Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Profil hráče sydo

Rok narození: 1984
Webová stránka: http://www.boardgamegeek.com/user/sydo
Místo, kde hraje pravidelně: Středočeský kraj / Beroun
Místo, kde hraje občas: Praha / Praha 1
 
Další informace: Je spousta her, které mám rád, ale nejsou tu v databázi. Na těhle hrách jsem vyrůstal, v době, kdy Osadníci teprve dobývali herní svět a v Čechách o deskovkách neštěkl ani pes. Talisman, Battletech, Bitva na polích Pelennoru, to jsou u mě klasiky. Jinak jsem pracující student chemie před státnicemi a snažím se to skloubit dohromady. Kdyby šlo učení do hlavy tak jako pravidla, bylo by to veselejší :)


Oblíbené hry hráče

Název hryHraji rádK dispoziciMoje hodnocení
Acquire Ano Mám a nechci prodat
Agricola Ano Mám a nechci prodat
Agricola: Rozšíření Ano Mám a nechci prodat
Alhambra Ne Nemám a nechci koupit
Arkham Horror Ano Mám a nechci prodat
Attack! Ne Nemám a nechci koupit
Bang! Ne Nemám a nechci koupit
Caylus Ne Nemám a nechci koupit
Cosmic Encounter Ano Mám a nechci prodat
Duna Ano Mám a nechci prodat
Galaxy Trucker Ano Mám a nechci prodat
Galaxy Trucker - Velké rozšíření Ano Mám a nechci prodat
Hive - The Mosquito Ano Mám a nechci prodat
Nexus Ops Ano Mám a nechci prodat
Osadníci z Katanu Ano Mám a nechci prodat
Osadníci z Katanu: Rozšíření Města a rytíři Ano Mám a nechci prodat
Pax Romana Ano Mám a nechci prodat
Puerto Rico Ne Mám a nechci prodat
RoboRally Ano Nemám ale chci koupit
Tikal Ano Mám a nechci prodat
Titan Ano Mám a nechci prodat
Vikingové Ne Nemám a nechci koupit


Oblíbené kategorie her hráče

moderní společenské hry válečné figurkové hry
abstraktní hry hry na hrdiny (RPG)
standardní karetní hry počítačové hry
sběratelské karetní hry


Recenze uživatele

 Od uživatele sydo je k dispozici celkem 8 recenzí.

Vytvořeno: 31.01.2009.  Recenze hry: Nexus Ops Hodnocení:
Starcraft vs. Osadníci
Po roce se mi konečně podařilo sehnat hru Nexus Ops od Avalon Hillu, legendární herní společnosti, která vydávala skvělé hry už v době, kdy nikdo neznal pojmy jako area control nebo worker placement. Jestli mají Ameritrash hry nějakého velvyslance, je jím právě Nexus. Kostky, plastové figurky, konflikt, scifi - noční můra eurohráčů.
Ke hře jsem nejprve přistupoval s obavami, bál jsem se, že jsem si v mém očekávání hru zidealizoval a po první hře přijde kruté vystřízlivění. Opak však byl pravdou, hra dostála své pověsti rychlé, nepříliš komplikované a hlavně šíleně zábavné hry (kdyby měl Starcraft dítě s Osadníky, pojmenovali by ho Nexus Ops). Konec řečí, začněme recenzovat.

Píše se rok 2315 a vesmírní průzkumníci objevili na planetě ve vzdálené galaxii tajemný nerost rubium - vzácný a cenný zdroj energie. Nebylo by to lidstvo, aby se okamžitě neujalo příležitosti planetu zplundrovat (poselství o roli ekologie v budouctnosti je v této hře jasné) a tak se na planetu s vidinou zisku vypravily lodě ničeho se neštítících megakorporací s cílem urvat veškeré rubium pro sebe. Po příletu lidé objevili zvláštní formy života na planetě včetně létajících draků chrlících plasmu (draci a plasma, co může být lepšího?), a okamžitě je zahrnuly do svých armád. Z povrchu planety vystupují zvláštní černé monolity, kolem kterých je koncentrace rubie nejvyšší a kde se také odehrávají nejlítější bitvy.

Komponenty:
Čtvercová krabice z kartonu nijak neoslní, po jejím otevření však budete čubrnět. Nejdřív vás do nosu praští silný zápach plastu a poté si okamžitě všimnete jeho původce - velký pytlík s nápisem Made in China (ahoj Ringo :)) a v něm hora barevných plastových figurek. Nejsou to figurky ledajaké, jsou propracované do detailů (draci mají na zádech jezdce), lehce průsvitné a svým způsobem roztomilé. Navíc svítí pod UV lampou! Nevím sice, kdo by hrál pod UV lampou, ale budiž. Moje obavy, že hra staví hlavně na figurkách se naštěstí ukázaly jako liché, ale figurky rozhodně zvedají grafickou úroveň hry. Máte chuť se do nich zakousnout, vypadají jako od Hariba, ale nedoporučoval bych to, ftalátů v nich jistě bude požehnaně (také vám anglické slovo phthalate připomíná slovo Cthulhu?). Dále zde máme hexové dílky terénu, jak je známe z osadníků, tyto jsou však plné barev a dotvářejí tak "roztomilé" a pestré pojetí hry (pokud může být bojová hra o plenění planety roztomilá). Dále je tu spousta žetonů, monolit, 8 kostek a referenční kartičky pro hráče - jedny z nejlepších, jaké jsem kdy viděl. To vše v krabici leží bez ladu a skladu, takže i když sestavíte rozdělovací příčky, které najdete na dně krabice, budete si muset koupit pytlíčky.

Cíl hry: Kdo první získá 12 bodů, vyhrál. Body se získávají pouze za boj a plnění bojových misí, pokud se tedy budete schovávat v koutě, nemáte šanci.

Popis hry:
S hexů se sestaví herní plocha (jsou 4 druhy terénů - les, magma, crystaly a pláně), doprostřed se umístí monolit a hráči dostanou rubium do začátku - první hráč 8, každý další o 3 víc. Na každé pole se dá lícem dolů průzkumný žeton, který se otočí ve chvíli, kdy na něj nějaká jednotka vstoupí, viz dále. Každý hráč obdrží jednu kartu Skrytá mise, za kterou dostává body, pokud ji splní. Kolo se sestává z následujících fází:
1) Nákup jednotek - jednotek je 6 druhů: lidé, fungoidi, crystallini, rock strider, lava leaper a rubium dragon. Každá je charakterizována cenou, útokem - hodnotou, kterou musíte hodit na kostce, aby jednotka v boji zasáhla a jejími speciálními schopnostmi. Draci plivou plasmu, lava leaper si může vybrat, koho jeho útok zabije, rock strider je rychlý na pláních, fungoid a crystalline jsou silnější na určitém terénu a slabší na jiném. Nákup správných jednotek v pravý čas a jejich rozmístění na mapě je hlavní cestou k úspěchu - lava leaper se svou schopností vybrat si cíl je tím pravým zabijákem draků, rock strider je rychle u monolitu a lidé, hm, no, lidé dobře těží rubium :)
2) Pohyb - každá jednotka se může pohnout o jedno pole (s výjimkou některých jednotek na určitém terénu). Pokud vstoupí na políčko s průzkumným žetonem, otočí ho a buď dostane jednotku nebo důl rubia nebo obojí, v závislosti na tom, co je na žetonu zobrazeno. Pokud se dostane na pole se soupeřovou jednotkou, zastaví se a v další fázi probíhá boj. Draci v této fázi plivou plasmu na vedlejší pole a leckdy ho tak vyčistí ještě před bojem.
3) Boj - je velice jednoduchý. Jednotky útočí v pořadí od nejsilnější po nejslabší (chudáci lidi). Hodí kostkou a pokud zasáhnou, oběť si vybere, kterou ze svých jednotek obětuje (výjimkou je Lava leaper, který si na hod 5+ vyvírá cíl sám (dobré proti drakům). Boj lze modifikovat tzv. Energize kartami, které mají rozličné efekty, např. přidají k hodu kostkou, zabijí jednotku, umožní vám dvojitý pohyb, regeneraci atd. Energize karty dokážou bojem pěkně zamíchat a čím víc jich máte, tím lépe. Získáte je za prohranou bitvu nebo za kontrolu monolitu. Pokud se útočníkovi podařilo eliminovat veškeré jednotky obránce, vyhrál a dostane bod za splněnou misi, případně více bodů, pokud splnil nějakou ze svých skrytých misí (např. zabij soupeři jednotku dračím útokem). Obránce dostane jako náhradu jednu Energize kartu. Pokud na poli zůstali jednotky obou hráčů, boj pokračuje v dalším kole.
4) Těžení rubia - hráč dostává rubium za doly, které kontrolují.
5) Konec kola - hráč si lízne jednu karty Skryté mise a pokud kontroluje monolit, získá 2 Energize karty. Toto je velmi důležité, pokud někoho necháte sedět na monolitu více než dvě kola, máte problém, proto se také kolem monolitu nejvíce válčí a jednotky padají jak hrušky.

Hra je opravdu velice jednoduchá na pochopení, ale zároveň nabízí taktické plánování a rozhodně ji jen tak neodzíváte. Je důležité vhodně nakombinovat jednotky (má oblíbená "Operace Kryjte se za lidi!"), rozhodnout se, kdy kam koho poslat, na jaké mise se zaměřit atd. Pokud hledáte lehkou válečnou hru s pořádnou porcí zábavy, krásných komponentů a nevadí vám náhoda (co si budu nalhávat, náhoda tu je, kostky lítají jak o závod a mě to ani trochu nevadí), mohu Nexus je doporučit. A děvčata milují figurky jednotek, jednou jsem nemohl najít svého třetího rubiového draka a po chvíli jsme zjistil, že s ním kamarádky hrají hru "Podivuhodná dobrodružství draka Rubiáka ve sklenici s Kofolou" :)



Vytvořeno: 06.01.2009.  Recenze hry: Cosmic Encounter Hodnocení:
Blízká setkání třetího druhu
UPOZORNĚNÍ! Jedná se o recenzi nejnovější verze Cosmic Encounter od Fantasy Flight Games (http://www.boardgamegeek.com/boardgame/39463). Verze zobrazená zde na hrajeme.cz je stará verze od Avalon Hill a údaje a umístění v žebříčku se vztahují na ni. Nová verze má svůj vlastní odkaz, viz výše.

Cosmic Encounter (dále jen CE) je jedním ze "svaté trojice" firmy EON spolu s Dunou a Borderlands. Na všechny tyto hry nyní získala práva firma Fantasy Flight Games (FFG) a pokud se i ty ostatní povedou stejně jako CE (i když Duna bude zasazena do světa Twilight Imperium), máme se opravdu na co těšit.

O co tedy ve hře jde? Kostra, na které celá hra drží je velmi jednoduchá: Každý hráč představuje jednu vesmírnou rasu bojující o přežití a moc. Hráč obdrží 5 planet a na každou z nich umístí 4 lodě. V každém kole se pomocí tzv. karet osudu určí, na koho aktivní hráč (ten, jehož kolo právě probíhá) MUSÍ zaútočit. Ano, čtete dobře, musí. Tento zprvu divně znějící mechanismus zabraňuje tomu, aby se hráči spikli proti jednomu nebo naopak, aby se nějaký hráč schoval do rohu a nechal ostatní, ať se vybijí mezi sebou. Útočník se může spojit s jinými hráči, aby mu v útoku pomohli a stejně tak i obránce verbuje spojence. Bitva se poté vyhodnotí a pokud útočník vyhrál, umístí na dobytou planetu své lodě (a spolu s ním i jeho spojenci). Kdo první dosáhne přítomnosti svých lodí na 5 cizích planetách, vyhrál.

To byl tedy stručný přehled, teď se pokusím hru popsat podrobněji. Na začátku hry si každý hráč vylosuje jednu vesmírnou rasu, za kterou bude hrát. Každá má nějakou jedinečnou speciální schopnost, kterou ovlivňuje hru. Alienů je celkem 50 a jsou rozděleni do 3 druhů, podle obtížnosti. Začátečníci tedy začnou se zelenými alieny a postupně, jak se jejich zkušenosti se hrou zlepšují, se propracují přes žluté až k červeným. Dále hráči dostanou 8 bojových karet, rozestaví se na planety a hra může začít. Aktivní hráč otočí kartu, která mu řekne, na koho musí zaútočit. Karta určí pouze hráče, který je cílem útoku, konkrétní napadenou planetu vybírá útočník, spolu s počtem lodí, které do útoku pošle (maximálně 4). Poté se útočník i obránce pokouší přesvědčit ostatní, aby jim v útoku/obraně pomohli. Poté, co jsou aliance určeny, se boj vyhodnotí - útočník i obránce skrytě zahrají každý jednu bojovou kartu a najednou je otočí. Sečtou se počet lodí útočníka a jeho spojenců plus síla karty (karty mají čísla většinou v rozsahu kolem 10, ale najdou se i "pecky" jako 0 a 40, i když jen po jednom exempláři), to samé provede obránce se svými spojenci a strana, která má více, vítězí. Pokud vyhraje útočník, obsadí spolu se svými spojenci napadenou planetu. Pokud zvítězí obránce, planeta je ubráněna. Poražená strana pošle své lodě do tzv. Warp, odkud se pak lodě regenerují rychlostí jedna loď za kolo. Další možností boje jsou karty dohod. Pokud jeden hráč zahraje bojovou kartu a druhý kartu dohody, dohadující hráč prohrává, ale za každou loď, o kterou přišel, může vzít vítězi jednu kartu nebo si odvézt loď z Warpu. Pokud dohodu zahrají oba, mají minutu na to, aby se dohodli - mohou si přerozdělit jednotky na planetách nebo měnit karty. Boj je ještě okořeněn kartami posil, artefaktů a tzv. Flares - nástrojů, které má každý alien unikátní. A aby toho nebylo málo, existují i karty, které mohou dočasně zrušit speciální schopnosti alienů. Karty, které hráči v boji použijí (s výjimkou Flares) jsou zahozeny a hráč dostane nové karty pouze tehdy, pokud už nemá žádnou. To hráče nutí pečlivě rozvrhnout své plány a přemýšlet, která karta je pro danou situaci nejvhodnější. FFG navíc do své verze zařadila novinku - karty technologií, které může vaše civilizace vyvíjet a které vám pomůžou ve vašem dobývání galaxie. K těmto kartám jsme se ještě nedostali, jsme zatím zelenáči, nicméně vypadají velmi slibně a hru určitě oživí.
Tak, to byl pohled na průběh hry. Nezdá se toho moc, ale hra má v sobě nečekanou hloubku. Nutí hráče neustále dávat pozor, odměňuje lstivost i hráčské schopnosti. Hráč, který byl v minulém kole vaším spojencem vás hned další kolo může napadnout a díky možnosti vytvářet aliance jste neustále ve hře a nemusíte čekat, až n avás přijde řada. 50 alienů dává mnoho možností, jak hra bude vypadat a zaručuje, že se CE neohraje.

Nyní pár slov ke komponentům. Krabice je standardní pevná čtvercová od FFG, jak ji známe např. z Arkham Horroru. Vnitřek je však uspořádán velmi nešťastně a komponenty se do ní po rozdělení skládají velmi špatně. Samotný herní materiál je však skvělý, jak je u FFG dobrým zvykem: plastové lodě ve tvaru létajících talířů, které lze skládat na sebe a šetřit tak místo na ploše, spousta bytelných karet, žetony z tuhého kartonu a vrcholem jsou velké karty alienů s nádhernými obrázky a flavor textem. Přesto všechno si myslím, že je hra předražená. FFG zvedá ceny všech svých produktů, ale když porovnám množství materiálu v Arkham Horroru a CE, je CE přeci jen o dost chudší bratr a cena 1650 Kč tomu neodpovídá. Ale abych nekončil negativně, CE je hra, která opravdu stojí za to a pokud máte rádi hodně interakční hry, užijete si s ní mnoho zábavy. Navíc, jak je u FFG zvykem, čekají nás další rozšíření, zahrajeme si tedy i s 6. hráčem a dalšími alieny.

Takže závěrem: toto přepracování CE se opravdu povedlo a mohu ho jen doporučit, hra se dá odehrát za hodinu a garantuji vám, že u jedné hry za večer většinou nezůstane.


Vytvořeno: 03.01.2009.  Recenze hry: Arkham Horror Hodnocení:
Iä, Iä, Cthulhu fhtagn!
"Nezemřelo to, co věčně odpočívá a dlouhý věků běh i smtí smrti bývá"

Tak pravil šílený Abdul Alhazred ve své proslulé knize Necronomicon, když nahlédl do světa Prastarých. Pojďme tam nahlédnout s ním.
Předem upozorňuji, že jsem nadšeným fanouškem díla H.P. Lovecrafta, tudíž u mě AH získává body na tématu. Ale i pokud máte rádi atmosférické hry a nevadí vám horor, můžete směle číst dále.

Arkham Horror je dobrodružná kooperativní hra inspirovaná "Mythos" světem amerického spisovatele a otce moderního hororu H.P. Lovecrafta. Hráči na sebe berou roli vyšetřovatelů snažících se zjistit, co se děje v městečku Arkham ve dvacátých letech minulého století. 1. světová válka skončila a lidé si bezstarostně až dekadentně užívají života. V Arkhamu to ale taková pohádka není, dějí se zde divné věci a skupinka odvážlivců musí zjistit jejich příčinu, než bude pozdě.

První co vás na hře zaujme, je krabice - velká, s krásným obrázkem na přebalu a velmi pevná. Nepozemské šílenosti, které na vás uvnitř čekají, potřebují pevnou schránku. Když tuto Pandořinu skříňku otevřete, vyvalí se na vás neuvěřitelné množství komponent (737 aby bylo jasno). Jsou zde kartičky hrdinů, jim odpovídající postavičky, nestvůry, žetony zdraví, příčetnosti, stopy, peníze, brány do jiných světů a ohromné balíky karet. Třešínkou na dortu jsou velké karty Prastarých (hlavních protivníků v čele s velkým Cthulhu) a velká mapa. Vše samozřejmě v excelentní kvalitě, díky které patří FFG mezi naprostou špičku herního průmyslu.

Každý z hráčů si vybere svého vyšetřovatele s jeho speciálními schopnostmi (pro milovníky RPG má každá postava i svůj příběh), obdrží počáteční vybavení a hurá do Arkhamu. Vylosuje se jeden z Prastarých (v základní hře jich je 8), rozloží se kartičky lokací a vybavení a hra může začít. Vždy na začátku kola se otočí tzv. Mythos karta, která určí, kde se v Arkhamu objeví brána do jiných světů, jak se pohybují nestvůry, které z bran lezou a jaká událost se v Arkhamu přihodí toto kolo. Hráči se pohybují po městě, sbírají stopy, pomocí kterých lze brány zapečetit, pobíjejí nestvůry (pokud je nestvůr moc, obyvatelé města prchají, obchody zavírají atd.), navštěvují různá místa ve městě a v neposlední řadě vstupují do bran, aby v jiném světě, do kterých brána vede, pochopily její podstatu a po návratu se ji mohli pokusit zavřít (nebo s pomocí stop zapečetit). Pokaždé, když se otevře nová brána, Prastarý je o kus blíž svému probuzení. Hráči musí do té doby zavřít všechny brány na herním plánu nebo během hry zapečetit 6 bran. Pokud se Prastarý probudí, hráčům zbývá poslední možnost - porazit ho v boji. To je však velmi obtížné a někteří Prastaří - Azathoth - po probuzení automaticky vyhrají (pozřou svět, muhehe).
Hráčům k dosažení jejich cíle pomáhají karty spojenců, vybavení, magických předmětů a kouzel, které si mohou koupit za peníze nebo vyměnit za jejich zásluhy v boji proti zlu. Někdo se klidně může stát pochůzkářem a za plat pobíjet ve služebním voze monstra :)
Naopak úkol hráčům ztěžují bestie vylézající z bran a i samotný Prastarý. Monster je mnoho druhů, narazíme tu na z povídek známé Gugy, Noční Zebouny, Shoggothy, potomstvo Shub Niggurath, kultisty, maniaky, duchy atd. Prastarý ovlivňuje hru dvěma způsoby: dokud spí, má vliv na schopnosti svých noshledů - kultistů a k tomu ještě nějakou další ošklivou schopnost, která hráčům znepříjemňuje život. Po probuzení pak má každý svůj speciální útok, z nichž mnoho nedává hráčům moc šancí.

Vlastní mechanismus hry pak čerpá ze základů RPG. Postavy mají klasické vlastnosti rozdělené do dvojic: rychlost/plížení; boj/vůle; znalosti/štěstí. v každém kole si hráči mohou tyto vlastnosti v omezené míře upravit dle jejich libosti s tím, že vlatnosti se ve dvojici ovlivňují, pokud si zvednu rychlost, budu mít omezenou schopnost plížení atd. To umožňuje hráčům připravit se na nebezpečí, která očekávají (v praxi vás stejně vždy něco překvapí). Čím větší daný skill máte, tím více kostkami házíte při jeho testu, přičemž 5 a 6 znamená úspěch. Vyzdvihnout bych chtěl unikátní mechanismus pohybu nestvůr, které se postupně rozlézají po městě a terorizují obyvatelstvo.

A pocity ze hry? AH rozhodně není pro ty, kdo mají rádi ultrapropracované mechanismy bez náhody. Tato hra je o atmosféře, kterou evokuje a v tomto směru rozhodně exceluje. Pokud máte trochu RPG náturu, zažijete stejné pocity, jako u četby Lovecraftových povídek - pocity zmaru, zoufalství a neodvratné katastrofy. Brány se otvírají, potvory množí a Prastarý se zvolna probouzí. A pokud se vám podaří např. v posledním kole před probuzením uzavřít poslední bránu, budete si tento zážitek pamatovat hodně dlouho, není mnoho her, které vám toto mohou nabídnout (resp. je, ale nejsou v ČR zažité). Hra může trvat velmi dlouho (počítejte tak min. hodinu na hráče), já osobně s tím nemám problém, když mě hra baví, vydržím u ní dlouho rád, ale vím, že pro spoustu eurohráčů platí "hodinu a dost", tudíž by je AH mohl odradit. Tak to byl stručný popis průběhu hry. Nebudu zabíhat do detailů, pravidla mají 24 stran a jsou pro zájemce dostupná na stránkách FFG (mají to tak u všech her, považuji to za velmi vstříctný krok, hráč pak nekupuje zajíce v pytli). Pokud budou nějaké dotazy, rád je zde zodpovím. A na závěr jedno doporučení: před první hrou s přáteli si raději vyzkoušejte pár kol sólo, lépe tak pochopíte průběh hry a pravidla se budou vysvětlovat lépe. hodně štěstí v Arkhamu!

"Nelze Tvora popsat - chybějí slova pro tak propastnou bezpříkladnou přízračnost, pro tak nepřirozenou zvrácenost veškeré hmoty, síly a kosmického pořádku... Velký Cthulhu byl po vigintilionech let opět volný a tonul v blaženosti."


Vytvořeno: 23.12.2008.  Recenze hry: Galaxy Trucker Hodnocení:
Meziplanetární debakl
Takže jak jsme slíbil, podělím se tu s vámi o dojmy z první hry s rozšířením. Sešli jsme se s kamarády v mezigalaktickém baru U Kropáčů a rozhodli se trochu se rozehřát před Agricolou partičkou GT. Vybalil jsem rozšíření (za udivených pohledů ostatních, kteří nevěřili, že to vše tam opravdu bylo) a začal vysvětlovat nové dílky a pravidla.
Nových dílků dostanete opravdu mnoho. Některé jsou jen rozšířením a/nebo kombinací starších, např. baterie+sklad, dělo ve dvou směrech, motor+dělo. další jsou úplně nové dílky s rozličnými finkcemi, např. booster na dělo (+3 síloa, dělo se pak zničí), booster na motor (přeskočíte kartu, motor je zničen), incinerátor (spálíte zboží, dostanete baterku) a také support pro nového ufouna, který má jednu z 5 funkcí, které si vyberete.
Po zběžném prolistování karet Drsných Štrek jsme se rozhodli, že natolik ostřílení letci ještě nejsme a raději zkusíme rozšíření ve vstřícnější atmosféře (karty DŠ jsou opravdu hidně brutální). Nakonec jsme tedy letěli loděmi IA, IIA a IIIA s přidáním karet Zlomyslných Plánů. Stavba probíhal anejprve ostýchavě, kdy se každý raději snažil brát už osvědčené díly, ale nakonec se i pro inovace místo našlo, obzvlášť Stazická Kabina byla oblíbená. K samotnému letu:

IA (vždy je trefena meteory a střelami, lze s ní letět libovolně natočenou) - Kamarád (zelený) zaexperimentoval a loď si natočil bokem, já (červený) letěl pozadu a další kamarád (modrý) s přítelkyní (oranž) nic neriskovali a nechali loď tak, jak byla. Loď jsme všichni opevnili celkem dobře, až na modrého, kterému dobře hozený meteor upálil kabinu s posádkou a on tedy nedoletěl.

IIA (dvě malé lodě tvořící flotilu) - tady začal masakr. Já podcenil počet posádky a naopak loď osadil děly (zatím nehrajeme na koukání na karty během stavby, teď jsem na to doplatil), zatímco modrý měl 9 členů a celkem dobré motory. Zelený s epotýkal s podobným problémem jako já a oranž se nenápadně držela vzadu. Nejprve nás meteorické roje zbavily pár přebytečných částí a pak nastalo pravé peklo s bonusovou kartou Robopolicie (hráči uplácí policii, kdo uplatí nejvíc, zvolí souřadnice, které policie všem zabaví). Modrý uplatil nejvíce a zvolením souřadnic upálil zelenému levou loď z flotily (jedinou kabinu). zelený se naštval a po zbytek etapy si vyhradil právo házet kostkami s tím, že jeho zloba se do nich jistojistě přenese a modrému se strašně pomstí. Nestalo se a modrý doletěl obtěžkán zbožím, které díky asi 5 opuštěným stanicím a nadbytku posádky cestou vybral. Můj zisk spočíval v kartě Loď bez motorů (kdo odevzdá nejvíc motorů, získá 12 kreditů), kterou jsem vpašoval do balíčku při stavbě a připravil se na ni 7 motory.

IIIA - Tady došlo k vraždění neviňátek. Měl jsem solidně obrněnou loď, fialového ufouna, děla do všech směrů, prostě pohodo, ale pak jsem z hrůzou zjistil, že nemám jediný štít a vzadu mi kouká přípojka. Hned první pole asteroidů poslalo zezadu dávku malých meteorů, z nichž hned první mi samozřejmě ustřelil tu volnou přípojku (support pro ufouna) a já se s emzákem musel rozloučit. Pak následovala krutá série škodících karet: Vyřizování účtů (dej kredity nebo ti dám velkou střelu zezadu ve sloupci, který chci), stálo mě 15 kreditů; Vesmírná mafie (dej 7 kreditů nebo přijdeš o centr kabinu, při IIIA obzvlášť kruté); Obklíčení - oranž ustřelilo motor; a Úzký průlet (do nejlevějšího a nejpravějšího sloupce letí velké meteory), tato karta naše pocuchané lodě ještě více zrasila a následní piráti můj vrak rozstříleli na cucky. co vám budu povídat, byla to mezihvězdná ostuda, doletěl jsem s 15 kredity, zatímco ostatní měli kolem 50, ale tolik zábavy jsme si dlouho neužili.
Nové karty nabízejí mnoho možností jak hru osvěžit i pro zkušené truckery a konečně je možná i interakce mezi hráči (Vyřizování účtů je super). nového ufouna ani Štreky jsme neměli možnost vyzkoušet, ale rozšíření u mě posunuje GT ke špičce mého herního žebříčku. Troufám si říci, že tato hra patří ke světové špičce a umístění na BGG její oblibu potvrzuje (víte, že já žebříčku BGG při výběru hry nevěnuji za stak velkou pozornost, ale přesto těší, že GT po vydání druhé edice a jeho snažší dostupnosti ve světě poskočil o 30 míst a teď si sedí někde okolo 40 místa). Pan Chvátil je rozhodně Pan Designér a ačkoli o tom, že Proroctví je lepší než Talisman mě nepřesvědčí, způsobil, že budu opět o něco chudší, jelikož po zkušenostech s GT si prostě musím koupit Through the Ages.
Takže závěrem: pokud jste Gt ještě nezkusili, učiňte tak ve vašem vlastním zájmu


Vytvořeno: 20.12.2008.  Recenze hry: Alhambra Hodnocení:
Klasické euro
Včera jsem měl tu čest poprvé hrát Alhambru. Kamarád ji má doma už delší dobu a včera ji vzal s sebou do hospody, abychom ji vyzkoušeli i my ostatní. Na krabici se skví ocenění SdJ a tak jsem okamžitě zbystřil jelikož kromě světlých výjimek jako Osadníci a tikal je pro mě tato nálepka zárukou nudy a neatraktivní hry.
První dojem byl však dobrý, pevná krabice, dílky z tvrdého kartonu, zkrátka hra, u které nehrozí, že se vám po dvou letech rozbije a vy budete muset koupit novou. Grafické zpracování hodnotím jako velmi dobré a odpovídající ceně hry, prostě klasické euro, karton a trocha dřeva.
Samotná hra už tak kvalitní není. Hráči staví palác, kupují jeho barevně rozdělené části pomocí 4 druhů měny a snaží se mít v bodovacích kolech co nejvíce budov od každé barvy (každá barva je hodnocena jiným počtem bodů). Nebud zacházet do detailů ohledně pravidle, jelikož to už udělalo hodně lidí přede mnou, spíš se zaměřím na celkový dojem ze hry.
Se stavěním paláce má hra společný jen název. Kdyby vám někdo řekl, že místo stavění paláce kopete kanalizaci a vyměnil dílky, na hru by to nemělo žádný vliv. Jedná se o trochu jednodušší pexeso, jelikož mozek zapojíte jen lehce a paměť už vůbec ne (hru jsem hrál poprvé a po 5 pivech s přehledem vyhrál, což leccos vypovídá o její náročnosti). Alhambra trpí všemi neduhami euroher, což jí vyneslo onu hanlivou nálepku SdJ:
- nudné a nezajímavé téma
- hra na vítězné body
- nemožnost ovlivnit ostatní (kromě toho, že koupím dílek, co chtějí i oni)
- hru dohrajete a pocit zadostiučinění je nulový, ok, vyhrál jsem, co má být. Není to jako u Pax Romana, kde si po dohrání partie ještě 3 dny vyprávíte o tom, jak vaše legie ubránili Řím v posledním kole před drtivím nájezdem Kartága.
+ grafické zpracování
+ vhodné pro děti, jako rodinná hra je to určitě super
+ jedno z mála eur co nemá na obalu vousáče :)

Závěr: pro rodiny z dětmi super volba, pokud už máte dost osadníků. Jinak doporučuji peníze utratit za něco lepšího ve stejné cenové relaci, např. Red November nebo Hive. Opravdu po dohrání této hry pochybuji o německém vkusu, pokud tato hra dostala SdJ, chtěl bych vidět porotu.

Přivítám jakoukoli diskuzi (proto recenzi dávám i do fóra), je možné, že mi ve hře něco uniklo nebo jsem nepochopil její cílovou skupinu, ale opravdu mě zajímá, z čeho vyplývá její ocenění. Vždyť i pro začátečníky existuje mnoho lepších her. Nemyslím si, že je to úplně špatná hra, jen nedokážu pochopit, proč je tak oblíbená.


Vytvořeno: 19.11.2008.  Recenze hry: Acquire Hodnocení:
Žádná kráska, ale velké zvíře
Acquire je herní klasika. Zakládáte hotelové řetězce, kupujete akcie, pohlcujete menší řetězce a vyděláváte peníze. Po tomto úvodu na vás většina lidí vybafne: "To je něco jako Monopoly, že?" Chyba! Myšlenka může bát stejná, ale když dva dělají totéž, není to totéž. Veledílo Sida Sacksona se právem drží mezi nejoblíbenějšími hrami všech dob (Acquire je fest staroušek).

Tato recenze se zabývá v našich luhách a hájích dostupnou verzí z roku 2008. Je levná, plně funkční a ošklivá. Herní deska, papírové peníze, kartonové stojánky a dílky, akcie z tvrdého papíru. Nic víc, nic míň, ale zároveň se nebudete bát vzít hru do hospody.

Pravidla jsou jednoduchá, samotná hra však mozkové závity řádně provětrá. Každý hráč začíná s 6000 dolary a 6 dílky. Dílky mají odpovídající ekvivalenty na herní desce. Kolo hráče probíhá následovně:

1) Umístí jeden dílek ze své zásoby na odpovídající místo na ploše. To může mít za následek následující:
a) Pokud je dílek na ploše osamocen, nic se neděje.
b) Pokud je dílek připojen k jinému samotnému dílku, založili jste jeden ze sedmi hotelových řetězců a automaticky si berete jednu akcii tohoto nového řetězce.
c) Pokud je dílek připojen k existujícímu hotelovému řetězci, je tento řetězec rozšířen o nový dílek. Pokud se řetězec skládá z 11 a více dílků, je "bezpečný", tj. imunní vůči pohlcení - viz d)
d) Pokud dílek spojí dva hotelové řetězce, menší řetězec je pohlcen menším a akcionáři v menším hotelu jsou vyplaceni v závislosti na druhu a velikosti pohlceného hotelu. Pohlcený řezězec je odstarněn a hráči mohou jeho akcie prodat, vyměnit za jiné nebo si je nechat (pro případ, že bude řetězec později znovu založen).
2) Hráč může nakoupit až 3 akcie hotelových řetězců, cena závisí na druhu a velikosti řetězce.
3) Hráč si doplní jeden dílek ze zásoby.

To je vše. Zní to příliš jednoduše? Ano, zní, realita je však jiná. Jediným prvkem náhody ve hře jsou náhodně tahané dílky. Pokud nemáte náhodu rádi, neděste se a čtěte dále. Dílky na ploše pouze zaručují, že se hra rychle neohraje, vytvářejí stále se měnící prostředí. Hlavním aspektem hry jsou totiž investice do hotelových řetězců. Rozhodnutí, které ze 3 akcií v každém kole koupit, jak naložit s akciemi po pohlcení a odhadování, co mají soupeři za lubem, vám mozkové závity pěkně provětrá. Hra v žádném případě není tak komplexní jako Agricola, ale zároveň není tak o náhodě jako osadníci.

Pokud máte chuť se dobře pobavit a na hodinu procvičit mozek, nemůžete s Acquire udělat chybu. Moje skupina si tuto hru zamilovala a odpustili jsme jí i její jednoduchý a pro někoho neatraktivní vzhled.


Vytvořeno: 30.09.2008.  Recenze hry: Titan Hodnocení:
Souboj titánů - praotec her
"Co je v životě nejkrásnější pocit? Rozdrtit vaše nepřátele, vidět je před vámi prchat a slyšet nářek jejich žen."
-Conan

Titan. Už z názvu je jasné, že v této hře nebudete dražit dřevěné kostičky ani poklonkovat králům při stavbě hradu. Naopak, stanete se mocným titánem, který s pomocí bájných tvorů dobývá svět.

Tato hra poprvé vyšla v roce 1979 a už od počátku se stala kultem. Richard Garfield přiznává, že se jí nechal silně ovlivnit při tvorbě světoznámé hry Magic: the Gathering a na základě Titanu byla vytvořena série počítačových her Heroes of Might and Magic. Cena této hry na eBay dosahuje astronomických částek, proto není divu, že se našla schopná firma, která zakoupila práva na reprint tohoto kousku. A tak dnes počítám každý den, než Valley Games vrhnou na trh jeden z nejočekávanějších počinů tohoto roku. Předtím, než se vrhnu na popis samotné hry bych chtěl vyzdvihnout zpracování nového vydání. Mapy vypadají dle poskytnutých obrázků naprosto úžasně, mapboard je malým uměleckým dílem, žetony s potvorami mají nádherné obrázky a v krabici je na ně dokonce plastové úložiště, které je nechává rozřazené a zkracuje tak přípravu i průběh hry (kéž bych si toto nemusel vyrábět k Agricole sám). Prezentace hry tedy za plný počet.

Každý hráč se v této hře stává titánem, který pochoduje zemí, verbuje armády gorgon, kentaurů, trollů, draků a dalších fantasy tvorů a bojuje proti svým soupeřům. Vyhrává ten, jehož titán zůstane poslední. Ano, slyšeli jste správně, v této hře neexistují vítězné body, hraje se KO, Titan není hra pro slečinky. Hlavní část hry se odehrává na tzv. mapboard, jakési mapě světa rozdělené na různé druhy krajiny, jako jsou bažiny, pláně, lesy, věže atd. Hráč začíná s malou armádou a postupně do ní verbuje další jednotky v závislosti na složení armády a její poloze na mapě. Složení armád každého hráče je skryté a hráči si tak musí pamatovat, ve které armádě je soupeřův titán a složení soupeřových armád odhadovat podle toho, jaké nestvůry soupeř verbuje. Paměť tedy v této hře hraje velkou roli.
Ve chvíli, kdy se dvě armády střetnou, dění se přenese na battleboard, která je pro každý terén specifická. Součástí úspěchu ve hře je dobré plánování svých bitev, některé nestvůry bojují lépe v bažině, některý terén vyhovuje potvorám útočícím na dálku apod. Bitva je rozhodována hodem kostkami (mnoha kostkami, pokud máte velkou armádu), ale taktika zde hraje velkou roli. Vítěz bitvy získává body, za které si vylepší svého titána a může verbovat mocné anděly a archanděly. Hra končí, když ve hře zůstane pouze jeden titán. V závislosti na agresivitě a počtu hráčů se může herní doba pohybovat mezi 1 až 6 hodinami. pokud se nebojíte a pouze neverbujete jednotky, ubíhá hra svižně, i když novým hráčům většinou chvíli trvá, než se sžijí se způsobem pohybu na mapboardu. Pokud má někdo problém s kostkami a bojí se, že Titan je hlavně o náhodě, netuší, jak se mýlí. Taktika hraje velkou roli, stejně jako pamět, o něčem svědčí i to, že v turnajích, které jsou zejména v USA velice populární, se na prvních příčkách umisťují stejná jména, zkušení veteráni považují tuto hru za jeden z designových skvostů a přízvisko kultovní Titan nezískal jen tak.

Nedělám si iluze o tom, že si tuto hru u nás koupí větší množství lidí, jejich škoda. Já osobně poběžím do Rokoka s větrem o zádech hned jak Titan přivezou. Titan patrně nikdy nezíská titul Spiel des Jahres, Hra roku a už tuplem ne titul Hra německé veřejnosti. Pro německou veřejnost je slovo Titan synonymem rouhání, má totiž vše, co většina hráčů "německých her" nezkousne: kostky, dlouhou hrací dobu, fantasy téma, konflikt mezi hráči a eliminaci hráčů. Německá veřejnost se tedy schová za krabice od Caylusu, ale ten, kdo je odvážný, si s Titanem užije fůru zábavy. Takže popadněte kýbl kostek, zamluvte si na večer stůl a připravte se na taktickou fantasy řežbu, u které zapomenete, že hrajete 3 hodiny (já osobně mám dlouhé hry rád), jelikož je zábavná a akční a zároveň vás nutí přemýšlet. Hráči, kteří vypadnou dříve se můžou dívat a fandit přeživším nebo si mezitím zahrát něco jiného. Hra se hraje skvěle i ve dvou (a není tak dlouhá) a milovníci Heroes ji budou milovat též. A abych parafrázoval Conana z úvodu, není to super pocit, rozdrtit své soupeře, slyšet jejich nářek a poslat je pro pivo, aby se nenudili? :D

P.S. Děkuji Pavlovi Prachařovi z hrajeme.cz, sotva jsme se v diskuzi zmínil o Titanu a o tom, že tu nemá svůj odkaz, okamžitě jej vytvořil a já mohl napsat tuto recenzi. Tomu říkám přístup! Děkuji.


Vytvořeno: 11.08.2008.  Recenze hry: Dune Hodnocení:
Hra jako žádná jiná
Duna je hra inspirovaná sérií knih Franka Herberta. Po dohrání každé partie však máte pocit, že hra byla další kapitolou v knize, během hry prožijete dobrodružství, jaké vám může nabídnout jen málo jiných her. Když dohrajete Caylus, málokdy budete ještě měsíce vzpomínat, jak jste postavili králi hrad. Když dohrajete Dunu, dlouho poté si budete vyprávět, jak jste v posledním kole chytrou manipulací a úplatkem přelstili císaře a poté využili svého zrádce v Atreidských řadách a zajistili tak Harkonnenům vítězství.
V naší herní skupině dosud vládli Tikal, Osadníci, Galaxy Trucker a hlavně Agricola. Dune však nabízí odlišný herní zážitek, který dle mého názoru uspokojí jak euro hráče, tak fandy tzv. ameritrash her (v naší skupině je i jedna dívka, která se do duny okamžitě zamilovala).

Arrakis, místními obyvatel zvaná Duna - pouštní planeta, která je domovem písku, červů, smrtících bouří a několika tlupám domorodců. Přesto je nejdůležitější planetou známého vesmíru, jen na ní se nachází látka melange neboli koření. Melange prodlužuje život, má halucinogenní účinky a hlavně - umožňuje meziplanetární lety. Navigátoři vesmírné gildy, tajemstvím zahalené bytosti, které dříve bývali lidmi, tráví svůj život ponořeni do nádrží s roztokem melange a pomocí vizí kořením způsobenými řídí vesmírné koráby na jejich pouti vesmírem. Kdo ovládá Dunu, ovládá koření. Kdo ovládá koření, ovládá vesmír.

Duna je hra téměř 30 let stará, troufám si však tvrdit, že na jejím designu se to ani v nejmenším nepodepsalo, ba naopak. Stěží byste dnes našli hru, která má tak silný příběh, mechanismy na něj navázané a zároveň je tak úžasně hratelná a zábavná.
Každý z hráčů ovládá jeden ze 6ti rodů soupeřících o vládu nad Dunou (nutno dodat, že jedním z unikátních aspektů hry je to, že všechny frakce jsou mistrně vybalancované, každá má své výhody a nevýhody, každá se hraje jinak, přesto však žádná není příliš silná ani slabá, všechny mají stejné šance):
Atreidové - lenní páni Duny vedení Paulem Atreidem. Jsou obdařeni omezeným vhledem do budoucnosti a mohou této výhody využít jak v boji, tak při jednání s ostatními.

Harkonnenové - Krutý a proradný rod, kterému jde jen o porobení Duny a o bohatství, které koření přináší. Při cestě za svým cílem neváhají využít zrady a korupce a jejich vojenská síla není zanedbatelná.

Fremeni - Původní obyvatelé Duny, znají Dunu jako své boty a mohou využívat přírodních událostí, které pro ostatní znamenají smrt.

Bene Gesserit - tajemné a manipulativní sesterstvo disponující magickými schopnostmi. Snaží se využít ostatních hráčů ke svým cílům.

Císař - Vládce vesmírného impéria disponující ohromným bohatstvím a svými speciálními legiemi - Sardaukary.

Vesmírná Gilda - bohaté a vlivné sdružení pilotů a pašeráků ovládající pohyb vesmírem.

Nebudu se zde obšírně zabývat pravidly, tuto hru si zde stejně prohlédne málokdo, pokud by však byl zájem, napíšu něco blíže. Ve zkratce je mechanismus hry velice originální a i když je přítomna náhoda, zdaleka největší roli zde hraje lidský faktor. Hra je plná diplomacie, dohadování, obchodování, uzavíraní paktů, blafování a politikaření. Hru mohu doporučit v šesti hráčích, kdy jsou přítomny všechny frakce a hra je tak pestrá. V tomto počtu však počítejte i s herním časem přes 4 hodiny, pokud s hrou začínáte, garantuji však, že se nebudete nudit ani chvíli, neustále se něco děje a musíte být ve střehu. Přemýšlení si užijete až dost.
Pokud vás hra zaujala, asi se zeptáte kolik stojí. Zde je ten kámen úrazu, hra už dlouho není v prodeji a zájemce si vše musí vyrobit sám ze souborů na Boardgamegeeku. Mě osobně to nevadilo, užil jsem si u toho zábavu a navíc nové, fanoušky zhotovené mapy vypadají daleko lépe, než ta původní. Pokud tedy bude mít někdo zájem, napíšu zde podrobnější recenzi včetně návodu, jak hru vyrobit. Pokud to k Duně přitáhne více lidí, tím lépe. Tato hra si to zaslouží.


Zpět na předešlou stránku

 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |