karty dvojího druhu. Jednak jsou zde dopravní prostředky - vlaky a lodě, pomocí kterých hráči cestují mezi jednotlivými městy. Hodnota karty určuje počet dní, který cesta potrvá. Kromě cestovních karet obsahuje hra sadu karet událostí, které mohou hráčům některé úseky cesty výrazně zkrátit a dohnat tak soupeře.

Podle počtu hráčů je v každém kole k dispozici až šest různých akcí. Na začátku kola je ke každé akci vyložena jedna cestovní karta. Hráči si postupně od začínajícího hráče zvolí akci a společně s ní získají i jednu z karet. Nyní se musí rozhodnout, zda budou pokračovat v cestě nebo počkají na výhodnější okamžik.

Přesun mezi dvěma sousedními místy stojí vždy nějaké cestovní karty. Pokud je potřeba zahrát dvě karty jednoho druhu, mohou hráči ušetřit čas, pokud zahrají karty stejné hodnoty. V tomto případě se tato hodnota počítá do spotřebovaného času pouze jednou.

Co hráčům brání v tom, aby si v klidu londýnského klubu výstředníků počkali na ty správné karty? Především to, že první, kdo dorazí do každého z míst na trase, získá malou výhodu proti ostatním (obdobně je odměněn vždy i poslední hráč). Dalším pádným argumentem pro opuštění tábora je detektiv. Pokud je hráč na konci tahu na stejném místě jako detektiv, ztrácí vyšetřováním dva dny.

Úplně nejhorší, co vás může potkat, je ale to, že nestihnete dorazit včas zpět do Londýna. Ono totiž kromě oficiálního času, který je zobrazován na časové ose na okraji herního plánu, existuje ještě jakýsi "druhý" čas. Jakmile první hráč dorazil do cíle v Londýně, na konci každého kola všichni hráči, kteří jsou ještě na cestě, ztrácí jeden den. Pokud poslední hráč nestihne dojet do Londýna současně s ostatními (ve stejném kole), obsadí poslední místo.

Cesta kolem světa za 80 dní je vydařená rodinná hra, která ale dokáže pobavit i zkušené herní harcovníky. Navíc díky krátké hrací době často nezůstane jen u jediné partie. Pokud vám nevadí, že ve hře skutečně bojujete nejen proti spoluhráčům, ale především s náhodou a nepřízní osudu, určitě si ji oblíbíte.


Vytvořeno: 29.07.2008.  Recenze hry: Agricola Hodnocení:
Představení hry: Agricola

Autorem recenze je Jakub pro Frodovy deskové hry

Agricola je hra, která zaujala mnoho lidí již po představení na herním veletrhu v Essenu 2007 a nyní je již k dispozici také v českém vydání. Její autor, Uwe Rosenberg, připravil po karetní Bohnanze další, tentokrát deskovou hru, jejímž tématem je zemědělství, konkrétně život na venkovském statku. Zavede hráče do střední Evropy na konci 17. století, kdy se svět vzpamatovává po prodělaných hladomorech a válkách. Sedláci se svými rodinami zakládají nové zemědělské usedlosti a snaží se je zvelebit, aby je uživilo a prosperovalo.

Hned na začátku je dobré upozornit, že Agricola není hra pro úplné začátečníky a občasné hráče. Ale pokud si chcete zahrát dobrou složitější hru zaměřenou na budování a ekonomickou strategii, pak s chutí do toho. Nebudete litovat. Je potřeba se dobře seznámit s pravidly, protože hra je komplexní a obsahuje poměrně hodně herních prvků a materiálu. Zpočátku se vám proto může jevit jako složitá a nepřehledná, ale po překonání prvotních obtíží zjistíte, že má logický a dobře pochopitelný herní systém. A co je nejdůležitější, téma je výborně provázáno s herními mechanismy. Agricola má skvělou atmosféru, což je další její velká přednost. Vtáhne vás do hry. Zahrát si můžete, i když zrovna nemáte spoluhráče, protože umožňuje solitérní hru. Do Agricoly nejlépe proniknete, když si ji nejprve zahrajete podle pravidel rodinné varianty, která je jednodušší a rychlejší.

Agricola v latině znamená rolník, sedlák, zemědělec, venkovan. A to bude také vaše role. Stanete se na chvíli sedláky. Vaším úkolem bude postarat se o sebe a vaši rodinu, aby žádný její člen nebyl o hladu, a vybudovat prosperující venkovské hospodářství. Že se vám to podařilo, se například pozná podle toho, že místo malé dřevěné chatrče ze začátku hry budete mít na konci rozlehlý kamenný dům; na vašich polích se budou vlnit lány obilí a bujet zeleninové záhony; a na pastvinách se budou popásat stádečka ovcí, spokojeně bučet kravičky a chrochtat pašíci. Nejlepším sedlákem kraje a vítězem hry se stane ten, kdo vybuduje během čtrnácti kol nejlepší statek - získá v konečném součtu nejvíce bodů za vše, co vybudoval.

Každý hráč má desku se svým hospodářstvím, které má celkem 15 políček. Na začátku si na ně umístí dvě dřevěné místnosti a do nich svého sedláka se selkou. Jsou to první dva členové domácnosti, kteří svou prací začnou vaše hospodářství budovat. V každém kole může každý z nich vykonat právě jednu akci. Herní plán akcí ukazuje (viz obrázek), ze kterých akcí si hráč v daném kole vybírá - závisí jednak na počtu hráčů, jednak v každém kole přibude jedna nová akce. Na začátku hry tedy každý hráč vykoná jen dvě akce. Jednoho člena pošle například na dřevo a druhého zorat pole. Více akcí bude provádět, až když se mu narodí potomci. Nesmí však zapomenout na to, že je všechny bude muset uživit.

