Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Profil hráče Bruno

Místo, kde hraje pravidelně: Praha / Praha 4


Oblíbené hry hráče

Název hryHraji rádK dispoziciMoje hodnocení
Angkor Ano Nemám a nechci koupit
Aqua Romana Ano Mám a nechci prodat
Bang! Střela Ano Nemám a nechci koupit
BattleLore Ano Mám a nechci prodat
Carcassonne - základní hra Ano Mám a nechci prodat
Carcassonne: Hrad Ano Nemám a nechci koupit
Don Ne Mám a nechci prodat
Dračí zlato Ano Mám a nechci prodat
Elfenland Ano Mám a nechci prodat
Euphrat & Tigris Ano Mám a nechci prodat
Galaxy Trucker Ano Mám a nechci prodat
Il Principe Ano Mám a nechci prodat
Karel Veliký Ano Mám a nechci prodat
Keythedral Ano Mám a nechci prodat
Koňský trh Ano Mám a nechci prodat
Magellan Ano Nemám a nechci koupit
Mare Nostrum Ano Mám a nechci prodat
Railroad Tycoon Ano Mám a nechci prodat
Serenissima Ano Mám a nechci prodat
Star Craft the Board Game Ano Mám a nechci prodat
Šestiměstí Ano Mám a nechci prodat
Tony a Tino Ano Nemám a nechci koupit
Um Ru(h)m und Ehre Ano Mám a nechci prodat
Union Pacific Ano Mám a nechci prodat
Vinci Ano Mám a nechci prodat
Warcraft Ano Mám a nechci prodat
YES Ano Mám a chci prodat
Zlato a rum Ano Mám a nechci prodat
Zooloretto Ano Nemám a nechci koupit


Oblíbené kategorie her hráče

moderní společenské hry válečné figurkové hry
abstraktní hry hry na hrdiny (RPG)
standardní karetní hry počítačové hry
sběratelské karetní hry


Recenze uživatele

 Od uživatele Bruno je k dispozici celkem 13 recenzí.

Vytvořeno: 20.08.2008.  Recenze hry: WildLife Hodnocení:
Wildlife netradiční strategie
Nacházíme se v čase 2,5 miliónu let před naším letopočtem. Různé živočišné druhy mezi sebou zápasí o nadvládu na Zemi. Kdo se rozmnoží nejvíce, čí strategie přežití bude nejúspěšnější? Budou to lidé, komu bude patřit budoucnost, nebo nějaký jiný živočišný druh?
Každý hráč představuje jeden živočišný druh (lidé, mamuti, medvědi, krokodýli, orli a hadi), jehož populace se s každým kolem hry rozvíjí a expanduje. Úspěch v boji o přežití s ostatními druhy je zaznamenáván a živočišný druh, který má na konci hry nejvíce bodů, vítězí.

Tato desková hra připomíná hlevně svým tématem hru Evo. Ale nenechme se mýlit, zatímco Evo byla hra jednodušší, která hodně stavěla na humoru, Wildlife bere svou úlohu smrtelně vážně. Každému druhu je něco dáno do vínku, především to, v jakém typu krajiny může provádět ty které akce. Tento "stupeň adaptace" se ale může v průběhu hry měnit, v závislosti na tom, jak se ten který druh vyvíjí.
Tah hráče sestává především z provedení akcí pomocí vyložení karet z ruky. A tak se může jeho druh pohybovat, rozmnožovat, útočit a nebo vylepšovat svou schopnost přežít na určitém území.
Všeobecným platidlem ve hře je potrava. A s ní souvisí i zajímavé zpestření hry. Každý hráč totiž musí za svůj tah prodat - nebo spíš vydražit - jednu kartu z ruky. Tak může získat potravu výměnou za některou z výhodných karet. Ke zpestření přispívají i zvláštní schopnosti, které se získávají - nejsou tedy spjaty s určitým druhem. Díky tomu si hra zachovává variabilitu.

Problém může být s nalezením vhodných spoluhráčů. Pro někoho není tato tématika natolik zajímavá jako války či fantasy a zase hráči, kterým se prehistorické téma líbí, ale nejsou na strategické hry příliž zvyklí, mohou hru považovat za trochu příliš zdlouhavou.

Herního materiálu je dost a je poměrně klasický - především karton a dřevo - grafické zpracování je průměrné, ale zas nikoho neurazí ani neruší - hodí se k tématu. V herním materiálu je i několik kartiček s cizojazyčným texteem, ale není třeba se toho obávat. Je to dohromady jen 8 různých textů, tedy nic, co by nespravila přiložená nápovědní kartička (Naapříklad - Inteligence: kdykoli jste na řadě, můžete hrát 4 karty místo 3). Co se týče času, je potřeba počítat alespoň s hodinou, ale pokud nehrají jen ostřílení hráči s bezvadnou znalostí pravidel, přidejte raději ještě další hodinu až hodinu a půl.

Celkově se jedná o zajímavou strategii s tématikou, která není na poli deskových her zas tak často zpracovávána. Hratelná je spíš ve větším počtu hráčů (4-6), protože teprve tak se pořádně rozběhne "boj o přežití druhů". Vzhledem k tomu, že krabice je o něco větší než např. Vysokého Napětí, pak cenu pod sedm set považuji za příznivou.


Vytvořeno: 24.03.2008.  Recenze hry: Elasund - Die erste Stadt Hodnocení:
Schopnější příbuzný osadnické série
Hra Elasund, aneb První město Katanu, je v pořadí druhá hra ze série Katanských dobrodružství (krom Osadníků sem patří také Candamir).

Herní materiál se nese v duchu toho co známe z Osadníků, některé pikrogramy zůstaly úplně stejné. V krabici najdeme herní plán (šestiúhelníkové moduly se nekonají), spoustu "tailů a tailíků" s budovami, karty vlivu i karty s "penězi". Také pak kostičky, které představují vítězné body a samosebou - černou loď a dvě kostky.

Herní myšlenka je následující. Je třeba postavit město, jakožto obchodní a správní centrum. Různé "klany" se tedy pokouší dohromady postavit město a zároveň mít v tomto největší vliv. Ale, aby se nestavělo jen tak halabala, je třeba stavebních povolení. Některé budovy přinášejí peníze, jiné vliv a na některé je možné ihned umístit vítězný bod (v Elasundu se body nesbírají, ale je třeba všech se zbavit). Taktéž, pokud postavíme budovu na obchodně výhodném místě (vyznačeny na plánu), postoupíme na žebříčku obchodu. Tak je také možné zbavovat se vítězných bodů. Krom toho můžeme umístit kostky vítězných bodů stavbou kostela či opevněním města.

Zajímavostí jsou již zmíněná stavební povolení, to, že pomocí karet vlivu můžeme získat různé výhody (trochu mi to připomíná funkci protekce) a hlavně to, že při stavbě funguje zajímavý princip - malé budovy musí ustoupit větším. Tedy, pokud máme položen dostatečný počet povolení a chceme postavit budovu (např. o 4 polích) přes cizí budovu (o 2 polích) pak ta má smůlu a bude zbourána...

Celkově považuji hru za velmi povedenou a středně náročnou. Pravidla nejsou nijak zvlášť náročná, hra je vhodná i pro nehráče. Obtížnost je o chlup vyšší než u Osadníků, zato však míra náhody je nižší. Již tolik nezáleží na několika prvních hodech kostkou. Hraje se většinou až do konce.(I díky tomu, že zbořením budovy nesoucí vítězný bod se tento vrací svému majiteli - až na výjimky se nám můžou zpět vrátit všechny vítězné body )


Vytvořeno: 17.03.2008.  Recenze hry: YES Hodnocení:
Obrovské zklámání
Po otevření krabice jsem měl ještě poměrně dobrý pocit z toho, že za svých několik set získávám alespoň průměrné množství herního materiálu. Herní plán, hrací kameny ve tvaru barelů atd, spousta karet. A zde přišlo první ale... Karet je sice hodně, ale hraje jich jen polovina - to proto, že hra je čtyřjazyčná a polovina karet je pro ty druhé dva jazyky. No dobrá, z tak je tam méně karet, řekl jsem si.
Hra se tváří jako ekonomická makrostrategie, kdy je důležité okupovat ta nejvýnosnější odvětví. Problém je ale v tom, že v jakékoli "Strategii" bychom měli mít možnost nějak si dopředu připravit (alespoň) rámcově, jak budeme hrát, čeho budeme chtít dosáhnout a jak toho dosáhnout. A pak samozřejmě pružně reagovat na situaci. Jenže - tady si na začátku vylosujeme nějaké úkoly, které musíme v průběhu hry splnit (ovládat určitý počet ropných nalezišť aj) a pak už to jede jak na běžícím pásu. Hodit kostkou, zvolit akci, která jako jediná má nějaký význam (ano, opravdu se zde nemusíme nijak rozhodovat - rozhodnutí by se rovnalo vyřešení otázky - Mám to udělat tak, že já vydělám peníze, nebo tak, že peníze získá soupeř... Těžké rozhodnutí...) A tak pokračujeme dál a dál, až někdo z hráčů s nadšeným výrazem (nadšení neplyne z vítězství, ale z toho, že je konečně konec hry) pronese, že úkoly má splněné. Uf.

Rád bych všechny varoval před koupí tohoto bezduchého braku. Chcete-li ekonomicky zaměřenou strategii, sáhněte po Puertu Ricu, Caylovi, Age of Mythology či mnoha jiných hrách. Chcete-li jednoduchou hru na pobavení, pak je tu Kuhhandel, Hart am Grenze, Ligeretto, Uno, Jungle speed a i to člověče nezlob se a Z Pohádky do pohádky se hraje lépe.


Vytvořeno: 16.01.2008.  Recenze hry: Angkor Hodnocení:
Postavte Angkor Wat!
V této hře se stáváte staviteli největšího chrámového komplexu světa.
Co se herního materiálu týče, je navzdory menší krabici celkem bohatý. Najdeme v něm 4 plastové výlisky na které umístíme herní plochy a do nich také zasuneme zástěny, aby nám dobře držely. Herní princip je velmi jednoduchý, pokládáním dlaždic stavět bodově hodnocené části chrámu a soupeřům zase nechat jejich chrám "zarůstat" pralesem. Navíc jsou tu ještě bonusy spojené s figurkami bůžka, tygra a fontány. Ty se pro změnu počítají ze souvislé sousedící oblasti k dané figurce.
Hra se hraje velmi svižně, pravidla jsou snadná a rychle se pochopí, téměř žádné "zvláštní případy" či výjimky se nekonají. Navíc vše, co je nutné vědět, je nakresleno z vnitřní strany zástěny. Nejzajímavějším prvkem je asi vody, která zabraňuje "rozlézání pralesa". Člověk tak může zaujmout vyloženě defenzivní strategii a budovat kolem předpokládaného chrámu nejdříve vodní příkop, pokud mu to ale žetony dovolí, nebo bude co nejvíce rozšiřovat své území. Také se může pustit do "škození".
A právě kombinace různých strategií, její jednoduchost a svižnost, dělají hru zajímavou.


Vytvořeno: 10.01.2008.  Recenze hry: Zooloretto Hodnocení:
Příjemné překvapení
Tato hra mě velmi mile překvapila. Vzhledem k tomu, že získala ocenění "Spiel des Jahres" rok poté, co stejnou cenu dostala i dle mého názoru značně nemastný neslaný Poštovní kurýr, přistupoval jsem k této hře s velikou dávkou skepse.

Cílem hry je naplnit zoologickou zahradu. V jednotlivých výbězích musíte mít jen jeden druh zvěře a navíc si musíte dát pozor, abyste k sobě dávali plodné samce a samice jen tehdy, když máte místo i na mládě.
Hráči postupně nejdříve zaplňují jednotlivé "vozíčky" tajlíky se zvířaty, stánky a penězi, a když to někomu přijde "dobrý nápad" tak si určitý vozíček vezme, a získané entity umístí - ale dál se již nemůže v tomto kole hry účastnit. Krom toho je možno také dostavě nový pavilon, přesunovat zvěř a kupovat od ostatních hráčů.
Zní to jednoduše - a je to opravdu jednoduché. Pravidla jsou velmi snadná a hra se hraje rychle a hlavně zábavně. Vzhledem k tomu, že hra neobsahuje žádný text a ani herní princip není nikterak složitý, mohu hru doporučit i pro menší děti. Ale bavit se při ní budou i dospělí:)

Celkově: Svižná a zábavná hra z prostředí zoologické zahrady - Konečně se ocenění dostalo hře, která jej zaslouží.


Vytvořeno: 30.12.2007.  Recenze hry: Aqua Romana Hodnocení:
Skvělá hra pro celou rodinu
Hra Aqua Romana je založena na podobném úproncipu jako Metro, Dlouhé vedení, Venice connection a mnoho podobných. Ale narozdl od výše zmíněných má navíc krom spojování určitá další (a ne zrovna složitá) pravidla, která hru výrazně oživí.

Herní materiál se skládá z opravdu nádherně malovaného hracího plánu, na kterém je již vše potřebné obsaženo (samotná hrací plocha, pozice pro body, pozice pro stavitele) tak, aby vše pěkně zapadlo do grafického stylu (pozice pro body jsou podstavce kolem chrámu, pozice pro stavitele atrium domu...). Herní plocha se pak skládá ze čtvercové sítě, kam hráči posléze umísťují díly akvaduktů. Dále jsou ve hře 4 fiurky dělníků od každé barvy a 17 pěknýcvh dřevěných stavitelů. Každý má na sobě nakreslený plánek jednoho z druhů políček akvaduktů.

Hráči postupně přidávají dlaždičky s akvadukty. Mají určitý počet dělníků, závisející na počtu hráčů. Ten udává maximální počet postavených akvaduktů (ve třech hráčích jsou to např. 4). Hráči začínají na rezervoáru, který má daný počet přípojek - u každé z nich je na začátku postaven jeden dělník. Hráč může postavit další pole akvaduktu, pokud vidí (má v horizontálním nebo vertikálním směru v dohledu) stavitele - a může přiložit pouze takový typ dílu akvaduktu, jaký má na sobe tento stavitel (v ideálním případě si tedy může hráč vybírat ze 4 možností pro každého dělníka). Po postavení dílku přesune všechny dělníky (své i cizí) tak, aby stály na aktuálních koncích svých akvaduktů (může se stát - a stává se to - že položením kartičky prodloužíte více než ren jeden svůj akvadukt). Nato se pohne stavitel. podle jehož plánu bylo stavěno. Pak se vyhodnotí případné uzavřené akvadukty a je na tahu další hráč.

Celkově: Hra se hraje velmi svižně, zvláště ze začátku, když má ještě každý hráč dost místa okolo sebe. Pak ale začně přituhovat a taktické možnosti, čím a jak hrát, abych jednak sobě pomohl a ostatním uškodil, začínají získávat na intenzitě. Rozhodně se Vám ani při hře dvou hráčů nestane, že byste po dobu hry "o sobě nevěděli". Hra má velmi snadná a intuitivní pravidla, ihned přejdou do krve. A navíc je dohrána tak za 45 minut. Nemohu než doporučit!


Vytvořeno: 17.12.2007.  Recenze hry: Bang! The Bullet! Hodnocení:
Nádherná dárková edice
Inu, hra Bang! Je opravdu obrovsky populární, atkže tu nemá smysl rozepisovat se o vlastnostech hry samotné, jako spíš o tom, co je v této speciální edici.
Tak v první řadě je to to balení - Opravdu skvostné, každý milovník této hry jistě zaplesá. Plechová kulka vysoká asi jako litrová nerezová termoska, ale o dost tlustší (i když pozor na to, podle obrázků na netu ne verze všech výrobců vypadají takhle pěkně - já mám tu od Abacusu). Plechovka se podélně otevře - a ejhle, několik dosti tučných balíčků na nás čeká!
Základní hra
Rozšíření "V pravé poledne"
Rozšíření "Město duchů"
Rozšíření "Fistfull of cards", známé také jako "V pravé poledne II"
a k tomu pár specialitek (nechám stranou prázdné karty určené jako náhrada za ztracené): 2 nové karty k Pravému poledni a 3 nové postavy (i když pravda, ten podivný Snata už byl i ke stažení). No, a taky šerifskou hvězdu najdete v balení, ale abych řekl pravdu, ta se jim teda zrovna dvakrát nepovedla, řekl bych, že u většiny hráčů zůstane v krabičce navěky.

Jinak je to dobrá zpráva pro všechny ty, kteří chtějí mít hru Bang a její rozšíření v původím, nepočeštěném provedení.


Vytvořeno: 17.12.2007.  Recenze hry: Magellan Hodnocení:
Předvídatelná strategie
Tak Vám nevím. Hra se mi líbila prvních pár her. Jenže poté se všichni hráči začínají chovat jaksi šablonovitě - a nioc se proti tomu nedá dělat. Holt v této hře existuje určitá strategie (dobře popsaná na deskovehry.cz), která vede k cíly poměrně zaručeně. Jakmile pak chtějí všichni hráči vyhrát, hrají tuto strategii a zábava je kdesi v nenávratnu. Pokud to hraji s lidmi, kteří hru neznají (a sám se donutím nejít cestou té "tutovky"), pak je to docela zábava, ale obecně to považuji za veliké minus této hry.


Vytvořeno: 17.12.2007.  Recenze hry: Gold und Rum Hodnocení:
Skvělá zábava pro až 7 hráčů
Gold and Rum je taková "trochu jiná" karetní hra pro více hráčů. Pod hrou je podepsán A. Moon, (Ten co udělal Ticket to Ride) a můj snad nejoblíbenější autor Bruno Fadiutti (stojí za mnoho hrami od Descarta a Eurogames obecně). V této karetní hře si vzali na mušku fantasy. Už při pohledu na krabičku musí být každému jasné, že tohle prostě nemohlo být myšleno vážně. Ilustrace jednotlivých karet pak mluví sami za sebe. Škoda, že tu není nějaký větší obrázek k dispozici - nemrtvá jízda, kterou představuje trakárek vyrobený z kostlivce, na němž jede jiný kostlivec řícící tuto kárku za lebku, to mě opravdu vždycky rozesměje. Tedy, abych uvedl věci na pravou míru, ty ilustrace nejou v nejmenším morbidní. jsou to postě vtipné karikatury na zaběhnuté a vžité ilustrace fantasy.
hra se hraje poměrně snadno, hráči proti sobě bojují pomocí svých armád, v první fázi verbují (a to v reálném čase, docela sranda, v těch 7) a pak už jde na řadu "taktická" bitva - no nesmíte čekat nějaký Battlelore, je to přeci jenom karetní hříčka. Herní materiál pak doplňují jakási ozubená kola a štíty - což jsou ve skutečnosti vtipně vyřešené ukazatele životů, či zdraví, chcete-li.

Sečteno a podtrženo, pokud už Vás omrzel Bang či Kuhhandel, je tohle ideální volby - pokud tedy máte smysl pro humor. V téhle hře se občas přistihnete uz toho, že verbujete nějakou "kartu" jen pro to, abyste se na ni mohli zblízka podívat - i když se Vám moc nehodí.

No asi bych dal jen 4 hvězdy, ale za ty ilustrace:)))


Vytvořeno: 17.12.2007.  Recenze hry: Keythedral Hodnocení:
Komplexní hra zahrnující mnoho herních mechanizmů
Tak na úvod jednu upřesnění - hru vydává ProLudo - rozhodně tu verzi, kterou můžete zakoupit v ČR.

Co Váas asi překvapí při rozbalení krabice, je poměrně velké množství herního materiálu, na jaké u tohoto výrobce nejme příliš zvyklí. I grafické zpracování se poněkud vymyká. Žádné renderované objekty ani německy detailní grafika - obrázky jsou malované, což působí zvláštním dojmem (Ostatně i logo Pro Ludo je zde jiné, tak aby zapadlo do grafiky na krabici). Abych řekl pravdu, zprvu mě to překvapilo, ale teď to považuji za oživení jinak uniformních grafik jiných německých her.

Ale dost o grafice. Ve hře máte za úkol stát se co nejvlivnějším měšťanem (nebo vesničanem?). A toho dosáhnete tak, že budete co nejvíce sponzorovat stavbu místní Katedrály. Jak na to? Jednak je zde herní plán, který složíte z dílků, představující různé surovinové pole. Mezi těmito poli se nacházejí (tedy, vy je umístíte) vaše obydlí (ty můžete pro větší efektivitu přestavět na honosnější domy). A z těhto obydlí každého dne z rána vycházejí robotníci "do rachoty", aby dobývali suroviny. Ty jsou potřebné jednak pro ně samotné, jednak pro přestavbu obydlí na dům, ale hlavně ke stevbě Katedrály. Hráči si totiž také vybírají co postaví (zkrátka je na kartičkách napsáno, kolik jakých surovin je třeba, aby ji hráč získal - a s nimi i body vlivu). To je ovšem okořeněno mnohými záludnostmi. Je možné nechat uznat nějaký zákon, jakousi akční kartu, je možné stavět na pole ploty, stěhovat se, nakupovat a prodávat zboží (to víte, katedrála- to se v pozdějších fázích neobejde bez zlatnických, kovářských či sklářských výrobků, a ty holt budete muset nakoupit).

Zkrátka, pokud se Vám líbili osadníci či Caylus, pak vězte, že toto je jakýmsi mixem těhto her. A nemohu říct, že by byl nepodařený. Má modulární herní plán jako Osadníci (a také se těží suroviny), hráči participují na společné stavbě jako v Caylu. A k tomu trochu jiná grafika, spoustu herního materiálu a možná trochu delší pravidla.


Vytvořeno: 10.12.2007.  Recenze hry: Carolus Magnus Hodnocení:
hra ne kterou se nevím proč nějak pozapomnělo
Hru vlastním již delší dobu a musím říct, že zdaleka nejvíce se mi líví hra ve 4, kdy hrají 2 proti dvěma. Pak už to s tou náhodou není tak horké. Naopak plánování je nesmírně důležité, ale taky obtížné, neboť jedna strana může hrát (díky systému určování pořadí) i 4x za sebou, což může s připravenou strategií hodně zamávat, pokud si hráči nepohlídají i možnosti spojené s pořadím. Také se mi nezdá, že by nejlepší bylo dávat rytíře vždy do dvorů. Naopak, na hře se mi právě líbí to, jak těžké je někdy rozhodnout, jak s rytíři naložit. Hru můžu s čistým svědomím doporučit těm, co chtějí nhru, která se dobře hraje ve dvou hráčích i ve více (tedy až 4) lidech.


Vytvořeno: 10.12.2007.  Recenze hry: Um Ru(h)m und Ehre Hodnocení:
Zajímavá hra s neotřelým principem
Hru jsem dostal do ruky teprve před týdnem a hrál jsem ji pouze třikrát - je to tedy spíše takové prewiev:)

Herní materiál mě opravdu velmi příjemně překvapil. Je to modulární herní plán a opravdu spousta žetonků. K tomu ještě pro každého hráče sada figurek pirátů. Co je ale zajímavé je, že všechny ty žetonky se dávají do přihrádek (odkud se pak při hře "lížou") a přes přihrádky se dává průhledná plastiková krytka, který zabraňuje jejich rozházení při přepravě, to jsem viděl poprvé!

Hlavním tématem a cílem hry je získat slávu v pirátském městě (já si představoval Želví ostrov v době kapitána Bloda). A k tomu je nutné najít mnoho pokladů, map, účastnit se mnoha šarvátek, pochopitelně vítězných, pořádat velkolepé pitky či chodit na milostná dostaveníčka. A samozřejmě vypít hodně rumu!

Hráči pohybují slavným kapitánem Korkoránem po ulicích vzniklých modulárním plánem a ulice, které právě kapitán prošel, musí obsadit svými piráty ze záoby (jichž mají omezený počet) . Pak splní to, co vyžaduje příslušná křižovatka (poperou se se stráží, vybrakují truhlu s pokladem atd...) a následuje další hráč. Když už je korzování kapitána ukonce, nastává rvačka o to, kam zbylí piráti složí hlavu. Čím lepší spaní, tím více bodů slávy. A to vše se opakuje pětkrát a pak nastává závěrečné vyhodnocení.

Vzhledem k tomu, že je mnoho způsobů a strategií, jak přijít ke slávě - i vzhledem k tomu, že hrací plocha je modulární a skládá se vždy z několika čtverců - domnívám se, že hra se jentak neohraje. ALespoň ty tři, co jsem zatím hrál, byly pokaždé jiné. Vytknout mohu možná trošku delší pravidla - ale to zase vyrovnává rozmanitost hry. Hru jsem hrál ve čtyřech a v pěti a bylo to fajn, ale domnívám se, že ačkoli je psáno "od 2 hráčů" že to ve dvou hratelné nebude. Maximálně tak ve třech.

Celkově se mi ale hra líbí, příjemně mě překvapila jak herním materiálem tak herním principem. A kdo má rád piráty, ať si ještě půl hvězdičky přidá.


Vytvořeno: 10.12.2007.  Recenze hry: Tony & Tino Hodnocení:
Rychlá a chytlavá hra pro 2
Tony a Tino je hra od ndes již neexistujícího vydavatele, francouzské firmy Descartes. Celá je pojata s humorem jí vlastní. Hráči představují dvě mafiánské rodiny a snaží se pro svého Kmotra získat ulice, kde můžou vybírat co nejvyšší výpalné.

Herní materiál se skládá z menšího herního plánu, žetonů gangsterů v hodnotách od 0 do 3 bodů, kulatých očíslovaných žetonů a dvou balíčků karet (pro každého hráče jeden). Dále ještě žetony bankovek.

Hráči se střídají, při dodržování určitých pravidel, v umísťování svých gangsterů na plán, přičemž musí vždy zahrát (nebo odhodit) kartu. Hrací plán představuje pravoúhle uspořádané ulice. Jakmile je nějaká ulice cele obsazena, vyhodnotí se, který z hráču zde má bodově navrch a ten pak dostane příslušný žeton výpalného.
Asi by to bylo příliš jednoduché, nebýt akčních karet. Díky nim ale můžete měmit pozice gangsterů, či přehodit žetony výpalného jednotlivých ulic mezi sebou. Aby nedošlo k patové situaci, kdy jeden hráč čeká, kdy ten druhý vynese silnou kartu a pak už měl celou hru pro sebe, jsou tu karty SuperGang - jakýsi dvojtah a karta Policejní razie - která zas efekt soupeřovi karty zruší. Takto se nedá moc spoléhat na taktiku "tuhle křižovatku zaberu až potom, co zabere tamtu soupeř, a pak to mám v kapse", neboť soupeř může zahrát supergang a obsadit obě...

Díky všem výše napsanému je hra téměř vždy napínavá. Aby byla rozhodnutá tak od půlky se mi zatím stalo pouze dvakrát, a to se počet sehraných partií počítá na desítky. Navíc hru dohrajete za 10 až 25 minut, záleží na tom, jak nad hrou přemýšlíte.

Sečteno a podtrženo: vzhledem k tomu, že hra se prodává za necelé 300 stovky, získáte pěknou a svižnou hru určenou pro dva hráče.


Zpět na předešlou stránku

 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |