Hledat
Podrobné vyhledávání her
Najděte si spoluhráče
 | Úvod  | Přehled her  | Články  | Kontakt  | 
Uživatel: nepřihlášen      Budeme rádi, když nám pošlete váš názor či připomínku.
 Nastavení webu: Inzerce

Profil hráče Ringo

Rok narození: 1978
Místo, kde hraje pravidelně: Moravskoslezský kraj / Havířov
Místo, kde hraje občas: Moravskoslezský kraj / Ostrava


Oblíbené kategorie her hráče

moderní společenské hry válečné figurkové hry
abstraktní hry hry na hrdiny (RPG)
standardní karetní hry počítačové hry
sběratelské karetní hry


Recenze uživatele

 Od uživatele Ringo je k dispozici celkem 3 recenzí.

Vytvořeno: 25.02.2009.  Recenze hry: Sternenschiff Catan Hodnocení:
Frontier a Space Quest v osadníkovském hávu
Starship Catan je jakousi odnoží hry Osadníci, podobně jako je tomu u Candamiru a Elasundu. Hned na úvod napíši jeden svůj subjektivní dojem, jestli dovolíte. Osadníci jsou prostě klasika. Byla to taková první hra, která předvedla spoustě hráčů, že stolní hra může být strategická, komplexní a přes to taková lidová, v podstatě pro všechny, kteří si rádi hrají. Zkušené stratégy sice kapku odradí systém získávání surovin, který záleží čistě na náhodě, ale nezaujatého hráče nezklame. Já osobně jsem již zaujatý, Osadníci se mi neustálým hraním přejedli a našel jsem spoustu dalších strategických her, které mě oslovují a naplňují mou strategickou duši o mnoho více. Přes to nemohu Osadníkům a všem jeho různým odnožím a rozšířením upřít jedno. Německou preciznost, nádherné zpracování, atmosféru a celkovou jakousi vymazlenost. Proto ve mě osadníkovský duch zcela nevyhasnul a pořád je ve mě jakási touha něco s osadníků mít a hrát. Paradoxně mě až tak nezajímají klasičtí osadníci, ale přávě ty osadníkovské odnože, které systém Osadníků modifikují, přetvářejí a posouvají prostě kapku dále, popřípadě jinam, takže Candamir, Elasund a Starship Catan jsou prostě mí koně co se týče osadníkovských produktů. Konec subjektivní vsuvky, vrhněme se na hru Starship Catan.

Vaše loď zbloudilá ve vesmíru se nachází neznámo v které galaxii a Vašim úkolem je to všechno přežít, využít prostředků soustavy v které se nacházíte, vyobchodovat a vybojovat si svou cestu zpět domů. Pokud se divíte tomu nadpisu nahoře, tak se jej pokusím vysvětlit. Znáte PC obchodní vesmírný simulátor Frontier kde se svou raketou létáte od planety k planetě, obchodujete, za získané peníze vylepšujete svou loď, bojujete s piráty...? Tak přesně podobnou náplň má Starship Catan. Pochopitelně v zjednodušené podobě pro stolní hru, ale nádech tam prostě je. A co Space Quest - znáte PC sérii adventur Space Quest? Kresby na kartách, cestování po planetách, úkoly zadané galaktickou radou, to vše ve mě vzbuzuje vzpomínku právě na tyto fantastické dobrodružné hry.

Hru začínáte se spoře vybavenou lodí s dvěmi moduly, dvěmi motory a jedním kanónem. Nic moc. Odteď záleží na umu hráče a vesmírné štěstěně. Vašim úkolem je procestovat danou soustavu, objevovat planety, obchodovat s obchodníky na které narazíte, zakládat obchodní stanice na planetách, zakládat kolonie z kterých těžíte suroviny a za suroviny vylepšit Vaši loď. Jako bonus je zde galaktická rada, která Vám může zadat úkol, který je nutno splnit na planetě postižené nějakým neštěstím - epidemii, útokem pirátů, hladomorem a podobně.

Hra probíhá následovně. Hodíte žlutou kostkou. Na kostce se nacházejí pouze čísla od 1 - 3. Hozené číslo přidáte k rychlosti své lodi, kterou udává počet motorů. Celkové číslo udává, kolik karet otočíte z jednoho ze čtyř balíčků karet každý o deseti kartách, znázorňujících Vaši cestu vesmírem. Karty postupně otáčíte a můžete provádět akce které karty znázorňují. Počet akcí je dvě, postavením commander modulu můžete provádět během letu akce tři a vylepšením commander modulu čtyři. Po otočení všech karet dle rychlosti, popřípadě provedení maximálního počtu akcí které může hráč během letu učinit let končí. Po té může hráč vylepšit svou loď a pak končí i jeho tah a na řadě je soupeř.

Na otočených kartách jsou různé události. Hráč může narazit na planetu, kde lze např. založit kolonii. Vysláním kolonizačního modulu hráč tuto planetu kolonizuje, bere si kartu k sobě, získává tím bod a číslo které udává kostka na obrázku, které když padne při hodu kostkou na začátku tahu při určování rychlosti letu hráče, znamená zisk suroviny pro hráče z této kolonie. Zisk suroviny při hodu kostkou je omezen jen na jednu, takže když hráč hodí např. trojku a někdo má dvě kolonie s číslem tři, může si hráč vybrat pouze jednu kolonii z které surovinu vytěží. Zde je jasně cítit klasický osadníkovský duch - zisk surovin na základě hodu kostkou. Proč mi to ovšem zde vůbec nevadí? Uvedu níže.

Obchod je defakto klíčem k vítězství. Hráči si za peníze mohou nakupovat suroviny a naopak přebytečné suroviny za peníze prodávat. To se děje v momentě, kdy při letu narazíte na obchodníka s konkrétní surovinou, nebo v případě že obchodním modulem na nějaké planetě na kterou narazíte a je k tomu určena založíte obchodní stanici. Takovou kartu si opět berete k sobě a na konci svého letu zde můžete vyobchodovat suroviny dle potřeby. Tady je jasně znát, že prvek náhody při hodu kostkou a tím ziskem jedné suroviny je jen jakýmsi bonusem, ne klíčem ke hře, což vítám. Samozřejmě náhoda hraje stále velkou roli, protože při obchodování je nutno táhnout ty správné karty. Ale i zde lze náhodu snížit tím, že si zapamatujete, v kterém ze čtyř balíčku je co za karty. Každý balíček má 10 karet. Pokud máte již vylepšenou loď lepšími motory, modulem který umožňuje prohlédnout si prvni dvě nebo tři karty z balíčku a dát je naspod pokud nevyhovují, lze docílit nulové náhody tím, že hod kostkou + vylepšené motory umožní otočit defakto všechny karty z jednoho balíčku. Pak lze provádět různé obchodní nuance, jako že na jedné planetě nakoupíte rudu za jeden penízek a postupem letu narazíte na obchodníka (kartu), kde lze tuto rudu prodat za pět penízků. Je tedy třeba mít na paměti, které karty v daném balíčku, který si vyberete, jsou, abyste mohli techto fíglů využívat.

Vylepšování lodě - to je v podstatě hlavní cíl. Loď je možno vylepšit o větší počet motorů, kanónů, lze stavět kolonizační a obchodní moduly, které posíláte na planety k této činnosti určené, některé moduly Vám umožní zisk obchodního zboží pokud padne ta správné číslo na kostce, jiný modul Vám zvětší sklad, další zase umožni sondovat let dopředu a tak odhalit první dvě či tři karty z balíčku letu. Moduly lodě lze vylepšovat na druhý stupeň, ten je již bodovaný a počítá se jako bod. Vylepšit modul na stupeň dva je možno u každého modulu pro oba hráče jen jedenkrát. Takže pokud jeden hráč vylepší modul Logistiky, druhý již totéž učinit nemůže.
Každé vylepšení něco stojí. Takže je třeba nasbírat během letové fáze či později obchodní fáze takové suroviny, abyste vylepšení mohli provést.

Bonusy - během letu můžete narazit na planety, které jsou předmětem zadání úkolu ze strany galaktické rady. Pokud úkol příjmete, můžete se zastavit třeba na planetě Hades, pokud na ni narazíte a vyřešit problém tamních obyvatel. Za to obdržíte odměnu ve formě suroviny, popřípadě prestiže. o nasbírání tří karet s prestiží získáte bonusovou kartu která Vám přidá další bod. Tato karta je ve hře jen jedna, takže bitky o tuto kartu si jistě umíte představit. Totéž platí pro bod diplomacie, které získáváte rovněž buď plněním úkolu galaktické rady nebo zakládáním obchodních stanic na planetách. Rovněž je zde jedna karta s bodem za získání tři diplomatických bodů.

Boj s piráty - teď už víte na co máte plasma kanóny, které je možno rozšiřovat či vylepšovat. Boj probíhá tak, že soupeř, který vždy postupně odhaluje protihráči karty letu z balíčku, skryje u sebe kartu s piráty, hodí kostkou (tentokráte modrou s čísly 1 - 4), hod připočte k číslu síly uvedené na kartě s piráty. Pak hodí toutéž kostkou obránce a připočte číslo k síle svých kanónu. Pokud dojde k remíze nebo měl obránce číslo vyšší, tak byli piráti poraženi, obránce získává prestiž a nějakou surovinu. Pokud vyhráli piráti, ukončí let hráče a v horším případě ještě zničí hráči nějaký modul nebo kanón, dle toho co uvádí text na kartě. Z boje se lze také vykoupit poplatkem který si určují piráti.

Jak je u Osadníku zvykem, vítězí hráč, který nejdříve nasbírá kýžený počet bodů, tedy 10. Hra nabízí spoustu možností jak body nasbírat. Můžete svou taktiku uzpůsobit kolonizaci planet, nebo naopak vylepšováním modulů na lodi. Výběr je čistě na Vás.

Herní materiál je jedním slovem mňam. Nádherné kresby na kartách, pěkné moduly, nádherná raketa. Prostě klasicky vypiplaní Osadníci (dle mého skromného názoru nejhezčí Osadníci vedle Elasundu).

Hra je určena jen pro dva hráče a prozatím je to nejlepší hra pro dva hráče co jsem hrál. Doporučil bych ji takřka všem. Nadchne víkendové hráče a neurazí ani kované stratégy. Náhoda tu je, ale kupodivu vůbec nevadí, není na škodu a působí jako příjemný moment překvapení. Taktika hraje rozhodně svou roli, ale je nakonec docela fajn, že šance mají i hráči, kteří nehrají způsobem - vše si předpočítám na 20 tahů dopředu.

Hodnocení: 8,5/10 (milovníci sci-fi, bodík nahoru).


Vytvořeno: 25.02.2009.  Recenze hry: Antike Hodnocení:
Civilization ve starověku
Antike je strategická hra odehrávající se ve starověku. Odehrávají se v ní souboje mezi Římany, Řeky, Féničany, Germány, ale také Babylóňany, Peršany a dalšími národy které v tomto věku přožívaly svůj rozkvět.

Hrací plán je rozdělen na regiony. V každém se nachází město, které je specializováno na výrobu určité suroviny. Za suroviny se nakupuje armáda, budují další města a chrámy.

Každý tah začíná volbou akce, kterou hráč chce provádět. Volba probíhá prostřednictvím tzv. rondelu, kde má každý hráč umístěnou figurku a musí postupovat po rondelu rozčleňeném akcemi ve směru hodinových ručiček, maximálně však o tři políčka. Pokud chce postoupit hráč o více než 3 políčka na nějakou vzdálenějsí akci, musí již svůj nadstandardní postup platit penězi.

Na rondelu se vyskytují akce jako - postavit chrám, vytěžit zlato, vytěžit železo, vytěžit mramor. Kolem těchto třech surovin se točí celá hra. Pokud hráč umístí svou figurku na tuto akci, tak v tomto kole získává danou surovinu z kažého svého města, které surovinu produkuje.
Dalšími akcemi je budování armády - hráč může umístit po zaplacení jednoho železa za každou jednotku legii, popřípadě galéru do provincií, kde má město. Nákup v jednom kole je limitován v daném tahu množstvím železa a zároveň statusem provincie - město - jeden voják max., město s chrámem - 3 vojáci max.
Důležitou akcí jsou manévry. Touto akcí můžete pohnout svými jednotkami po mapě, každá se může pohnout pouze přes jednu hranici do sousedního regionu(pokud hráč nemodifikuje účinnost této akce vynálezem). V regionech kde není ještě město a umístíte do něj legii je možno město postavit. Tato akce je nezávislá na rondelu s výběrem akcí a na rondelu se tedy nenachází.
Neméně důležitou akcí na rondelu, kterou hráč může zvolit, je stavba chrámu. Chrám je velmi náročný na mramor. Díky jeho stavbě se modifikuje produkce v daném regionu a město pak vyrábí místo jednoho kusu suroviny hned tři.

Hra obsahuje taky vývoj. Je velmi zjednodušený, nečekejte žádné výzkumné orgie jako v Civilization, ale je velmi účinný. Po zadání akce vývoj na rondelu lze po zaplacení dané ceny provést výzkum a modifikovat tak účinnost akcí vybraných na rondelu. Např. lze vylepšit pohyb armád, které se mohou po té pohybovat rychleji a přesunout se tak do vzdálenějších regionů od výchozí pozice než jen do sousedního.

Rozmach vaší civilizace je odměňován kartami osobností. Jsou zde důležití králové, generálové, mořeplavci, učenci a občané. Tyto karty lze získat dosažením např. budováním měst. Za každých 5 měst dostane hráč jednoho krále. Za zničení určitého počtu chrámů získá hráč kartu generála, za obsazení potřebného počtu moř a pod. Hráč tyto karty sbírá a po dosažení určeného počtu (ten je určen dle počtu hráčů - národů - ve hře) vítězí.

Kořením hry jsou souboje. Ty probíhají převahovým způsobem. Kdo má v regionu více vojáků, vítězí. Pak může zničit chrám či obsadit soupeřovo město. Bojuje se na moři - galérami a na souší - legiemi.

Hra ma stylový krásný herní materiál. Žádné hromady pokřivených plastů, ale pěkné dřevěné figurky legií, lodiček a chrámů. Herní plán je klasická mapa rozčleňena na regiony, v kterých je zaznamenáno, co který region těží za surovinu. Plán ma dvě strany. Lze hrát v oblasti středomoří nebo v oblasti středního východu.

Pravidla zní z počátku složitě, ale jakmile se do hry dostanete, zjistíte že to jde jako po másle a není v tom žádná věda. Složitost této hry se skrývá hlavně v síle a umu soupeřů a záleží tak na Vás, jestli soupeře porazíte či nikoliv správným managementem, budováním měst a rozmísťováním jednotek. Rondelový systém nabízí spoustu strategických možností a voleb. Je třeba tedy volit s rozvahou a přemýšlet, zda se vyplatí utratit nastřádané suroviny do armády, či raději investovat do stavby nového města pro zajištění většího počtu surovin....strategických možností je spousta.

Atmosféra hry je vynikající a trochu mi připomíná hru Civilization, ovšem orientovanou čistě na období starověku. Hra je pro 2 - 6 hráčů, dle mého názoru lze hrát výborně i ve dvou, protože existuje spousta modifikací, které tuto hru zpestřují. Již oficiální pravidla nabízejí hned dvě možnosti - každý hráč ovládá v prvním případě dva národy. Každým hraje separátně, ale v podstatě v jakémsi spojenectví. Další možností je hrát s dvěmi barvami figurek, ovšem jakoby za jeden národ, se zdvojnásobenými surovinami. Pak lze dohledat i neoficiální varianty, které mění např. ceny vývoje, omezují herní plán na polovinu a podobně.

Kterým hráčům je tato hra určena? Nerozlišuji hráče na zkušené a nezkušené dle toho, co mají za sebou odehrané. Nevěřím, že zkušenost ve hrách se dá získat např. odkroucením 20. partiemi v Poštovním kurýrovi, 15. partiemi v Osadnících, 10. partiemi v Ticket to Ride a pak se může jako hráč považovat za zkušeného natolik, aby mohl sáhnout po složitější strategické hře. Takhle opravdu ne. Zkušenost rozlišuji jen a pouze v konkrétní dané hře a každý s danou hrou nějak musí začít - jako nezkušený a zkušenosti nabírá opakovaným hraním konkrétní hry. Takže doporučím hru v podstatě všem milovníkům strategických her a milovníkům starověku. Věřím že zaujme i náhodilé hráče, kteří mají tu správnou hračičkovskou duši stratéga. Kdo z nás si v dětstvi nehrál na dobývání něčeho a rád by si to nezopakoval v dospělosti v rámci konkrétních pravidel?:-) Tím ovšem neomezuji hru jen na klučičí záležitost, jistě zaujme i dámy Kleopatry:-) Hra neobsahuje žádnou náhodu, což je jednoznačné plus. Přes absenci náhody totiž hra nabízí spoustu variant a překvapení, situace se vyvíjí pokaždé jinak. Není to klasická analysis matematická olympiáda, kde máte vše spočteno do předu už při startovním rozdělováním herních komponent. Pokud bych se mel držet nějakého dělení Euro či Ameritrash, zvolil bych neutrální stanovisku ve smyslu, že hra je v podstatě mixem obojího. Není to klasická Eurohra, byť pochází z Německa.

Hodnocení 9,5/10 (toto hodnocení skáče na desítku během hraní hry, protože v tu chvíli budete mít pocit, že hrajete nejlepší hru v životě, ostatně jako u každé hry, u které se vynikajícím způsobem bavíte:-)

Pozn.: Na překladu pravidel do češtiny makám:-)


Vytvořeno: 09.02.2009.  Recenze hry: Age of Empires III: The Boardgame Hodnocení:
Nejlepší mix strategické budovatelské, kolonizační a válečné hry.
Glenn Drover je proslavený designer stolních a zejména válečných her, které jsou charakteristické velkým a barevným herním plánem obvykle s mapou nějaké reálné lokality naši planety. Další charakteristikou jsou plastoví vojáčci. Mohu jako příklad uvést Attack!, Conquest of Empire, Napoleon in Europe, American Civil War. Další jeho oblibou je převádět slavné počítačové hry do stolní podoby – Railroad Tycoon, Age of Mythology a Age of Empires 3 - The Age of Discovery, kterou se budu snažit pokud možno co nejlépe přiblížit těm, kdo s ní ještě neměli tu čest.

Stolní deskové hry mají s počítačovou předlohou herně obvykle velmi málo společného, obzvláště je-li převáděna realtimová strategie. Z počítačové hry si tak vezme designer maximálně téma, pár reálií a k tomu musí vymyslet funkční herní mechanismus. Otázkou tedy je, proč vůbec hru pojmenovávat dle počítačové hry a nabízí se hned podezření, že autor chce vykompenzovat možnou nenápaditost a brakovitost hry věhlasným názvem úspěšné počítačové hry. Evidentní je, jak je tento tah dvojsečný. Na jednu stranu to může opravdu přilákat fandy počítačové hry, kteří si koupí stolní hru z principu, nehledě o čem je a budou ji taky z principu bezmezně milovat. A nebo taky ne, ale už to koupili, takže sestercie (či jiná platidla :-) zachřestily a designer takové hry má zase na pár let na chléb. Druhé ostří může zase naopak rozsekat autorovu snahu na maděru, neboť nesnáším-li realtime strategie na počítači (jako že já konkrétně je fakt nesnáším), může ve mně ten název automaticky vzbudit averzi a budu se na hru koukat jako na brak vyhypovaný slavnou předlohou a značkou. Tímto možná zbytečně dlouhým úvodem se chci dobrat k tomu, jak je to s Age of Empires 3 a pokouším se tak trefit do možných nálad, nadšení či naopak předsudků, které člověk může mít.

Age of Empires 3 má s s počítačovou předlohou společného asi tolik, co s kapitolou v učebnici dějepisu zvanou „zámořské objevy“. Tím jsem tedy možná odradil fanty PC předlohy, kteří čekali rozsáhle vylepšování budov, chrlení jednotek a krutou řež na bitevním poli. Stále jsem asi nevzbudil pozornost v těch, kteří vidí ve hře jen marketingový tah kvůli názvu. Já jsem měl tu averzi také, ale po přečtení pravidel před koupí hry se ve mně něco zlomilo.

Zkušenější hráči určitě znají hry a alespoň snad zhruba mechanismy všech nejvěhlasnějších her okupujících přední příčky v žebříčku BGG. Jmenovitě: Caylus, Goa, Puerto Rico. Fajnšmekři do válečných her jistě zase znají Attack, Conquest of Empire, Pax romana, Hannibal a podobné vojenské pikantnosti. A nakonec milovníci area control převahových her znají takové perly jako Tikal, Mexica, El Grande a podobné. Pokud máte výše uvedené hry rádi, nepoložili jste si někdy otázku, zda by přísně budovatelskému a preciznímu Caylusu někdy nesedly nějaké ty boje, když už se hra odehrává ve středověku a většina budování stejně vyústila v nějakou tu řež? Nevadí vám, že v Puerto Ricu jen suše vyvážíte zboží, čímž generujete body a to je vlastně celý cíl snažení? Nešikla by se nějaká vyloďovačka v soupeřově kolonii s touhou mu trochu pocuchat kukuřičná pole? Nechybí hře Goa trochu oživení v podobě nějaké te bitvičky, když už tak precizně využívá jakéhosi vývojového stromu? A naopak nechybí válečníkům v takovém Attacku kapku budovatelský rozměr? Prostě nějaké hlubší základy pro výrobu vojáků a nějaký hmatatelný důvod, proč vlastně popotahovat figurky po válečných polích a dobývat konkrétní místa? A nakonec hráčům area kontrol her, nechyběl vám někdy ve hře takový ten prvek, že byste nejraději soupeřovi válečnou formou odstranili nějaké otravné panáky, s kterými si nevíte rady?

Pokud jste si na výše položené otázky odpověděli ano, mohu vám s radostí prozradit, že za názvem Age of Empires 3 (the board game) - The Age of Discovery se neskrývá chladný marketingový kalkul, ale precizně namíchaný osvěžující drink, kterému jeho název řekl bych spíše škodí a kapku degraduje to, co se za ním opravdu skrývá. Aby nedošlo k mýlce, hra se nepokouší sprostě vykrádat výše jmenované tituly, ale umně používá prvek herního mechanismu každé z nich. Možná dostává na frak originalita, nicméně originální je tady už jen to, že to někdo dokázal smíchat takto mistrovsky. Samozřejmě Caylus, Puerto Rico, Tikal, Conquest of Empire a podobné zůstanou stále v bezmezné přízni hráčů, jelikož se svým herním mechanismům věnují opravdu do precizní hloubky, což zase ne každému hráči ale musí vyhovovat (třeba přepočítávat, jestli mám dost dřeva, kamení a jídla, abych mohl postavit támhle dělníkem tuhle budovu). Pro někoho příliš detailní. Takový AoE3 není. Je komplexní, ale nejde nějak brutálně do hloubky. Takže nemusíte přepočítávat v hlavě X surovin, vše se odehrává na bázi peněz a v bitvě nemusíte řešit nějaké složité RPG tabulky a díky bohu ani náhodné hody kostkou, výsledky se řeší pouhým vyhodnocením převah vojáků, kteří se vzájemně vykrátí.

Uvedu pár příkladů podobností a zároveň v čem se nakonec podobnosti rozcházejí:

Caylus efekt – hráči na začátku hry dostanou 5 kolonistů. Na herním plánu se nachází 8 graficky vyšperkovaných řádků, značících prováděné akce, do kterých hráči v jednom kole střídavě umísťují po jednom kolonistovi, dokud v zásobě nějaké mají. Takže podobnost s Caylusem je tady zřejmá, tam se takto pokládají dělníci. V AoE3 však nestojí položení kolonisty peníze jako v Caylusu, ale stejně jako v něm hodně záleží na pořadí, kdo kterou akci provede dříve. Od toho tu je možnost provést akci iniciativa, která míchá herním pořadím dle toho, kdo se dříve jak postaví do fronty.
Po rozdělení všech kolonistů se postupně vyhodnocují dle řádků a pořadí rozestavených kolonistů na akcích jednotlivé úkony. Vyhodnocení iniciativy pro příští kolo, převoz kolonistů do nového světa, zisk obchodního zboží, zisk obchodní lodě, stavba budov, možnost učinit zámořský objev, vycvičení specialisty (vojáka, misionáře, obchodníka, kapitána), kteří mají různé bonusy a jsou kolonisty navíc do dalšího kola, v kterém ze zásoby zase hráči dostávají 5 nových základních kolonistů. A nakonec je tu i úkon vyhlášení bitvy nebo války.

Puerto Rico efekt – provádění akcí je zase více podobné Puerto Ricu, protože na rozdíl od Caylusu zde nezískáváte postupně suroviny pro další stavby, ale vyhodnocujete výše popsané akce – tedy stavbu budov, vývoz kolonistů a podobně.

Goa efekt – velmi velmi vzdáleně by mohly objevy připomenout Goju. Tam když zakládáte kolonii, musíte obrátit náhodně na kartách potřebný počet kolonistů, abyste se trefili do čísla které udává zakládaná kolonie. Tady je v každém americkém regionu otočený žeton objevu a hráč musí do regionu dovézt stejně nebo více kolonistů, kolik čítá počet domorodců na kartičce, kterou provedením objevu otočí. Tady již jakákoliv podobnost ale končí. Uspějí-li kolonisté, jsou domorodci poražení, je založena kolonie. Tady se dají např. využít specialisté. Kapitán je v objevech za dva kolonisty a pokud umístíte do objevu vojáka, získáte navíc peníze za plundrování. Počet peněz je uveden rovněž na kartičce. Tipování kolik kolonistů je třeba na objevy vzít má určitý prvek náhody, jelikož člověk neví, co na něj za mořem čeká a tady to vůbec není na škodu, zvyšuje to napětí ve hře.

Tikal efekt – typická převahová hra se odehrává v novém světě, kde hráči převážejí kolonisty. Kdo má tři a více kolonistů v regionu, bere si jednak obchodní zboží, jehož různé početní kombinace udávají míru zisku peněz a navíc si v bodovacích fázích region boduje 6 body, pokud v nich udrží převahu. Tady začíná typická tikalovská přetahovačka – kdo má většinu, boduje, druhý hráč méně (podobně jako v sesterské hře k Tikalovi – Mexice) a třetí vůbec. Ovšem s jedním rozdílem. Lze totiž přivézt přes moře i vojáky a vyvolat bitvu (jeden region) nebo válku (všechny regiony). Tady už podobnost s Tikalem či Mexicou opět končí. V boji dochází k eliminaci kolonistů pomocí vojáků. Bitva se vyhodnotí jednoduchým způsobem. Útočník vybere soupeřovy kolonisty které takříkajíc odstřelí. Zpravidla se vykrátí první vojáci, není jediný logický důvod odpálit civilní kolonisty a ponechat soupeřovi vojáky naživu. Lépe je na tom ten, kterému zbudou vojáci navíc a může tak beze ztrát odstřelit ony civilisty a tím zmenšit vliv soupeře v dané kolonii. Perfektní na tom je, že nedochází k žádné nevyzpytatelné náhodě. Souboje jsou jasné, férové a nikdo se nemá na co vymlouvat.

Stavění budov. Tady se hra podobá lecčemu, ale asi nejvíce opět Puerto Ricu. Každá zakoupená budova buďto přináší výhodu každé kolo (např. Voják navíc každé kolo, 10 dolarů každé kolo a podobně). Pak mohou mít jednorázový efekt (např. umísti ihned dva vojáky do jedné ze svých kolonií), pak tady je efekt bodový. Buďto je hodnota uvedena přímo na kartě, nebo pomocí nějakého výpočtu. Třeba 2 body na konci hry za každou budovu a podobně.

Kdybych měl popsat všechny možné další činnosti, bylo by to ještě na hodně odstavců. Takže uzavřu popis téhle hry ještě takovým klasickým pokecem. Komu hru doporučit. Je pro zkušené hráče nebo se hodí i začátečníkům? Já osobně neznám pojem začátečník v deskových hrách. Znám pojem začátečník v té které konkrétní hře a tím začátečníkem je každý, kdo začíná. Pokročilým se stává, až když odehraje několik partií. Takže ano, klidně i pro začátečníky. Na téhle hře je kouzelné, že svou komplexností královsky uspokojí stratégy (jako jsem třeba já, milovník her jako je Tikal, Puerto Rico, Agricola, Euphrat & Tigris, Caylus, Goa a další), ale zároveň nezahlcuje hlubokými detaily typu - uživ jídlem rodinu každé 4, pak 3 a později 2 kola, postav dřevorubce, abys měl příště jedno dřevo, postav kameníka abys měl kámen a příští kolo za dřevo a kámen kup třeba ševcovskou dílnu. Ani detaily jako – udělej plantáž na indigo, po té kup budovu na zpracování indiga a pak můžeš vyvážet indigo .... prostě žádný mikromanagement. Hra je spíše globálně pojatou strategií, takže vás bude zajímat, kolik kolonistů převézt do které kolonie, abyste tam měli převahu a jak zajistit peněžní příjem na nákup budov, které přinášejí nespočet výhod. Celá hra se točí jen kolem peněz a lidského zdroje. Takže stratégy nadchne, nováčky pobaví a ještě je naplní dojmem, že si konečně zahráli něco komplexnějšího, složitějšího, zvládli to a ještě je to bavilo. Myslím, že byť hra nepřekoná svou detailní propracovaností a geniálně hluboce promyšleným systémem hru jako je Agricola, tak na druhou stranu vesele válcuje krále her vyváženým poměrem – komplexnost – náročnost – zábava.

Abych nepřesladil, na závěr se ještě dotknu zpracování herního materiálu, kde se bude chvála kapku střídat se smíšenými pocity. Žetony – tedy malé kartonové kartičky budov a objevů – nádhera. Krásné stylové kresby, není co vytknout. Karty objevů, rovněž pěkná práce. Žetonky obchodního zboží jsou také pěkné. Herní plán – grafika perfektní, materiál bohužel slabší. Desky jsou docela tenké oproti standardu a zároveň mi materiál přijde strašně citlivý. Někde by se tu měly povalovat fotky ze hry + mé řešení krabice (další výtka je, že krabice nemá regály). Koupil jsem tedy fajn plastové kastlíky, 7 kusů a padnou do krabice jako by tam patřily, což potěší. Ale zpět k herní desce – nutno umístit v krabici pod ty kastlíky, pokud nechcete mít na desce proti světlu viditelné drobounké vláskové škrábance, deska je totiž velmi citlivá a lehkém posunutí i po zaoblené horní hraně kastlíku se udělá malinký, sice sotva znatelný vláseček, ale já jsem i na tohle docela citlivý (viz. diskuse shodou okolností u téhle hry, kde se zmiňuji o tom, proč zásadně nepůjčuji deskovky :-)
Plastový materiál – nemám moc rád hromady smradlavého čínského plastu, ale u téhle hry prostě nelze jinak, desítky figurek o pěti různých povoláních prostě ze dřeva neuděláte a ony ty miniatury v této hře jsou docela i pěkné a kdo si je vybarví, tak je to pak naprostá nádhera. Trochu mě štve, že některé figurky jsou „bulaté“, tedy mají problém se stabilitou, ale to je detail nijak nenarušující hru.

Pravidla – pěkné barevné české i slovenské pravidla na fotopapíře, takže žádné amatérsky na kopírce namnožené černobílé manuály. Problém je, že už nemohu mluvit o profi překladu a musel jsem si ke hře stejně jeden takový černobílý manuál vytisknout. Pochází z těchto stránek a děkuji za něj Anakenovi, protože je přeložen na rozdíl od těch oficiálních správně. Pravidla jsou jednoduchá, bohužel v manuálu místy šroubovaně napsána (i v původní anglické verzi), takže někdy není zcela jasné, co člověk může a nemůže. Třeba jsem se nedočetl, zda mohu odvolat předesílanou bitvu nebo válku, když zjistím, že v momentě vyhodnocování akce válčení se mi už nevyplatí tu válku dělat. Taky jsem se nedočetl, zda si v bitvě vyloženě mohu vybrat, které kolonisty odprásknu, nebo musím zpravidla vždy nejdříve vykrátit vojáky. Tohle vše se člověk dozví až pátráním na internetu, ale tím trpí snad asi každá hra. Na co je třeba ale dát pozor jsou dvě vyložené chyby v pravidlech a to jsou tyto:

První chyba: III. Hraní hry, Fáze tahu, bod E. Obnovení exkluzivních budov “Ve věku I (tahy 1 – 3) je možné koupit pouze jedinou budovu.“ - naprostý nesmysl, tohle protáhli fakt asi nějakým překládacím programem. Anglická pravidla totiž říkají na tomto místě:“Age I (turns 1-3) only Age I buildings are available for purchase.“ Což znamená, že ve věku I jsou dostupné jen budovy věku I“.

Druhá chyba: V Sekce událostí, Objevy: „Kolonisté a specialisté, kteří se zúčastnili neúspěšné expedice, jsou odstraněni z hracího plánu a vrací se ke svému majiteli do zásoby nepoužitých herních komponent“ - opět nesmysl, který uvádí hráče v omyl, že účastníci úspěšné expedice na herním plánu zůstávají, což ale není pravda, anglická pravidla hovoří jasně: „In either case, the player’s colonists and specialists that were part of the expedition are removed from the board and returned to the player’s unused supply.“ - tady že v obou případech (jak úspěšné tak neúspěšné) expedice se účastníci odstraňují z herního plánu a vrací se zpět do hráčovy zásoby nepoužitých kolonistů. Výhodou úspěšné expedice se tak tedy stává zisk jednoho kolonisty navíc, který se umístí do objevené kolonie. Nikoliv celá partička z účastněna v úspěšné expedici.

Toliko k chybám na závěr. Jak už jsem psal, hru bych jednoznačně doporučil a přes kosmetické chyby jí dám objektivních 9,5/10. Pro nadšence jako jsem já je to všem jasná desítka. Ale to už je takové moje subjektivní hodnocení ;-)


Zpět na předešlou stránku

 
© MindOK 2002 - 2009 | design Továrna | development SoftGate  | XML rozhraní | RSS |