Hráči také obdrží 7 karet profesí a 7 karet malého vylepšení (vybavení), které po vyložení přinášejí hráči speciální výhody, vylepšují jeho hospodářství. V rodinné variantě se nepoužívají, protože činí hru složitější. Pluhař vám například umožní zorat pole navíc; Pokrývač zlevní stavbu nové místnosti či obnovu domu; Mistr pekař vám zas upeče chleba, když peče spoluhráč. Když vylepšíte své hospodářství o Chlév, postavíte jeden chlév levně; Obracecí pluh vám zas umožní zorat 3 pole místo jednoho; Sekera vám pak umožní postavit novou dřevěnou místnost levněji. Kromě těchto karet může každý vyložit kartu velkého vylepšení. Nabídka 10 karet je společná pro všechny hráče, např. Ohniště, Pec. Umožňují zpracovat obilí, zeleninu a zvířata, abyste měli jídlo pro svou rodinu.

Každé kolo se skládá ze čtyř fází: 1. vyloží se další karta akce, 2. doplní se zboží na příslušné akce, 3. hráči posílají střídavě své členy, aby pracovali, vždy jednoho, dokud nejsou všichni umístěni na nějaké akci. V průběhu kola může být na každé akci jen jeden člen nějaké rodiny. Akce se hned vykoná. 4. Návrat členů rodiny domů. Na konci označených kole (po 4., 7., 9., 11., 13. a 14.) proběhne sklizeň, což je čas, kdy musí být každý člen rodiny nakrmen. Pokud má někdo nedostatek jídla, dostane za každé chybějící jídlo žebráckou kartu (a na konci hry si odečte 3 body za takovou kartu). Jídlo získáváte buď přímo (jako akci), nebo zpracováním obilí, zeleniny či zvířat.

Hra končí po 14. kole poslední sklizní. Po ní si hráči spočítají body podle bodovací tabulky. Hodnotí se téměř vše. Pokud vám na statku něco chybí "obdržíte" záporné body, např. za neobdělané políčko na desce, chybějící druh zvířat, atd. Bodování je velmi dobře promyšleno, takže se nemůžete spolehnout na strategii, ve které zvolíte kombinaci jen některých herních prvků. Zvítězí samozřejmě ten, kdo získá nejvíce bodů. Ale dá se říci, že uspěje každý, kdo vybuduje své vlastní hospodářství (příště bude i efektivnější za více bodů).

Agricola je ve svém jádru nekonfliktní hra. Každý buduje své vlastní hospodářství, které je nezávislé na těch ostatních. Hráči si vzájemně neškodí, ani spolu nespolupracují a neobchodují. Jediným místem, kde se kříží jejich zájmy, jsou volby akcí. Je tedy dobré sledovat, jakou strategii volí druzí. Akcí je hodně, takže máte vždy na výběr více možností. Obvykle byste toho chtěli získat či vytvořit více, než můžete - kolik máte členů rodiny k dispozici. Může se však stát, že vámi naplánovanou akci zabere někdo jiný a musíte zvolit nějakou alternativu, hledat jiné řešení. Začínající hráč každého kola se mění jen samostatnou akcí. Je tedy na vás, zda ji využijete místo jiné akce nebo ne.

Díky pestrosti výběru akcí a karet profesí a vylepšení je každá hra jiná. Hra umožňuje různé strategie. Neexistují zaručené postupy, s každou další hrou tedy můžete zkoušet jiný. Jen se nenechte odradit tím, že ve hře nevybudujete vždy všechno, co byste chtěli. Hra je vyvážená a výborně hratelná v jakémkoliv počtu hráčů a je prakticky bez náhody. Délka hry se sice s počtem hráčů prodlužuje, ale akce se provádějí rychle a přitom se hráči střídají, takže se nikdo nenudí. Celkem odpovídá uváděná délka hry 30 minut na hráče.

Agricola obsahuje hodně herního materiálu. Poznáte to hned, jakmile vezmete krabici do ruky, materiál se do ní sotva vejde. Hrací desky i karty mají velmi pěknou grafiku a jsou přehledné, takže se při hře dobře orientujete. Suroviny a hráčské herní komponenty jsou všechny dřevěné. Suroviny představují kulaté žetonky, zvířátka mají stylizovanou podobu (v první vydání je představovaly kostičky). Když si na různé druhy komponent zvyknete, je s nimi radost hrát. Druhé vydání hry vyšlo koncem června jako mezinárodní. U nás tedy dostanete hru plně v české podobě. Dále byly upraveny některé komponenty, např. zvířátka místo kostiček (což zlepšuje atmosféru hry). Vydání obsahuje jen balíčky karet E. Další balíčky I (interaktivní) a K (komplexní) jsou zařazeny do samostatného rozšíření. Hra samotná tím nijak neutrpěla. Základní balíček vám vydrží na mnoho a mnoho her. Pokud se hru teprve učíte nebo pokud si chcete zahrát s novými lidmi, kteří ji neznají, pak si zahrajte rodinnou verzi bez karet profesí a malých vylepšení.

Agricola je hra, na které je vidět, že ji autor připravoval se zaujetím a domýšlel ji do nejmenších detailů. Patří sice ke složitějším hrám, které nejsou pro každého, ale svým tématem a zpracováním může oslovit i příležitostné hráče, pokud budou ochotni věnovat více času seznámení s hrou. Agricolu vám vřele doporučuji. Stojí za vyzkoušení.



Vytvořeno: 14.02.2008.  Recenze hry: Agricola Hodnocení:
Představení hry

Je Agricola nejlepší hrou všech dob? Tak to je otázka, kterou si hráči po celém světě kladou už několik měsíců. Na loňském veletrhu v Essenu se největším trhákem stala hra od malé, i když rozhoně ne neznámé, firmy Lookout Games, autora Uwe Rosenberga. Tato firma se již dříve zapsala do povědomí hráčů například úvodním vydáním hry Bohnanza (Fazole). Tak skvěle přijatou hru jako je Agricola zatím ale na kontě nemá. Již před Essenem, ale hlavně v průběhu veletrhu se kolem této hry spustila opravdová mánie. A ani po veletrhu se nezastavila. Hra prozatím existuje pouze v německém vydání, ale i přesto se šíří po celém světě. Na www.boardgamegeek.com se v žebříčku s relativně malým počtem hodnocením vyšvihla již na osmé místo. Její průměrně hodnocení je srovnatelné se hrami na nejvyšších místech žebříčku a podle něterých názorů existuje možnost, že se dostane až na úplně nejvyšší post...

Článek se základním představením hry najdete zde.



Vytvořeno: 29.03.2007.  Recenze hry: Královské rošády Hodnocení:
Rošády, intriky a zvraty...

Královské rošády jsou rychlá, svižná a hodně zábavná hra. Takže rozhodně nečekejte náročnou strategii a nulový prvek náhody. Rošády si nejvíce užijí příznivci her jako je Citadela a zejména Bang! Ale myslím si, že rozhodně neurazí ani velmi náročné hráče, třeba jako skvělá oddechová hra mezi dvěma partiemi něčeho složitějšího.

V krabičce velikosti rozšíření Carcassonne najdete celkem 186 karet dvou druhů. 36 Karet bodových má na sobě jednoduché symboly a bodové hodnoty 1 – 5. Ovšem 150 karet vlivu (sada 25 karet pro každého hráče) se může pochlubit krásnými ilustracemi. Pokud se vám líbí například ilustrace hry Citadela, rozhodně přivítáte styl, v jakém jsou ilustrace Rošád provedeny. Každá karta má určitou hodnotu (číslo v horních rozích) a většina karet má nějakou speciální schopnost (text v dolní části).
Karty vlivu lze rozdělit na tři druhy:
- Karty, které mají pouze hodnotu
- Karty s okamžitým efektem – uplatní se při otočení karty lícem nahoru (viz níže)
- Karty s efektem při vyhodnocování – uplatní se na konci kola (viz níže)

Průběh hry je poměrně jednoduchý. Každý si vezme svoji sadu karet, zamíchá ji a 3 karty si vezme do ruky, zbytek si nechá v balíčku před sebou. Kromě toho se na stůl vyloží tolik bodových karet, kolik hraje hráčů. Pod nimi nechte místo, protože právě sem se v průběhu hry vykládají karty vlivu.
Tah hráče je prostý, vyložení jedné karty vlivu do sloupce pod libovolnou bodovou kartou a dobrání jedné karty ze svého balíčku. Kartu do sloupce vždy dáváte skrytě – lícem dolů. Přiložením karty způsobíte to, že karta, která je ve sloupci nad ní, se otočí lícem nahoru a případně se provede její okamžitý efekt. Pod jednotlivými bodovými kartami se tedy tvoří sloupce karet vlivu, které právě o bodovou kartu ve svém sloupci bojují. Základním pravidlem je to, že bodovou kartu dostane hráč, který má ve sloupci nejvyšší hodnotu svých karet, do tohoto vyhodnocení ale vstupuje spousta speciálních efektů jednotlivých karet.
Ve chvíli, kdy jsou všechny sloupce naplněny (je v nich alespoň tolik karet, kolik je jejich bodová hodnota), nastává závěrečné vyhodnocení kola. V tuto chvíli se uplatní efekty karet při vyhodnocení a rozeberou se bodové karty. Hraje se na 6 takovýchto kol a zvítězí hráč, který po šesti kolech nasbírá nejvíce bodů. Pokud se vám navíc podaří nasbírat bodové karty se šesti různými symboly, vaše body se zdvojnásobí, což vnáší do hry další, velmi zajímavý, prvek.
Čekejte hru, ve které budete spřádat plány jak přelstít soupeře a naopak ostatní se vám budou snažit vaše plány zhatit. Situace ve hře není téměř nikdy předem rozhodnutá a velmi často se dá správným zahráním jedné nebo více karet získat významná herní výhoda nebo naopak způsobit protihráči citelná ztráta. Pokud si váš protihráč vyloží do sloupce silnou kombinaci speciálních efektů, stačí vyslat mušketýry, kteří všechny speciální efekty ve sloupci ruší. Pokud se zase o sloupec dva hráči přetahují vysokými kartami, není nic jednoduššího, než tam vyslat žebráka, který hodnocení sloupce otáčí a v tomto sloupci pak vítězí nejnižší součet hodnot. Mág a čarodějnice zas před vyhodnocením některé karty ze sloupce odstraňují a tak dále. A se všemi těmito možnostmi musíte počítat!

Průběh hry rozhodně není úplně bez náhody. Váš úspěch lehce závisí na tom, jaké karty vám kdy přijdou do ruky a také na tom s kým a jak moc budete v jednotlivých sloupcích bojovat. na druhou stranu všichni hráči hrají s úplně stejnou sadou karet a navíc všechny karty se dají ve hře dobře využít, pokud pro ně najdete to správné místo a správný čas. Je dobré si pamatovat, které karty už kdo zahrál, ve větším počtu hráčů je to ale hodně náročné. Hra ve dvou klade důraz právě na to, co už druhý hráč zahrál, hra ve více hráčích spíše na hodně rychlé reakce na aktuální situaci. Celkově je ale hra úžasně zábavná. Kdekoli jsme ji doteď hráli, byly na ni skvělé reakce a já osobně věřím, že se bude líbit opravdu téměř všem. Pokud hledáte ve hrách zábavu a interakci s ostatními hráči, Rošády jsou pro vás skvělá volba. Pokud hrajete náročnější hry a mezi nimi si chcete odpočinout, Rošády jsou i pro vás. Pokud jednoduché a zábavné hry nemáte rádi, zřejmě vás Rošády nezaujmou.



Vytvořeno: 26.02.2006.  Recenze hry: Oltre Mare Hodnocení:
Staňte se benátským kupcem
Oltre Mare je taktická obchodní hra ze středověkého prostředí. Hráči představují benátské občany, kteří na svých obchodních lodích křižují Středozemní moře a obchodují s drahocenným zbožím. Nejde jim jen o zisk, ale také o slávu. Kupci nakupují zboží a nakládají je na své lodě a při svých plavbách mohou také narazit na nebezpečné piráty. Průběh hry je z velké části založený na komunikaci mezi hráči. Zvítězí ten, komu se podaří naložit nejhodnotnější zboží a také uzavřít nejvýhodnější obchody s ostatními.
Po otevření krabice najdete spoustu věcí. Především velmi pěkný herní plán a balík karet. Kromě toho také lodičky. Lodiček je pět, pro každého hráče jedna, a jsou opravdu luxusní. První hra v rámci Oltre Mare bude vylámání jednotlivých dílů lodiček a jejich sestavení.
Pak už začíná hra. Bude rozložen herní plán a na jednotlivé přístavy budou rozloženy přístavní žetony. Každý hráč dostane jednu lodičku a bude mu určen startovní přístav, na který svoji lodičku postaví. A pak už se opravdu hraje.
Hráči se střídají na tahu a tah každého hráče má vždy čtyři fáze. V první fázi se ověří počet karet v ruce, ve druhé fázi se obchoduje, ve třetí fázi hráč vykládá karty a provádí akce a pak už jen vyložené karty poskládá do balíčku. Není třeba zde vysvětlovat kompletní pravidla hry, spíše se chci zaměřit na některé zajímavé mechanismy, které hra nabízí.
- Důležitým principem hry je obchodování mezi hráči. Hra k obchodování přímo motivuje. Pokud někteří z vás znají hru Bohnanza (fazole), ta obsahuje podobný princip. V obchodní fázi kola každého hráče mohou hráči nakupovat karty z balíčku, ale mohou i obchodovat mezi sebou. A pokud se některému z hráčů podaří uzavřít obchod s hráčem, který je právě na tahu, obdrží tento hráč za odměnu tzv. žeton prestiže. Žetony prestiže jsou pak jedním ze základních zdrojů zisku bodů.
- Body nebo peníze? Správná odpověď je obojí. Hra od sebe nerozlišuje vítězné body a peníze používané během hry. Za karty, které si ve hře kupujete platíte dukáty, které se vám počítají na počítadle na okraji herního plánu. Tyto dukáty jsou ale ve hře zároveň i vítěznými body. Zvítězí ten hráč, který bude mít po dvou bodováních (první je zhruba v půli hry, druhé na konci hry, až dojde balíček karet surovin).
- Co všechno je na kartách? Především jsou to symboly obchodních komodit. (drahé kameny, svitky, hedvábí, sůl, keramika, olivy a obilí). Každý hráč skládá ty karty, které během třetí fáze svého kola vyloží, do balíčku. Balíček každého hráče je pak při obou dvou bodováních ohodnocen. Při bodování jsou důležité stejné karty seřazené v balíčku za sebou. Různé komodity mají různé bodové ohodnocení za počty karet v balíčku za sebou. Kromě toho jsou na každé kartě dva ze čtyř symbolů, které přinášejí hráči určité výhody a taky jednu nevýhodu. Jsou to peníze navíc, karty navíc, pohyb lodí a taky piráti.
- Jak důležitá je horní karta? No, ještě některé věci na kartách jsem nezmínil. Velmi neobvyklý princip přináší to, že každá karta může znamenat ve hře více věcí. Jak karty naskládáte na sebe do svého balíčku je důležité proto, že horní karta balíčku vždy říká, kolik karet můžete mít v ruce na začátku příštího kola a taky kolik karet musíte vyložit ve fázi akcí příštího kola. Karty do balíčku je třeba seřazovat i podle toho, jaké máte úmysly pro příští kolo. Hra tedy nabízí velké množství kombinací, o kterých je možné uvažovat.
No nakonec to je spíš velmi netradičně pojatá recenze, ale netradiční je i hra Oltre Mare. Podle mně ji ocení velmi široké spektrum hráčů. Pravidla nejsou úplně triviální, ale po jedné zahrané partii by s nimi neměl být žádný problém. Na druhé straně nabízí spoustu možností i pro ostřílené hráče. Je hratelná jak ve dvou, tak pěti hráčích, nejlépe jí zřejmě svědčí čtyři hráči. Každopádně je zajímavá.


Vytvořeno: 26.02.2006.  Recenze hry: Viva il Re! Hodnocení:
Ať žije král!
Viva il Re! (Ať žije král!) je svižná blafovací hra z prostředí intrik v královském paláci. Starý král už je unaven svými vladařskými povinnostmi a tak chce mezi svými poddanými vybrat svého nástupce. Hráči představují vychytralé královy rádce, kteří pomáhají s výběrem nového krále a snaží se na toto lukrativní místo protlačit některého ze svých oblíbenců. Všichni poddaní by chtěli kralovat. Vy rozhodnete, jestli patří na trůn nebo spíše na šibenici. Zvítězí ten, komu se podaří oblafnout protihráče a prosadit své oblíbence do nejvyšších pater královského paláce.
Po otevření krabice najdete herní plán, který zobrazuje královský palác a figurky. To vše je vyvedeno ve velmi zajímavé grafice, typické pro italskou firmu DaVinci Games. Figurek je 13 a představují jednotlivé obyvatele královského paláce, kteří se chtějí dostat na trůn. Kromě toho hra obsahuje ještě balíček karet, žeton koruny a značky pro počítání bodů jednotlivých hráčů. Nic složitějšího nehledejte. Hned jak figurky postavíte do podstavců, můžete začít hrát.
Každý hráč dostane několik hlasovacích karet a ještě jednu kartu, na které je seznam oblíbenců (rozdají se tajně a do každého kola hry jiné). Své oblíbence se musí hráči v každém kole hry pokusit dostat co nejvýše v královském paláci a jednoho z nich pokud možno až na královský trůn. Hra probíhá ve třech kolech. Na začátku každého kola hráči postupně po jedné umisťují figurky do paláce. Ten má 7 pater, horní patro představuje královský trůn. Figurky mohou být umístěny do druhého až pátého patra. Všichni hráči umístí stejný počet figurek. Pokud některé zůstanou, budou umístěny do spodního patra paláce – sklepení. Hra probíhá tak, že ve svém tahu si hráč vždy zvolí jednu figurku a tu posune v paláci o jedno patro nahoru. Není možné posouvat figurky v paláci směrem dolů a v jednom patře paláce nemohou být nikdy více než 4 figurky zároveň.
Nejzajímavější část hry nastává ve chvíli, kdy jeden hráč posune jednu z figurek na královský trůn. V tu chvíli nastává hlasování. Hráči hlasují, zda tento kandidát na krále zůstane na trůně nebo naopak poputuje na šibenici. Každý hráč má u sebe několik hlasovacích karet, ty znamenají buď „ano“ (každý hráč má jednu, ale po použití si ji bere zpět do ruky) nebo „ne“ (těch má každý hráč několik, záleží na počtu hráčů, po použití se ovšem zahazují). Každý jednu z nich vybere a skrytě položí před sebe na stůl. Pak všichni zároveň karty otočí. Pokud všichni hráči hlasovali „ano“, byl zvolen nový král, toto kolo hry končí a nastane bodování. Pokud ALESPOŇ JEDEN hráč hlasoval „ne“, postava směřuje místo trůnu na šibenici a je vyřazena ze hry. A tady je ve hře spousta prostoru pro blafování. Prozradím své oblíbence tím, že je budu posouvat do horních pater paláce, nebo se spolehnu na to, že to za mě udělají ostatní? Pošlu svého oblíbence na trůn a budu doufat, že všichni budou hlasovat pro něj? Nebo tam naopak pošlu někoho, kdo mým oblíbencem není a pošlu ho na šibenici? Navíc má každý omezený počet karet „ne“, proto můžu poslat na trůn někoho, kdo mezi mými oblíbenci není a stejně hlasovat „ano“ a doufat, že „ne“ bude hlasovat někdo ze soupeřů….
Pokud je zvolen král, nastává bodování. Všichni hráči otočí své seznamy oblíbenců a obodují jejich postavení v královském paláci. Jednotlivá patra jsou označena bodovými hodnotami od 0 do 5 bodů. Za krále je bodů 10. Hráči si sečtou body a posunou své značky na počítadle o příslušný počet. Tímto způsobem se odehrají tři kola. Zvítězí hráč, který má po součtu všech tří kol nejvíce bodů.
Hra je dobře hratelná v každém z možných počtu hráčů, tedy od tří až do šesti, i když největší kouzlo má ve vyšších počtech, tedy v pěti či šesti hráčích.
Je opravdu rychlá a svižná a do půl hodinky ji určitě odehrajete. Je to ideální hra pro všechny, kteří si chtějí užit nenáročnou a zábavnou hru bez nutnosti vymýšlení nějaké komplikované strategie. Klíčovým principem hry je zábava a blafování. Všichni hráči, kteří mají na hrách rádi právě tyto věci, si Viva il Re! jistě užijí. Dá se hrát jak v rodině, tak mezi přáteli, nebo třeba v hospodě. Je to hra vhodná pro chvíle uvolněnější atmosféry, například na oslavy. Náročnější hráči ji mohou dost často použít jako uvolněnější hru mezi partiemi složitějších her. Ani v jedné z těchto rolí se Viva il Re! neztratí.


Vytvořeno: 05.03.2005.  Recenze hry: Torres Hodnocení:
Lahůdka pro pravověrné hráče
Nečtěte dál, pokud vás neokouzlují ty opravdu nejpromyšlenější deskové hry, které vás donutí pořádně roztočit vaše mozkové závity. Torres, tedy španělsky „věže“ je totiž právě taková hra.
Královstvím se přehnala série ničivých válek, které zdevastovaly vše včetně dříve výstavných hradů. Nakonec bylo dosaženo míru a nový král už žádné další války nedopustí. Naopak bude dohlížet na to, aby z ruin starých hradů byly vybudovány hrady nové a ještě honosnější.
Tedy nic pro hráče, kteří si ve hrách užívají boje a ničení, ale perfektní volba pro ty, kteří mají rádi hry, jejichž obsahem je především budování.
Herní plán se vám bude zdát na první pohled velmi malý. Má pouze 8 x 8 políček. Na počátku se na něm nachází osm malých hradů, které budou hráči během hry postupně rozvíjet. Hrady se nikdy nebudou moci spojit, místa na plánu je tedy ještě méně, než se zdálo na začátku. To bude ve hře vykompenzováno stavěním hradů do výšky. Ano, Torres je jedna z mála her, která se hraje v opravdu trojrozměrném prostoru.
Na začátku každý hráč dostane šest rytířů, které bude postupně během hry vysílat na hrady. Ve verzi pro pokročilé hráče (kterou doporučuji hrát rovnou od začátku) dostane každý také kompletní sadu desíti akčních karet. Hraje se podle počtu hráčů na 10 – 12 kol a na základě toho dostanou hráči určitý počet stavebních kamenů – pater věží. Vždy se hraje na 3 bodování. Na jeden z hradů je umístěn král.
Ve svém tahu má hráč 5 akčních bodů, které může investovat do různých akcí. Může rozšiřovat hrady, nasazovat na herní plán rytíře a těmi pak dle zvláštních pravidel pohybovat (mohou se pohybovat přes volná pole, ale také skrz hrady. Jen o jednu úroveň hradu výše atd.) , popřípadě své akční body rovnou proměnit na body vítězné. V každém kole může navíc hráč jednu akční kartu. To nestojí žádný akční bod a umožní např. zvýšení počtu akčních bodů nebo nějaký zvláštní pohyb rytíře. Cílem hry je dostat své rytíře na co nejvyšší věže co nejvyšších hradů. Důležité je, že všichni hráči se mohou podílet na výstavbě všech hradů a všechny hrady jsou přístupné všem rytířům. Dochází tak k velmi zajímavým situacím a zejména ke snaze využít částí hradů, které vybudovali soupeři a naopak zablokovat soupeře, aby nemohli využít to, co jste vybudovali vy. Při bodování dostane hráč body za každý hra, na kterém se nachází jeho rytíř. Bude to tolik bodů, jak rozlehlý je hrad vynásobeno výškou patra, na kterém se nachází rytíř. Tedy ne úplně primitivní výpočet, ale prostě je důležité dostat se co nejvýše na co největším hradu. Zvláštní bonusy jsou za královský hrad.
Zvítězí zase ten, kdo získá v součtu všech tří bodování nejvíce vítězných bodů. Klíčem k vítězství je pečlivé naplánování akcí, případné využití drobných chyb soupeřů a také zabránění soupeřům ve využití toho, co postavíte vy. Hrady vyrostou v každé hře jinak a proto nikdy nebudou dvě hry stejné. Navíc je možné hru ještě vyšperkovat kartami s úkoly, které umožňují zisk zvláštních prémií za správné rozestavení rytířů při bodování nebo na konci hry. Hra pak dostává ještě další rozměr a více strategických možností.
Torres je tedy opravdu lahůdková hra pro hráče, kteří si chtějí u hry pořádně zapřemýšlet. Rozhodně to není hra pro začátečníky. Sáhněte po ní až budete mít nějaké hry nahrané, protože opravdu není jednoduchá. Také nečekejte konflikty, hrta je především o budování.
Je výborně hratelná ve dvou, třech i čtyřech hráčích a v každém z těchto počtů má své kouzlo, navíc velmi dobře vypadá a obsahuje velké množství herního materiálu. Pokud se cítíte být zkušenými hráči, je pro vás Torres velmi dobrá volba.


Vytvořeno: 16.02.2005.  Recenze hry: Hansa Hodnocení:
Ovládněte obchod v Baltském moři
Hansa je jednoduchá obchodní hra. Hráči v ní představují obchodníky, kteří se na jedné obchodní lodi pohybují mezi středověkými hansovními městy v Baltském moři. V jednotlivých městech si každý staví svá obchodní zastoupení, nakupuje a prodává několik druhů zboží. Hra obsahuje velmi zajímavý a jednoduchý systém směny herních hodnot a další zajímavostí je, že všichni hráči využívají pohybu jediné obchodní lodi.
Do začátku hry se na herním plánu naplní všechna skladiště zboží a obchodní loď vyplouvá z Kodaně. Každý hráč založí postupně po dvou svých obchodních zastoupeních ve třech městech a dostane 3 peníze – tolary. Nenechte se zmást, peníze v této hře nejsou jen finanční hodnotou, ale představují akční body. Za každý peníz může hráč ve svém kole provést jednu akci. Akce pro každé kolo hráče jsou zajištěny tak, že na začátku svého kola každý vždy dostane tři peníze. Když je na tahu, může tedy hráč provést určitý počet akcí.
Základní akcí je pohyb obchodní lodí. Ten je možný pouze ve směrech naznačených na herním plánu, takže do některých měst je snadnější přístup než do jiných. Ostatní akce mohou být totiž ve městě provedeny pouze tehdy, nachází-li se tam obchodní loď. Velká část akcí jsou tedy pohyby lodí a může být velmi důležité, kde zanecháte loď na konci vašeho tahu, protože z toho místa musí začít svůj tah hráč, který je na řadě po vás.
Ve městě, do kterého dorazíte obchodní lodí můžete provést jednu z následujících možných akcí:
Koupit jeden žeton zboží – A za ten zaplatit jeden peníz hráči, který má v daném městě většinu obchodních zastoupení. Pokud nemá většinu nikdo, peníz je zaplacen do banku a hlavně pokud má většinu hráč, který je na tahu, může koupit zboží zadarmo. Komu se podaří tuto výhodu často využít, bude mít ve hře dobrou výhodu.
Postavit obchodní zastoupení – Zahodit jeden žeton zboží a dle jeho hodnoty postavit ve městě jedno až tři obchodní zastoupení.
Zboží prodat – Ve městě, kde má hráč alespoň jedno obchodní zastoupení, alespoň dva žetony zboží stejné barvy proměnit na vítězné body. Za to hráč zaplatí jedním svým obchodním zastoupením z daného města.
Zvláštní akcí je doplnění skladů. Kdo je na tahu, může jako svoji první akci za jeden peníz doplnit zboží do všech skladů na plánu.
Ve hře tedy probíhá výměna akcí za zboží, zboží za obchodní zastoupení a obchodních zastoupení za vítězné body. Hráč, který přes tyto výměnné vztahy získá nejvíce vítězných bodů zvítězí. Klíčem mohou být převahy obchodních zastoupení v důležitých městech, ale i jiné strategie.
Zpočátku ve mně Hansa nevzbuzovala zrovna pozitivní pocity. Hra je spíše průměrně graficky vyvedená a komponenty také nejsou zrovna dokonale krásné, až na loď, která je pěkná dřevěná. Zdálo se, že ve hře se děje málo věcí a těžko ovlivním, zda zvítězím. Postupně jsem ale do hry více pronikal a dnes je můj názor na ni výrazně lepší. Existují opravdu velmi rozdílné vítězné strategie a je hodně důležité správně zareagovat na tahy protihráčů.
Hansa je tak podle mě velmi dobrou alternativou pro hráče, kteří hledají jednodušší a svižnou hru založenou na obchodování. Pravidla jsou velmi jednoduchá a vyhovují začínajícím hráčům, hloubku však ve hře najdou i zkušenější hráči. V tomto směru tedy velmi univerzální hra.
Zahrajete si nejlépe ve čtyřech hráčích. Ve třech či dvou hráčích se kouzlo hry lehce ztrácí. Co se týká počtu hráčů, bohužel Hansa už tolik univerzální není. Ve čtyřech hráčích ale rozhodně stojí za to.


Vytvořeno: 15.02.2005.  Recenze hry: Drunter und Drüber Hodnocení:
Prostě Kocourkov
Nenechte se zaskočit podivně znějícím německým názvem. V této hře se opravdu jedná o nám dobře známé město Kocourkov. Téma ojedinělé a slibující zábavnou hru. A hned na začátek musím říct, že se atmosféru toho podivného města podařilo ve hře výborně vystihnout.
Vážení občané kocourkovští se opět rozhodli, že chtějí zvýšit věhlas svého města. Každé věhlasné město podle nich musí mít městské hradby, cesty a také řeku, která městem protéká. A v Kocourkově zatím všechny tyto věci chybí. Proto bylo rozhodnuto je všechny co nejrychleji vybudovat. Hned se tedy začaly stavět vysoké městské hradby, dláždit cesty a kopat koryto řeky. Jak už to ale v Kocourkově obvykle bývá, práce začaly dříve než je někdo stačil naplánovat a podle toho také vypadají. Mohutným hradbám, širokým cestám a hlubokému korytu řeky musejí ustoupit některé již dříve postavené budovy. Je tedy třeba bourat radnice, školy, muzea, hasičské stanice a další budovy. To jsou podle kocourkovských nutné oběti pro zvýšení věhlasu města. Jiná situace nastává když je třeba přestavět klíčové budovy města - veřejné záchodky. To je pak třeba, aby občané hlasovali o výstavbě příslušného kousku hradeb, cesty či řeky. A jako spousta dalších věcí, i to hlasování je v podání kocourkovských poněkud zvláštní.
Na herním plánu jsou rozmístěny různé druhy budov, na začátku si každý hráč skrytě vylosuje jeden druh. Jeho úkolem bude během hry budovy tohoto typu na plánu zachovat a budovy ostatních hráčů překrýt hradbami, cestou či řekou. Budovy mají hodnoty od jednoho do pěti bodů. Ty nejlépe hodnocené jsou ve středu herního plánu. Klíčem ke hře je to, že není jasné, které budovy patří kterému hráči a který nepatří nikomu. Zde mají hráči poměrně slušný prostor pro blafování. Může se vyplatit překrýt jednu ze svých hůře hodnocených budov, pokud tím přesvědčíte ostatní, že tyto budovy vám opravdu nepatří.
Každý hráč také dostane určitý počet dílků hradeb, řeky či cesty. Dílky mají tři různé velikosti a během hry je hráči postupně pokládají na herní plán. Z rohů herního plánu se postupně pokládají dílky hradeb, cesty a řeky. Důležité je, že další dílek musí vždy navázat na konec předchozího dílku stejného druhu.
Překryje-li položený dílek některou ze základních budov, nic se neděje a daná budova nebude v závěrečném hodnocení započítána. Jiná situace ovšem nastane, pokud je překryt speciální druh budovy – veřejné záchodky. Ty nepatří žádnému hráči a jsou rozmístěny po celém městě. V té chvíli se musí hlasovat o tom, zda bude daný dílek hradeb, cesty nebo řeky umístěn. K tomu slouží hlasovací karty, rozlišené podle toho, jak hlasitě hráč hlasuje od tří hlasů pro položení dílku až po tři hlasy proti jeho položení. Hráči hlasují kartami skrytě a pak je všichni naráz otočí. Speciální hlasovací karta nerozhodného občana umožní hráči jeho dva hlasy umístit na některou stranu až poté, co bude odkryto hlasování ostatních hráčů. Každou z karet může hráč ve hře použít pouze jednou. Výjimkou je v tomto směru karta hloupého občana, která nepřidává hlas ani jedné ze stran.
Šikovným hlasováním se hráč musí snažit zachovat co nejvýše ohodnocené budovy svého druhu a naopak překrýt budovy ostatních hráčů. Zvítězí ten, komu na konci hry, když už není možné pokládat další dílky, zůstanou na plánu budovy v celkové nejvyšší bodové hodnotě.
Od hry neočekávejte komplikovanou strategii, ale především možnost přelstít protihráče blafováním a zábavu (zbourat radnici či školu, to nikomu nevadí, ale jak jde o veřejné záchodky, musí se to řádně probrat) u svižné hry.
Celá hra je také vyvedena ve velmi pěkné a vtipné grafice, je ideálně hratelná ve čtyřech hráčích, ale nic nebrání tomu ji hrát ve třech či ve dvou, pouze je o něco snížena zábavnost hlasování.
Jako negativum lze vidět to, že herní plán a rozmístění budov zůstává stále stejné, takže hra nabízí variabilitu pouze v tom, jak jsou umisťovány jednotlivé dílky hradeb, cesty a řeky.


Vytvořeno: 14.02.2005.  Recenze hry: Goa Hodnocení:
Vydejte se na plavbu k ostrovům koření
Goa je velmi zajímavá strategická hra svojí komplexností srovnatelná například se hrou Puerto Rico. Hráči v ní představují obchodníky s kořením. Každý z nich vede svůj vlastní obchod, který se snaží rozvíjet. Hra je založená na neobvyklé kombinaci herních mechanismů, které se dále pokusím krátce popsat.

Hraje se na dvakrát čtyři kola, z nichž každé má dvě fáze. Nejprve vždy nastává fáze dražby. V té se vždy na počátku draží o vlajku, která znamená právo začínat dražbu v příštím kole a také jednu akci navíc ve druhé fázi kola. Poté se draží vždy několik vybraných žetonů. Žetony představují zejména plantáže, na kterých hráči pěstují koření, ale také různé okamžité nebo průběžné herní výhody. Kromě vlajky se drží tolik žetonů, kolik je hráčů. Dražba probíhá jednokolově a poslední nabídku má možnost učinit hráč, který dražbu začínal. Pokud tento hráč nabídne nejvíce, platí dukáty do banku, pokud nejvíce nenabídne, přijme nejvyšší nabídku dukátů od hráče který ji učinil. Ten pak dostane plantáž nebo výhodu, o kterou se dražilo.

Po konci dražby začíná druhá fáze kola – fáze akcí. V této fázi má každý hráč možnost učinit libovolnou kombinaci tří z šesti možných akcí. Výnosnost jednotlivých akcí závisí na stupni rozvoje, na kterém se nachází obchod hráče v dané oblasti. Akce jsou: Stavba lodí, sklizeň koření, výběr daní, expedice a zakládání kolonie. Zvláštní akcí je rozvoj obchodu.

Stavba lodí: Hráč si vezme ze zásoby daný počet karet lodí – jsou důležité pro rozvoj obchodu.

Sklizeň koření: Hráč naplní kořením daný počet míst ve svých plantážích a koloniích – jsou důležitá pro rozvoj obchodu, ale mohou být i zdrojem peněz nebo vítězných bodů.

Výběr daní: Hráč si bere z banku určitý počet dukátů – použijí se v dražbě a na konci hry mohou znamenat vítězné body.

Expedice: Hráč si vezme ze zásoby daný počet karet expedic – přinášejí výhody během hry a mohou být významným zdrojem vítězných bodů na konci hry.

Zakládání kolonie: Hráč se pokusí založit jednu ze čtyř možných kolonií, k tomu potřebuje určitý počet karet kolonistů – je v nich možné sklízet koření a také znamenají vítězné body. Stupeň rozvoje v této oblasti snižuje počet kolonistů nutných pro založení dalších kolonií.

Rozvoj: Hráč zaplatí určitý počet koření a lodí posune svoji značku rozvoje v jedné z předchozích pěti oblastí. Vyšší stupeň rozvoje přináší vyšší výnosnost akcí a také vítězné body.

A dostávám se na konec hry. Vítězí, jak už to tak bývá, ten, kdo získá nejvíce vítězných bodů. Ty se udělují pouze na konci hry, za 11! Různých věcí – zejména za rozvoj obchodu hráče v jednotlivých oblastech, počet kolonií, karty expedic a další věci. I pro zkušené hráče je výzvou všechna tato hodnocení výhodně zkombinovat ve svůj prospěch.

Goa je podle mého názoru velice vydařená hra, určená především pro zkušenější hráče. Pokud se nezaleknete ne úplně krátkých pravidel a v první hře lehce nepřehledného systému udělování vítězných bodů, měla by se vám líbit.

Ideálně je hratelná ve čtyřech hráčích, ale téměř stejně dobře ve třech.

Hra i moc pěkně vypadá, jen škoda, že část komponentů (tabulky rozvoje obchodu jednotlivých hráčů) je vyrobena z měkčího materiálu než herní plán. Na hře samotné se to ale nijak neprojeví, jednalo by se už jen o drobné dotažení k opravdu luxusnímu provedení.



Zpět na předešlou stránku

 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |