Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Profil hráče kent

Místo, kde hraje pravidelně: Jihomoravský kraj / Hodonín
Místo, kde hraje občas: Jihomoravský kraj / Hodonín


Oblíbené hry hráče

Název hryHraji rádK dispoziciMoje hodnocení
Bláznivá Z00 Ano Nemám a nechci koupit
Bobří banda Ano Nemám a nechci koupit
Halali! Ano Nemám a nechci koupit
Řím Ano Nemám a nechci koupit
Želví závody Ano Nemám a nechci koupit


Oblíbené kategorie her hráče

moderní společenské hry válečné figurkové hry
abstraktní hry hry na hrdiny (RPG)
standardní karetní hry počítačové hry
sběratelské karetní hry


Recenze uživatele

 Od uživatele kent je k dispozici celkem 7 recenzí.

Vytvořeno: 05.04.2011.  Recenze hry: GOLEM Hodnocení:
Golemovský mýtus
Popis hry

Legenda o Golemovi se stala hlavní předlouhou této deskové hry, která je navíc doprovázena zvukovým efektem, jenž má navodit atmosféru, že jsme se skutečně setkali s tajemným Golemem. Jak tato legenda praví, Golema měl z hlíny kdysi stvořit rabín Löw a po té jej oživit pomocí bájného šému a ten bude v této hře potřeba získat.


Téma hry a popis hracího plánu

Hráči ve hře Golem představují hledače zázračného „šému“, který má být ukryt v některé z komnat starého hradu. K prohledání jednotlivých komnat je ale nezbytné mít od nich správné klíče.
Hrací plán je dvoudílný a je zasazen do krabice, jejíž útroby tvoří záhadné podzemí hradu. V průběhu hry se hracím plánem posunuje zleva doprava a naopak, přičemž ve spodní desce jsou otvory, kterými můžou některé figurky propadnout do útrob krabice a skončit tak v temném podzemí hradu. Každý posun hracího plánu je doprovázen zvukových efektem pro dotvoření atmosféry.
Vrchní část hracího plánu představuje starý hrad, který je rozdělen do čtyř komnat obdélníkového tvaru (pro každého hráče je určena jedna). Každá komnata má také jinou barvu a je na hracím plánu oddělena pevnými zdmi, které jsou pro figurky průchozí jen v určitých místech. Uvnitř každé komnaty jsou barevná pole, po kterých se jednotlivé figurky pohybují. Na začátku každé komnaty jsou tři pole, kde se může za splnění podmínek nasadit nová figurka na místo té, která při posunu hracího plánu propadne do sklepení. A pak je zde v rohu klíčové pole, kde se při získání klíčů od všech 4 komnat, musí hráč se svojí figurkou dostat a toto pole představuje „zázračný šém“.


Průběh hry

Hráči se nejprve snaží získat klíče od všech 4 komnat starého hradu a po té se co nejdříve dostat na určené místo na herním plánu, na kterém se nachází „zázračný šém“. Na začátku hry si hráči rozmístí své tři figurky do ostatních komnat, než je ta jejich „domovská“. Další tři figurky si rozestaví libovolně do své „domovské“ komnaty. Hráči se pak mezi sebou střídají v tazích, kdy se postupně hází barevnou kostkou a podle barvy, která na kostce padne, se figurka hráče posune na nejbližší barevné políčko, které odpovídá barvě na kostce.
Hra má na dvě fáze, kdy v první fázi se musí každý hráč přesunout svými 3 figurkami, které má v ostatních komnatách, do své „domovské“ komnaty a mít tak všech 6 figurek pohromadě. Když se to podaří alespoň jednomu z hráčů, začíná druhá fáze hry.
Tou je získávání klíčů od všech 4 komnat. Klíče se získávají tak, že musí každý hráč aspoň jednu figurku dostat do zbylých komnat hradu a tím, že figurka do této komnaty vstoupí, získá hráč klíč od této komnaty. Ten, kdo jako první získá všechny 4 klíče, se musí se svojí figurkou přesunout na rohové pole ve své „domovské“ komnatě, na kterém se nachází již zmiňovaný „zázračný šém“.
Kostka, kterou se hází, má mimo zelené, modré, červené a žluté, také barvu bílou a černou a podle barvy která na kostce padne, se figurka přesunuje. Nepříjemné je, že má-li blíže konkrétní barevné pole vzadu, musí se figurka přesunout zpět, nikoli dopředu.
V první fázi hry platí bílá jen k určení políčka, na které se figurka přesunuje. Ve druhé fázi hry (kdy se již začíná posunovat herní plán a tím se může stát, že některá figurka propade) se může hráč, jemuž padne bílá barva, rozhodnout mezi 2 akcemi:
• svojí figurku posune na bílé políčko,
• na některé ze svých polí, které jsou na začátku jeho komnaty, nasadí jednu z náhradních figurek (ty má ale pouze 3)
Padne-li v první fázi na kostce černá barva, znamená to pro daného hráče STOP na jedno kolo. Ve druhé fázi hry, se při padnutí černé barvy automaticky posune herní plán. Posun provádí hráč, kterému tato barva padla, a může se rozhodnout zda s herním plánem posune vlevo nebo vpravo. Po provedeném posunu se herní plán vrátí zase do neutrální, středové polohy. Ty figurky, které při posunu hracím plánem propadnou, jsou již vyřazeny ze hry. Při dobrém osvětlení se ozve zvukový efekt, který tvoří řinčení skla a pronikavým smích.


Konec hry a určení vítěze

Hra končí v okamžiku, kdy některý z hráčů získá klíče od všech 4 komnat a dostane se na pole, na kterém se nachází zazračný šém. Tím oživí ihned Golema a stává se vítězem hry.


Vytvořeno: 01.04.2011.  Recenze hry: China Moon Hodnocení:
Čínský měsíc
Tato hra je opředena starou Čínskou legendou, která vypráví o smutném kačerovi, který pluje na rybníku a přemýšlí jaký dárek by dal své vyvolené. Na pomoc mu přispěchají žabky, které se už nemohou dívat na to, jak je kačer smutný a nabídnou mu pomoc. A tak se žabky pouští do práce a snaží se na hladině jezera nasbírat kytici z krásných leknínů.

Ve hře China moon se hráči ocitají právě v rolích žabek, které se snaží skákat po hladině a sbírat květy leknínů. Žabky se po herním plánu pohybují po leknínových listech předepsaným způsobem a každá má možnost sebrat leknínový květ, kterých je ve hře několik v různých barvách (ta určuje bodovou hodnotu květu). Avšak ne na každém listě je nějaký květ.

Každý hráč má k dispozici tři žabičky stejné barvy. Hráči se mezi sebou střídají, kdy každý hráč musí ve svém tahu posunout tři žabičky vpřed, ale jedna z toho musí být soupeřova. Při pohybu se s žádnou žabičkou nesmí vracet zpět. Někdy se díky tomu může stát, že některý květ zůstane ležet na hladině tak, že na něj žádná z žabiček již nemůže dosáhnout.

Po cestě mohou žabičky narazit na různé překážky. Pokud skončí žabička na poli s motýlem, ztrácí jeden květ. Když skočí na políčko s pružinou, poskočí ještě dále. Nebo když skončí na poli s bláznivou žabkou, musí si hráč vyměnit jeden leknínový květ se spoluhráčem (vyměňované květy musí mít jinou barvu). Navíc se ve hře nachází i květy černého leknínu, které přeci jen do krásné kytice nepatří. Hráč, jenž tento květ získá, přichází o body. Během hry se ho však může ještě chytře zbavit.

V závěru hry se žabky dostanou na travnatý ostrůvek, kde jsou nejvzácnější a nejkrásnější leknínové květy a podle stanoveného pořadí si je žabičky rozdělují mezi sebe, přičemž mezi těmito květy je i nejhodnotnější květ modrého leknínu. Jakmile se některému hráči podaří sebrat tento květ na ostrůvku, hra ihned končí.

Po skončení hry se z nasbíraných leknínových květů vytvoří kytice a určí se zisk bodů dle barevná kombinace. Ten kdo má nejhonosnější kytici vyhrává.



Vytvořeno: 29.03.2011.  Recenze hry: Schildkrötenrennen Hodnocení:
Záškodníci v rolích želv
Slovo úvodem

Když se mi dostala do rukou tato hra od známého Reniera Knizie, přistupoval jsem ke hře tak nějak opovrženě. I když mi bylo jasné, že hra je určena především pro nejmenší děti, přece jen jsem si nedovedl jakožto „dospělák“ představit nějakou zábavu u hry pro „mrňata“.


O čem jsou pravidla a jaký je herní materiál

Hra má velmi jednoduchá a hezky graficky ztvárněná pravidla doplněná i o barevné fotografie , přehledný a nijak složitý hrací plán, želvičky jsou hezky ze dřeva, což vnímám jako velké plus, za to kartičky jsou poněkud náchylnější na nějaké to nešetrné zacházení v rukou malých dětí. Na druhé straně je vidět, že se autor zabýval otázkou malých dětských ručiček a velikost karet tomu odpovídá. Hru do češtiny lokalizoval Corfix, kdy se jedná hlavně o přeložená pravidla a text na krabici.


Způsob a popis hry

I když se může zdát někomu dle názvu hry, že závodí každý hráč se svojí želvou, není tomu úplně tak. Hra může mít nečekané zvraty a to díky systému, že každý z hráčů nemusí vždy táhnout jen svojí želvou, ale také se soupeřovou, ovšem během svého tahu smí táhnout jen jednou želvou, kterou si sám vybere. To záleží na počtu karet v ruce, neboť má hráč k dispozici různé druhy karet určující pohyb. Také hráči navzájem neví která želvička patří soupeři, neboť si každý hráč hned na začátku vylosuje jakou barvu bude mít jeho želvička a tuto kartu skryje, tak aby ji ostatní neviděli. Každý hráč může v ruce držet maximálně 5 karet a dobírá se po 1 kartě, kdy lze vybírat kterou kartu zrovna použiju.


Konec hry a určení vítěze

S želvami lze podle karet pohybovat jak dopředu, tak i do zadu a jak jsem psal, záleží to i na konkrétním druhu karty, kterou má hráč k dispozici. Při stanovené taktiky také hodně záleží na tom, která želva je úplně dole, neboť při rovnosti (tedy doputují-li do cíle dvě či více želv najednou), vyhrává ta, která je první v cíli a přitom je úplně dole. Podle pravidel nese ty ostatní na svých zádech a pro větší námahu je po právu vítězem právě nejspodnější želvička.


Celkový dojem z hraní

Co mne na hře příjemně překvapilo je to, že hra má v sobě "záškodnický prvek", což nám je „jaksi vlastní“ a kdo by netoužil tak trochu soupeře poškádlit nebo mu jeho pohyb k cíli znepříjemnit. Proto se u této hry se dokážou pobavit i dospělí, kteří se někdy chovají jak „malé děti“, hra přitom dobře odsýpá.


O jaký typ hry se vlastně jedná?

Hru bych zařadil mezi jednoduché oddechovky a zcela jistě je to typ závodní hry – tedy kdo bude dřív v cíli, vítězí. Ale dostat se jako první k cíli není vůbec jednoduché a tak hra rozhodně jen tak brzy neskončí. Jde hlavně o taktiku, kterou doprovází náhoda v podobě dobraných karet. Hra je vcelku rychle odehraná a i při maximálním počtu hráčů jsme nehráli nikdy více jak 30 minut.


A pro koho je tato hra určena?

Hru každopádně doporučuji tam, kde jsou malé děti. Vhodná je také pro družiny, školky aj. podobné zařízení, kde se ostatní děti můžou zapojit do závodu v podobě fandění a hra má tak jiný náboj a jinou atmosféru. Hra se dá také zahrát na různých párty, večírcích apod.


Vytvořeno: 29.03.2011.  Recenze hry: Zoff im Zoo Hodnocení:
ZOO jak ji neznáte
Úvod

Jak již název hry napovídá, ve hře se to zvířaty jen hemží. A ne ledajakými, ale už z názvu hry poznáme, že se setkáme se zvířaty, které jen tak na ulici nebo v parku nepotkáme. I když až na výjímky, neboť jsou tam dvě zvířátka, které zrovna v oblibě nejsou, další zvířátko je u nás doma zařazenou mezi škodnou a žije převážně v lesích, které doplňuje další „naše“ zvířátko a pak je tam jedna ryba o které spoustu dětí ani neví jak vypadá a přitom se zabydlela i v domácích vodách. Prostě hra je plná zvířat a o zvířatech.


Něco o hře samotné

Hráči jsou v této hře prostě hráči. Jelikož se jedná o karetní hru, nemá v této „karetce“, hráč žádnou konkrétní roli. Může se pak ale hrát v týmech a pak se jedná o týmovou spolupráci. Hraje se vždy se všemi kartami, které se rozdají mezi jednotlivé hráče a minimální počet hráčů jsou tři, maximální sedm. Každý hráč se přitom snaží co nejdříve zbavit svých karet a přitom zahrát co nejsilnější kombinaci zvířete.


Jak se tato hra vlastně hraje?

Je to jednoduché, karty se postupně vynášejí na stůl podle předem daných pravidel. Hráč který začíná, vynese libovolnou kartu zvířete nebo zvířat na stůl a pokračuje hráč vedle něj. Pravidla dovolují vynést i více stejných karet najednou, někdy je to dokonce podmínka k přebití spoluhráče. Pokud chce hráč, který je na řadě, přebít zvíže, které vynesl hráč před ním, musí dodržet určitý postup. Tedy stejné zvíře přebíjí o jednu kartu vyšší počet karet stejného zvířete, nebo stejný počet karet vyššího, či silnějšího zvířete. Uvedu příklad: Jeden hráč vynese kartu sardinky. K přebití této karty může hráč, který je na tahu, použít buďto dvě karty sardinek, nebo jednu kartu okouna, tuleně, krokodýla či kostatky, tedy všech zvířat, které jsou logicky silnější než sardinka. Pokud by vynesl dvě karty sardinek, musí ten co je na tahu přebít tut kombinaci třemi kartami sardinek, či dvěma kartami výše uvedených zvířat. Pokračuje další hráč a ten zase musí tuto kombinaci zvířat přebít. Použije-li druhý hráč k přebití jedné karty sardinek, kartu oknouna, má následují hráč možnost tuto kartu přebít opět silnější kombinací a má na výbě opět tuleně, krokodýla nebo kosatku a navíc přibude i lední mědvěd. Jak je vidět, kombinací je dost a každá karta se dá přebít silnější kombinací, dokonce i slona. Výjimkou je jen kostaka, kterou přebijí jen dvě kostakty, jinak nic. Kromě již popsaných zvířat se ve hře objevují také lev, liška, ježek, myš, která přebíjí slona a komár. Ten je sice bezesporu nejslabším zvířetem ,ale ve hře má ještě jednu zvláštní funkci. Ve hře není dovoleno zahrát ještě silnější kombianci zvířat, než je potřeba k přebití spoluhráče.
Hráč může také vynechat, nebo-li passovat. Má to svůj význam, jelikož ten kdo vynesl nejsilnější kombinaci vzířat v daném tahu, bere celou hromádku, tzv. „štych“ a pokud je v této hromádce zvíře, za které se na konci hry udělují body, může mu být tento štych ku prospěchu. Když hráč passuje, může to být z důvodu, že ve štychu nejsou právě dobodvané zvířata a šetří si dobré karty až na situaci, při níž může bodované zvířata získat.
Hra je velmi jednoduchá, ale může ve hře nastat tolik různých situací, že by jsem zde mohl opsat rovnou celá pravidla, což není účelem tohoto popisu hry.


Konec hry a bodování

Hra je rozdělena na kola a po každém kole se udělá vyhodnocení. Kolo končí, jakmile jsou spotřebovány všechny karty, které mají hráči v rukách. Respektive ve chvíli, kdy předposlední hráč zahraje svoji poslední kartu. Pak se už nevynáší a tento rozehraný štych nikdo nezískává. V tomto prvním kole se pouze boduje to kdo se zbavil svých karet jako první podle pořadí v jakém hráči tohoto cíle dosáhli. Body se rozdělují podle počtu hráčů, kdy poslední hráč nezískává žádný bod. Další kola se můžou hrát stejným způsobem a nebo je ve hře možnost rozdělit se do týmů. To záleží na počtu hráčů. Rozdělení do týmů je popsáno v pravidlech. Ve hře se pak bodují lvi, kdy hráč, který získá alespoň karty s dvěma lvi, získá za každého lva 1 bod. Naopak, zůstanemu karta se lvem na ruce, 1 bod ztrácí. Pokud nemá hráč ve své hromádce získaných karet ježka, 1 bod se mu odečte. Hra končí v tom kole, kde alespoň 2 z hráčů dosáhnou 19 bodů. Ten hráč, který má bodů nejvíce se stává celkovým vítězem.


Závěr

Hru vymysleli Doris Matthäus a Frank Nestel, U nás vydal MINDOK s přiloženými Českými a Slovenskými pravidly. Karty neobsahují žádný text. Hra je určena především dětem.


Vytvořeno: 26.03.2011.  Recenze hry: Bobří banda Hodnocení:
Bobří, Bobřice a bobříčata....
Héééj bobře vylez, nevylezu, já se bojím. A čeho pak se bojíš. Zlé vodní krysy. A proč se jí bojíš? Protože mne vystrnadí z mé skrýše a já si pak nebudu mít kde vlézt….ale ve skutečnosti víme, že je bobr chráněný a nemusí se ničeho bát a tak se raději ponořme do této zábavné karetky, která je až pro 6 hráčů.


Herní komponenty – stručný popis

Hru tvoří pouze karty. Ty se dělí na hrací kartky, kterých je 45 a jsou označeny čísly od 0 po 9 s vyobrazením bobra a vodní krysy. Dále pak akční karty, které jsou červené a těch je 21. Dohromady je tedy k dispozici 66 karet a 1 poznámkový bloček do kterého se zapisují dosažené výsledky jednotlivých kol. Hráči jsou tedy v rolích „malých bobrů“, kteří pobíhají sem a tam a hledají své místo ve hře, neboť jim jejich místo může zasednout vodní krysa – obrazně řečeno.


Příprava hry, jak se hraje a o čem vlastně je

Princip hry je jednoduchý. Každý hráč dostane na začátku 4 karty, které si položí do jedné řady před sebe a karty má otočené lícem dolů. Ze zbytku karet se vytvoří dobírací balíček (karty se položí opět lícem dolů) a pak se z něj otočí vrchní karta, která se položí lícem nahoru, tak aby bylo vidět co je to za kartu. Před zahájením hry se může každý hráč podívat na obě své karty na kraji řady. Tedy vezmu-li to v pořadí, bude to 1 a 4 karta z leva do prava. Po té začíná hráč po levici nejstaršího hráče (nebo dle dohody), který může provést pouze dvě akce. Buď se rozhodne využít efekt horní karty z odkládacího balíčku, nebo si vezme z dobíracího balíčku, kartu novou. V případě první varianty, tedy rozhodne-li se tento hráč pro vzetí vrchní karty z odkládacího balíčku, si MUSÍ touto kartou nahradit kteroukoli svoji kartu ve své řadě, ale opět si kartu položí ve své řadě lícem dolů (a to i přesto, že ostatní kartu viděli). Na tuto kartu kterou právě vyměňuje se nesmí předem podívat. To lze až tuto vyměněnou kartu odhodí opět na odkládací balíček lícem nahoru. Výměnu již nesmí vzít zpět!
Vezme-li si kartu novou z dobíracího balíčku, bere ji tak, aby ji ostatní neviděli. Na kartu se smí podívat a rozhodnout se jak s ní naloží. V podstatě má tři možnosti. Kartu vyměnit stejným způsobem, jako když by si bral vrchní kartu z odkládacího balíčku, vyměněnou kartu opět odhodí lícem nahoru na tento balíček karet, nebo ji prostě nechce a odhodí ji zase na stejné místo. Pokud vzal jednu ze tří akčních (červených) karet , smí využít její efekt, nebo jí opět odhodí, ale tím pádem pro dalšího hráče efekt této akční karty pozbývá platnost.
Akčními kartami jsou:
- Výměna (žluté obdélníčky)
- EFEKT KARTY: Lze pomocí této karty vyměnit jakoukoli jinou kartu svého spoluhráče, přitom se však nesmí na žádnou z karet podívat
- Špehuj (lupa)
- EFEKT KARTY: Hráč se může podívat na kteroukoli svoji kartu (pouze 1x) poté akční kartu opět odhodí
- Druhá šance (dva bobři nad sebou)
- EFEKT KARTY: Pomocí této akční karty si hráč vezme z dobíracího balíčku ještě jednu kartu. V rámci pravidel smí provést její výměnu za svoji vyloženou kartu v řadě a pokud se mu tato karta nelíbí, smí si vzít z tohoto balíčku ještě jednu kartu. Opět platí stejná pravidla, v rámci kterých však může i tuto kartu odhodit a nezíská tím žádnou novou kartu

Hra se hraje vždy na tolik kol, kolik je hráčů. Pouze když hrají jen 2 hráči, hraje se na 4 kola. Jinak je to při 3 hráčích – 3 kola, 4 hráčích – 4 kola atd. Jakmile se odehraje jedno kolo, zapíšou si hráči své výsledky do připraveného bločku a na konci posledního kola se dosažené výsledky sečtou.


Co je vlastně principem této hry?

Jde především o to procvičit si paměť, neboť cílem hry, je na konci kola mít součet svých vyložených 4 karet, co nejnižší. V případě, že budu mít mezi svými vyloženými kartami, nějakou akční kartu, musím si ji vyměnit za jinou kartu z dobíracího balíčku, protože akční karta nemá na konci kola žádný efekt ani číselnou hodnotu. Pokud by si hráč dolíznul další akční kartu, pokračuje ve výměně tak dlouho, dokud si nedobere kartu s číselnou hodnotou a tu si pak musí nechat, bez ohledu na číslo, které je na kartě uvedené.
Princip této hry spočívá především v tom, zapamatovat si nejen jaké mám svoje karty, které jsou položené v řadě přede mnou lícem dolů, ale také přesné místo kde karty leží, včetně mých spoluhráčů a toto sledovat i v průběhu hry. Při větším počtu hráčů to není zas tak jednoduché. Pomocí akcí, které mám k dispozici a nebo za přispění speciálních – akčních karet, chytrým způsobem docílit co nejnižšího součtu na svých vyložených kartách a pokud to lze, přinutit soupeře aby měl naopak součet co nejvyšší.


Konec hry a vyhodnocení

Jak už jsem se zmínil, hra končí v posledním odehraném kole. Ale kolo lze skončit kdykoli během hry, ústním prohlášením hráče, který dokončil svůj tah „KONEC KOLA“ a poklepáním na stůl. NE dříve, dokud všichni hráči nemají odehráno alespoň 1 kolo! Jakmile některý hráč toto prohlášení učiní, všichni ostatní hráči můžou dokončit své tahy, což je nevýhoda pro hráče, který ohlásil konec kola, vzhledem k možným výměnám jeho karet ze strany spoluhráčů. Po dokončení tahu posledního hráče, který ještě po oznámení konec kola nehrál , provedou všichni hráči otočení svých vyložených čtyř karet lícem nahoru, provede se eventuální výměna akčních karet za hrací karty s čísly z dobíracího balíčku a všechny karty s čísly se sečtou. Zvítězí ten hráč, který má po odehraní všech kol co nejnižší součet ze všech odehraných kol.



Vytvořeno: 26.03.2011.  Recenze hry: Revolte in Rom Hodnocení:
Všechny cesty vedou do Říma a nebo k vítězství
Slovo úvodem

Desková hra Řím nás zavede do minulosti a to do minulosti hodně dávné, kdy v 8 století před naším letopočtem, začalo vznikat starobylé město Řím, které z původně malé Italské vesnice narostlo do velkých rozměrů, až se stalo největším centrem tehdejší civilizace, které ovládalo oblast Středomoří po celá staletí. Setkáme se tak zde s pozdějším osazenstvem města, jakožto i budovami či představiteli tehdejší výkonné moci, přibližně od roku 449 př, n. l.


V jakých rolích jsou hráči

Hráč se tedy ocitne v roli „potencionálního vládce“ tohoto, na tu dobu "velkoměsta", a soupeři se snaží svými tahy získat celkovou nadvládu na Římem. Ale vezme-li to z jiné strany, stojí proti sobě dva hráči, jenž se snaží získat kombinacemi svých tahů, co největší počet vítězných bodů.


Něco o hře a komponentech

Zda se jedná o deskovou či karetní hru se leckdy vedou spory. Co je však neoddiskutovatelné je, že ŘÍM je hra jen pro dva hráče. Mohli bychom také napsat, že se jedná o kostkovo-karetní, deskovou hru bez hracího plánu. Ve hře se tedy objeví jak karty, tak kostky, což není neobvyklé. Tím méně obvyklým pro tuto hru je, že nemám žádný standardní hrací plán. Ve hře jsou vlastně jen žetony ve tvaru "koleček" se symboly, s jakými se setkáváme na hracích kostkách a další dva žetony, kdy na jednom je symbol karet a na druhém symbol peněz. Hru bychom si však mohli docela dobře představit s klasickým obdélníkovým hracím plánem, kde by byly tyto žetony graficky ztvárněny, tak jako by po těmito symboly žetonů, mohly být obrysy pro vyložené karty. Pak by nebylo třeba polemiky, zda se jedná o tu či onu hru. Jak jsem již naznačil, ve hře se objeví 6 ks "koleček" na kterých jsou vyznačeny tečky od jedné do šestky, tak jak je tomu na jakékoli hrací kostce a 2 ks "koleček", kdy jedno je pro označení hromádky dobíracího balíčku karet a druhé pro označení tehdejší hotovosti - sesterciů, což byly bronzové mince. Dále jsou ve hře dvě sady hracích kostek po 3 ks v barvě modré a červené - pro každého hráče jedna sada a další, speciální kostka bílé barvy, která slouží k provádění bojových akcí. No a nakonec důležitý hrací komponent - karty, kterých je celkem 52 ks (30 karet osob a 20 karet budov či bojových prostředků a některé se opakují). Dále neméně důležitou součástí, jsou zmiňované "bronzové mince" - sestercie v hodnotách 1, 2 a 5 a to, o co se ve hře vlastně hraje - vítězné body v hodnotách 1 a 2. Dohromady se tedy hráči mezi sebou utkají o 36 těchto vítězných bodů.


Jak se přípravuje hra

Hra se připraví tak, že se na stůl položí vedle sebe všechny žetony - "kolečka", kdy se zleva doprava položí nejdříve žeton se symbolem karet, po té žetony od 1 do 6 a nakonec žeton se symbolem peněz. Pak se k jednotlivým žetonů položí hromádka karet, ze které se vytvoří dobírací balíček a hromádka sesterciů. Po té se hráči zvolí každý svoji barvu kostek, které si položí před sebe, bílá (bojová) kostka se položí zatím stranou. Pak si každý z hráčů vezme po 10-ti vítězných bodech, které jsou jeho počáteční investicí. Zbylé body se položí vedle hromádky se sesterciemi a z této hromádky si pak podle situace, berou hráči vítězné body až do jejich vyčerpání. Po té si mezi sebe rozdělí karty, kdy každý hráč dostane 4 karty, ale nejdříve než si karty prohlédne a vezme do ruky, vymění si se soupeřem, dvě libovolné karty. Teprve potom se hráč může na karty podívat a podle jejich důležitosti či schopnosti, se rozhodne kam karty položí - tedy pod který žetonu s bodovou hodnotou kostky. Karty se nejdříve položí lícem dolů, tak aby je spoluhráč neviděl a pokládají se vždy pod žetony body proti sobě. Jakmile jsou karty rozmístěny otočí se. Tak a máme hru přichystanou a může se začít hrát.


Průběh hry

Hru bychom mohli rozdělit do tří fází. První fáze je, že na začátku svého tahu, musí začínající hráč nejdříve zaplatit do banku, tolik vítězných bodů kolik má na své straně, kartami neobsazených, tedy prázdných žetonů.
Takže na samotném začátku přijde každý z hráčů, hned o dva vítězné body. Po té pokračuje začínající hráč ve svém tahu a ve druhé fázi hry, hodí svými kostkami. Potom se může rozhodnout mezi různými možnostmi, kdy může použít každou ze svých kostek k určité akci a nebo všechny kostky k jedné akci. Jakou akci provede, se rozhoduje hráč podle konkrétní situace. Může vzít z banku sestercie, příp. z dobíracího balíčků příslušný počet karet, nebo může zahájit boj či jinou akci svých vyložených karet. Každá akce (tedy braní karet, získání bronzových mincí či aktivace žetonu), stojí hráče jednu jeho hozenou kostku. Ještě před tím, může hráč vyložit kartu z ruky a zajistit si tak pro příští kolo obsazenost žetonů. Jedná-li se o první tah, nemá žádný hráč karty v ruce a tak může kartu vyložit, jakmile si ji vezme z dobíracího balíčku. Kartu lze vyložit ještě ve sém tahu.
POZOR, za každou kartu, kterou chci vyložit, musím zaplatit patřičnou hodnotu sestercií, která je zobrazena vždy v levém horním rohu karty ve zlatém kruhu (obrázek mince). Chce-li tedy získat hráč karty z dobíracího balíčku, musí položit jednu ze svých kostek na žeton karet a počet bodů na kostce mu určí, kolik karet si může z dobíracího balíčku vzít. Ty si pak prohlédne a vybere pouze jednu, kterou si nechá v ruce a nebo ji, po jejím zaplacení sesterciemi do banku, rovnou vyloží na neobsazený žeton, případně provede výměnu za jinou. Chce-li získat sestercie, opět položí jednu ze svých kostek na žeton s mincemi a vezme si z banku patřičný počet mincí, které mu zůstanou. Rozhodne-li se hráč pro využití schopnosti některé ze svých vyložených karet, použije k tomu zase jednu ze svých kostek. Zde však platí pravidlo, že lze aktivovat pouze obsazený žeton, tedy ten pod kterým leží hráčova karta. A dále lze aktivovat jen ten žeton, jenž má stejnou bodovou hodnotu, jako kostka, kterou chci k aktivaci žetonu využít. Jakmile je žeton s kartou aktivován, provede se akce, kterou nám karta umožňuje. Jedná-li se o kartu bojovou, lze provést boj. Pokud mě to karta dovoluje, zaútočím dle konkrétní situace na budovu či osobu soupeře.
Samotný boj probíhá tak, že se hodí bílou - bojovou kostkou, a padne-li mě stejná nebo vyšší hodnota karty, proti níž jsem zahájil boj, odhazuje se tato karta na odkládací balíček a soupeřovi tak zůstane pod tímto žetonem prázdné místo. V následujícím tahu, pak připravím soupeře o 1 jeho vítězný bod. Obranná hodnota je u každé karty jiná a na kartě je zobrazena v levém horním rohu v čtvercovém okénku. Samotný tah umožňuje hráčům libovolně kombinovat možnosti a tak se může stát, že si během svého tahu můžu postupně vybrat až tři karty, či aktivovat tři svoje žetony a nebo použít součet svých 3 kostek, k získání patřičného obnosu sestercií, které jsou potřeba pro vykládání karet. Pokud mám vyloženou kartu, která má zvláštní schopnost vzít si libovolnou kartu z dobíracího balíčku, nebo osobní kartu z odkládacího balíčku, můžu této možnosti využít aktivováním žetonu, pod kterým tato karta leží. Rovněž tak během svého tahu, lze vyložit či vyměnit libovolné množství karet, mám-li na to dostatek sestercií a nebo karty se zvláštními schopnostmi, které mi umožňují vykládat karty budov nebo osob zdarma. Opět zde platí pravidlo, že v tomto případě musím použít jednu ze svých kostek a to za výše popsaných pravidel.
Asi zde nemá cenu rozepisovat různé kombinace, které při můžou nastat, je jich opravdu nespočet a schopnosti karet jsou také individuální a závisí na konkrétní situaci. V tomhle směru je asi Řím skvěle propracován. Každý hráč může také během hry, držet v ruce neomezený počet karet, které pak ve svém tahu lze vyložit či vyměnit za jiné. V případě výměny karty, se vyměňovaná karta odhazuje na odkládací balíček. Jakmile se některému z hráčů podaří vzít poslední vítězný bod, hra končí, kdo během hry získal více vítězných bodů, je vítězem.


Celkový dojem ze hry

Podle mého názoru je ŘÍM především vynikající kombinační hrou, kdy lze při hraní dospět k různým zvratům, tak jako lze dosáhnout vítězství během prvních tahů. Ať se to někomu líbí nebo ne, je prostě fakt, že ve hře hraje náhoda velkou roli. Zažil jsem situace, kdy jsem měl soupeře na lopatkách, ale jelikož se ve hře hází kostkami a ty jsou jak víme nevyzpytatelné, stalo se to že mi „TO“ prostě v několika tazích po sobě nepadlo, soupeř se mezi tím vzpamatoval a podařil se mu ve hře obrat. Tím se také přikláním k názoru, že jsou ve hře karty nevyrovnané a dostanou-li se do ruky soupeře konkrétní karty, které jsou tam byť jednou, neexistuje proti takovéto kartě obrana. Použije-li ji soupeř proti mně, může to hru prakticky rozhodnout. Nicméně Řím nelze chápat jako jednorázovou záležitost a je potřeba vzájemnou partii zopakovat a nejlépe několikrát po sobě. Hrací doba není dlouhá, v průměru trvá 20-30 minut. Přes to všechno mohu s čistým svědomím doporučit Řím jako povedenou hru speciálně pro dva hráče. A dobře hratelných her jen pro dva je velmi málo. Řím je jedna z nich.
Zamyslím-li se nad provedením herního materiálu, nelze mu nic závažného vytknout. Kostky jsou klasické, dřevěné, žetony se symboly jsou z tvrdého papíru, rovněž tak sestercie a vítězné body. Karty se také nikterak zvláštně neopotřebovávají, grafické ztvárnění karet je vynikající.


Vytvořeno: 23.03.2011.  Recenze hry: Halali! Hodnocení:
Jak se chovat v lese, aneb boj o přežití
Představme si hluboký a temný les ve kterém se to zvířaty jenom hemží. Do tohoto lesa se vydá parta „handicapovaných myslivců“ se dvěma dřevorubci. Jejich úkolem je postřílet co nejvíce zvířat a pokácet co nejvíce stromů a přitom zůstat na živu – úkol věru nelehký. V této hře jde totiž o život…. Zvířata jsou totiž mazaná, dokonce i zákeřná a dokážou své pronásledovatele dostat leckdy do pasti. A jen ten nejsilnější a nechytřejší zvítězí.


Kdo za co hraje

Jak jsem předestřel v úvodu, hra je čistě pro dva hráče. Tím nechci tvrdit, že ostatní se nemůžou dívat a bavit se, ale hrají jenom dva. Jeden hráč hraje za zvířata druhý za lidi. Zvířat je v této hře hned několik, ale primárně ovládá tento hráč jen zvířata ve své modré barvě což je 6 lišek a 2 medvědi. Druhý hráč, který ovládá hnědé kartičky lidí má k dispozici 8 myslivců a 2 dřevorubce. Již zde je zřejmé, že lidí je víc. Proč tomu tak je, vysvětlím později. No a potom tu máme neutrální kartičky v barvě zelené, které představují kachny v počtu 7 kusů, bažanti, kterých je 8 a 15 kartiček stromů.


Popis hry a její průběh

Tato hra má klasický hrací plán čtvercového tvaru, který se rozloží na pevnou podložku (z pravidla na stůl). Na něm jsou vyznačeny hrací pole, které jsou opět čtvercové a pak jsou uprostřed každé strany vyznačeny únikové cesty v oranžové barvě. Na hrací plán se na jednotlivá pole položí lícem dolů hrací kartičky. Ty nejdříve zamícháme, tak aby na ně nebylo vidět a pak se začne s jejich rozmisťováním. Kartiček je 48, zatímco hrací plán má 49 čtvercových polí. To proto, aby bylo možno na začátku hry provést pohyb kartičky a aby se hra jak se říká „rozjela“. Jako prázdné pole, zůstává to prostřední , kde je graficky ztvárněn posed. Nejdříve se hráči dohodnou kdo za koho bude hrát. Modrý hráč hrající za zvířata začíná a pak se hráči střídají v tazích.


Každý hráč má tyto akce

• Otočit některou doposud neotočenou kartičku
• Posunout některou již otočenou kartičku

Přitom otočit lze kteroukoli doposud neotočenou kartičku, jelikož na ni hráč nevidí a neví zda je jeho nebo soupeřova. Jakmile se začne otáčecí manévr, nelze již během ani po tomto otáčení měnit směr kartičky ani ji dále otáčet.
Posunutí již otočené kartičky probíhá také podle regulí a s kartičkami nelze pohybovat úhlopříčně , nelze ani jakoukoli kartičku přeskočit či s kartičkami zatáčet. Se stromy se nesmí vůbec hýbat a ze hry je může odstranit jedině dřevorubec. Se zelenými kartičkami bažantů a kachen může pohybovat kterýkoli hráč a lze s nimi táhnout vodorovně i svisle o jakýkoli počet volných polí v daném směru. Pokud hráč táhne se svojí kartičkou (se soupeřovou nelze pohybovat) má tyto možnosti:

• Myslivec se pohybuje také o libovolný počet polí, kdežto dřevorubec pouze o jedno
• Liška jako myslivec, tedy o libovolný počet, medvěd jako dřevorubec, tedy o jedno pole.



Útok, nebo-li LOV

O co v této hře jde? Především o body. Každá kartička má svoji bodovou hodnotu.

• Stromy – 2 body
• Bažant – 3 body
• Kachna – 2 body
• Liška – 5 bodů
• Myslivec – 5 bodů
• Dřevorubec – 5 bodů
• Medvěd – 10 bodů

Rozhodne-li se hráč zaútočit, nebo získat nějakou kartičku, ať už se bude jednat o kartičku neutrální či soupeřovu, lze to zase jen podle regulí.
Strom může pokácet jen dřevorubec a pokud tak chce učinit, musí být v těsném sousedství stromu, pak v rámci svého tahu provede přesun dřevorubce o 1 pole a vymění kartičku stromu přesunutím svého dřevorubce na místo stromu. Tuto kartu si hráč hrající za lidi položí před sebe a na konci hry mu přinese odpovídají bodovou hodnotu.
Bažanty a kachny může lovit pouze liška a myslivec. Zatímco u lišky je jedno jak je kartička otočená. Jelikož se může liška pohybovat o libovolný počet polí a chce-li hráč získat kartičku kachny nebo bažanta, musí jí mít v kolmém směru před sebou. Také nesmí být mezi liškou a lovenou kartičkou kachny či bažanta žádná jiná kartička. Takto provede hráč přesun třeba až na konec hracího plánu a vezme si ulovenou kartičku.
S myslivcem je to horší, neboť je myslivec vybaven puškou a proto je důležité dodržet pravidla pro otáčení kartiček. Myslivec tedy může ulovit jakékoli zvíře (tedy i medvěda), ale pouze v tom směru do kterého směřuje jeho puška (viz. v úvodu zmínka o handicapu). Proto během otáčení, zjistí-li hráč že se jedná o kartičku myslivce, nelze měnit směr ani s kartičkou otáčet. Pokud je tedy myslivec otočen správným směrem, nebrání mu už nic v cestě a zvíře je jeho.
Medvěd loví pouze myslivce a dřevorubce a jeho pohyb je ztížený tím, že se může pohybovat jen o jedno pole.
Pokud se během hry stane, že se některá „živá“ kartička ocitne v zajetí stromů, musí tam po celou dobu hry zůstat, nevysvobodí-li ji během hry dřevorubec.


Závěrečné tahy a konec hry

Jakmile se otočí poslední, doposud neotočená kartička, dostane se hra do své závěrečné fáze. Od této chvíle má už každý hráč k dispozici pouze 5 tahů během kterých může z lesa vyvést přes cestu – oranžové pole ven, své „svěřence“. Takto vyvedená kartička se mu počítá do konečného sčítání. Kartičky lze z hracího plánu vyvést podle stejných regulí jakými je upraven pohyb. Čili medvěd s dřevorubcem mohou jen o jedno pole, myslivec a liška mohou přes celý hrací plán. Pokud se stane, že se otočí poslední kartička a jeden z hráčů už nemá ve hře žádné své vlastní kartičky, skončí hra v tomto okamžiku.
Po skončení hry se začne počítat. Kdo má nejvíce bodů, vyhrává. Jelikož se může stát, že je hra nevyrovnaná, doporučuje se hrát na dvě kola, s tím že se role hráčů vymění a počítá se výsledek z obou kol.


Dojmy a postřehy

Hra je zábavná i rychlá a pokud to situace dovolí, dá se také taktizovat. Nicméně systém náhodně položených kartiček hru řadí mezi čistě oddechové hry, založené na principu náhody. U hry je však spoustu legrace a vzhledem k tomu, že zde nejsou žádné texty, můžou si ji zahrát i malé děti. Nicméně různé druhy pohybu jednotlivých kartiček a jejich různá bodová hodnota zase tak pro malé děti není. Čili, pokud si hru jen užít a nezáleží mi na výsledku, lze ji hrát i s předškolákem. Pokud však beru hru vážně a bojuji ze všech sil o co nejlepší výsledek, pak doporučuji varovného soupeře. To pak dostává hra úplně jiný náboj. Princip hry je jednoduchý tak jako pravidla. Hrací plán a komponenty jsou kvalitní a zatím se přes desítky odehraných partií nic nadměrně neopotřebovává. Hru určitě doporučuji i pro náročné, jako vhodný doplněk legrace a zábavy.


Zpět na předešlou stránku

 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |