Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Profil hráče Paluba



Oblíbené hry hráče

Název hryHraji rádK dispoziciMoje hodnocení
Cartagena Ano Nemám a nechci koupit
Citadela Ano Nemám a nechci koupit
Medina Ano Nemám a nechci koupit


Oblíbené kategorie her hráče

moderní společenské hry válečné figurkové hry
abstraktní hry hry na hrdiny (RPG)
standardní karetní hry počítačové hry
sběratelské karetní hry


Recenze uživatele

 Od uživatele Paluba je k dispozici celkem 3 recenzí.

Vytvořeno: 13.06.2003.  Recenze hry: Cartagena Hodnocení:
Spěchej pomalu
Cartagena je hra pro širokou škálu příležitostí, nejvíce vynikne v případě, že hledáte pravidly jednoduchou hru pro velký počet rozdílně zkušených hráčů při které se nebude nikdo nudit. Hráči představují piráty, kteří unikají podzemní chodbou z vězení. Zajímavým aspektem hry je to, že není jasné kdy je dobré, začít vyhrávat, protože v případě, že napřete síly příliš brzo a špatným způsobem, pomůžete tím svým soupeřům.

Cartagena je vězení které se nachází na skalnatém ostrově a v dobách kdy ještě fungovalo mělo pověst pevnosti ze které se nedá uniknout - dnes se jedná už je o atrakci pro turisty. Hra připomína hristorku z roku 1672, kdy se skupince vězňů podařilo uprchnout podzemním tunelem, s pomocí loďky. Myslím, že jich bylo sedm - ne 30 jak se píše v pravidlech a ani s tou úspěšností to ve skutečnosti nebylo asi tak jednoduché. O uprchlících nikdo nidky více neslyšel, což může znamenat nejen úpěšné završení akce. Ale to už je jiná historka.

Každý z hráčů představuje skupinu šesti pirátů, kteří musí projít podzemním tunelem k loďce, dřéve než se to podaří jiné skupině. Pro postup vpřed se používají karty, se symboly odpovédajícími symbolům na jednotlivých polích plánu - podzemní chodby. Při zahrání karty hráč postoupí na nejbližší VOLNÉ pole s tímto symbolem. Toto pravidlo je jádrem celé hry. Tím, že na pole postoupíte přestává být volné a hráči za vámi mají ulehčený postup vpřed - pokud mají ovšem kartu s odpovídajícím symbolem. Karty se nedolízávají automaticky, získáváte je tím, že pohnete některou svou figurkou nazpátek na nejbližší obsazené pole. Na poli však smí být maximálně 3 figurky, takže se vracíte na políčko kde je jedna nebo dvě figurky. Podle toho si také vezmete jednu nebo dvě karty.

Hra se dá hrát ve dvou verzích - se zakrytými a odkrytými kartami, podle toho jak velou chcete aby náhoda hrála roli. Ve verzi s odkrytými kartami je dokonce odkryto i prvních 12 karet lízacího balíku, takže si své tahy můžete naplánovat relativně slušně předem a hravně máte dobrou informaci o tom čím soupeřům pomůžete a čím jim můžete uškodit.

Hra se dá hrát na více úrovních podle vyspělosti a chuti hráčů, což ji činí přitažlivou. V případě že se chcete spíš bavit, nebo hrají menší děti, lze ji pojímat jako člověče nezlob se s malým podílem náhody zkombinované s pexesem a hrou na postřeh kdo objeví který symbol v danou chvíli umožní jít nejdále. V případě že chcete nad hrou hodně dumat, stává se z ní netriviální strategický problém. Jistě má svůj podíl náhoda, ale vzhledem k tomu že vidíte co je v balíku a můžete přímo ovlivnit kdy a kolik karet budete brát, tak to není tak moc velké ovlivnění. Pro dobrou hru je nutno sledovat všechny soupeře a kazit jim jejich možnosti, nebo jim je naopak podsunovat, v přépadě, že bude tímto způsobenýtah výhodný i pro vás. Pokud budete takto "pomáhat" postupně více hráčům a pokaždé se vám podaří z toho nšco vytěžit, vítězství je vaše.

Na hře oceňuji naprostou jednoduchost pravidel, které nicměně nechávají velký prostor pro hraní, ať už jste se rozhodli ke hře přistoupit jakkoli.

Autor: www.hrejsi.cz


Vytvořeno: 13.06.2003.  Recenze hry: Medina Hodnocení:
Odhadněte soupeře včas!
Medina je strategická hra a ačkoli ji mohou jistě vychutnat všichni, nejlépe bude sedět hráčům, kteřé baví trochu plánovat dopředu. Ve hře jsou hráči staviteli, kteří znovu budují staré islámské město. Zajímavým aspektem hry, je že hráči budují paláce společně a to komu který palác připadne, se rozdone až jejich obsazováním.

Medina je staré islámské město v severní Africe obklopené mocnou hradbou, plné barevných kupolí a křivolakých uliček stísněných mezi hranolovými domy. Píše se rok 1822, město Medinu, ležící na úpatí pohoří Atlas, je třeba po dlouhém období úpadku znovu vystavět. Hráči zakládají společně honosné paláce a obnovují poškozené hradby. Obrysy města vyrůstají z ruin, lidé pospíchají ulicemi, začínají se objevovat tržiště, do města se vrací život.

Hráči v průběhu hry staví město v jeho historickém půdorysu. Mohou stavět nejen paláce v několika barvách, které ovšem staví společně, přičemž vždy může vyrůstat pouze jeden palác od každé barvy. Palác se stává vlastnictvím hráče až v momentě kdy na něj postaví střechu své barvy - barvy hráčů přitom nemají žádnou souvislost s barvami palác§, naopak se každý hráč snaží mít od každé barvy jeden, pokud možno co největší palác. Víc jich mít nemůže. Dále lze prodlužovat hradby, které vycházejí id věží v rozích hracího plánu. Body za hradby získává ten kdo k ní přimkne svůj palác poslední. Další možností jak získávat vítězné body je rozšiřovat tržiště a k palácům přistavovat kozí chlívky, které se počítají do jejich zastavěné plochy, za kterou jsou inkasovány body.

Ve hře je důležité mít dobrý odhad kdy je dobré obsadit palác svou střechou, po obsazení palác nelze už rozšiřovat (respektive lze rozšiřovat pouze o kozí chlívky). Pokud ho obsadíte příliš brzy, pak jednak budete mít málo bodů a za druhé již nemůžete obsazovat palác této barvy, což může v krajním případě znamenat, že poslední hráč který v této barvě nebude mít ještě palác si ho bude moci postavit hodně veliký a nebo mu ho budou dokonce muset postavit ostatní, pokud nebudou už mít možnost přikládat k jiným stavbám (tah je povinný). Tomu je pak možno zabránit jen tím, že kolem paláce postavíte jiné stavby a zmenšíte mu tak místo k růstu, mezi paláci musí totiž vždy být jedno pole ulička. Jinou možností jak tomu předejít je neobsazovat paláce příliš zbrkle. Váhat se však také nevyplácí, neboť pokud vás všichni předběhnou a budou mít obsazené dost velké paláce, nezbyde vám na konci hry místo na postavení toho vašeho v této barvě.

Ve hře je velmi důležité dobré načasování akcí a to na všech úrovních. Velkou možnost jak ovlivnit hru mají ti, kteří zakládají nový palác poté co se předchozí už nedá rozšiřovat, což platí podobně i o tržištích. Zařídit to tak, aby toto právo vyšlo právě na vás není tak jednoduché; je nutné uvažovat několik tahů dopředu a donutit soupeře aby vám to umožnili.

Medinu ocení každý kdo má rád strategičtější hry.

Autor: www.hrejsi.cz


Vytvořeno: 13.06.2003.  Recenze hry: Ohne Furcht und Adel, Citadels Hodnocení:
Blafujte, blafujte, blafujte

Blafovací i taktická hra, kteří se chtějí trochu pobavit a trochu si zahrát. Hráči se staví v průběhu hry do role různých postav z doby 15. století a budují si svá města plná paláců, opevnění, hospod, věznic, alchymistických dílen a dalších budov. Zvláštností hry je to, že hráči nemohou škodit přímo ostatním hráčům, ale spíše jednotlivým postavám, přičemž mají jen velmi omezené informace o tom, kdo kterou postavu zrovna představuje. Nejlepší je varianta pro 3 nebo 6 či 7 hráčů.

Cíl hry je relativně jednoduchý - máte v ruce karty a chcete dříve než ostatní vyložit osm z nich tak aby měly v součtu co největší hodnotu. Za vykládáni ale musíte platit přesně toik zlatých hřiven kolik má karta hodnotu. Jde tedy o to získat co nejvíce hřiven a pak je prostavět vykládáním karet. Jádro hry je ale někde jinde a to ve vybírání postav. Před každým herním kolem si totiž hráči vybírají tajně postavy - vždy z těch karet které ještě zbyly po předchozích hráčích. Když je vybráno udělají v pořadní daném čísly postav svůj tah a vše se opakuje znovu. V průběhu kola se tedy postupně odkrývá kdo je kdo. Každá postava má navíc svoji speciální schopnost. Například vrah, který hraje první (a tedy moc nemůže vědět kdo je kdo) může jmenovat jednu postavu, která v tomto kole nebude vůbec hrát (je zabita). Další postavy mohou škodit jiným způsobem (sebrat někomu peníze, karty, bořit již postavené budovy apod.) nebo mají naopak nějakou výhodu (mohou stavět více budou, získávají nějaké zlaté hřivny apod.).

Hra je od začátku do konce prodchnuta blafováním. Hru lze hrát úplně pro zábavu a docela náhodně - to je pak dobrá hra pro pobavení "zabiju třeba krále, je to starej šašek", nebo nad ní lze I trochu přemýšlet, ale ne příliš, spíše než chladný kalkul se vám bude hodit vcítění se do ostatních. Například si můžete uvědomit, že ten kdo je na tom nejlépe nejspíše bude potřebovat postavit hodně budouv a tudíž si zvolí postavu Stavitele. Není nic jednoduššího si zvolit Vraha a Stavitele proztě zabít … Vybírání taky není triviální - podkud jste na začátku, tak máte velkou možnost volby, ale zase máte nulovou inforaci o tom co budou mít ostatní, když jste uprostřed tak tak vidíte co si vzali ti před vámi a s trochou štěstí dokážete určit i co mají přesně jednotliví hráči. Hráči na které dojde ve vybírání až na konec mají naproti tomu menší výběr. Vybírání postavy je ve skutečnosti polovina úspěchu, takže je dobé mu věnovat pozornost. Navíc i to kdo bude vybírat první lze ovlivnít (ten kdo má roli Králem příště vybírá první) takže jedno vybírání ovlivňuje to následující, čili je dosti těžké říci co je nejlepší taktika. Díky tomu mohou vyhrát i ti kteří spíše jen pozorují, nebo mají prostě štěstí, že zůstanou nepovšimnuti.

Hra má různé varianty pro různý počet hráčů. Nejlepší je verianta pro 3 hráče, kdy každý hraje dvě postavy, čímž se vám násobí možnosti a zlepšuje se strategická stránka hry. Výborná je rovněž pro 6 či 7 hráčů, ale musí se pojímat jako spíše příležitost k zábavě - pokud každý při vybírání postavy příliš dlouho přemýšlí, může to bát nuda. Pokud vás navíc zabijí tak na vás nebojde řada docela dlouho. To je asi největší nevýhoda této hry, ale jak jsem uvedel závisí to na přístupu ke hře.

Hra má malou nevýhodu v tom, že ačkoli pravidla nejsou nijak složitá, první hru se hráči spíše rozkoukávají, takže pokud se nedostanou za první hru, což se může stát i tím, že jim budou pravidla nepříliš dobře vysvětlena, mohou z hry mít rozpačitý dojem, což by bylo škoda. Přispět k tomu může i to, že tištěná pravidla jsou napsána trochu zmateně.

Recenze pochází z Klubu deskových her Paluba.



Zpět na předešlou stránku

 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |